Recenze Sony RX 10 III - pokročilý „vše v jednom“ 4K kompakt (1. část)

  • Roman Nohejl
    Kategorie: Recenze, Videokamery
    Čer 09, 2017
    0× Komentováno

    Místo úvodu

    Tento fotoaparát není novinkou pro naše čtenáře, celkem nedávno jsme Vám nabídli stručné představení v článku: Kameru nebo fotoaparát? Předmluva k testu Sony DSC-RX10 Mark III. Takže není třeba dlouhých okolků a můžeme jít rovnou na věc.

     

    TIP: Recenze Panasonic HC-V770EP - HD videokamera na vysoké úrovni - úvod a závěr.

    Dovolme si, v rámci zjednodušení popisu některých funkcí a nastavení, používat odkazy na jednotlivá nastavení a funkce, která jsou dostatečně popsána již přímo v elektronické příručce k dnes komentovanému velmi pokročilému digitálnímu fotoaparátu a videokameře v jednom. Začněme specifikacemi, které opět v kompletním znění naleznete na webu výrobce přehledně zpracované. Kdo chce, může nahlédnout do podrobného popisu částí přístroje. Může také ukojit touhu vědět, co je součástí balení. My nabízíme stručný souhrn na obrázku níže.

    Objektiv je dostatečně širokoúhlý a zároveň si dokáže přitáhnout objekty v optickém přiblížení až 25x a s jasným obrazem dokonce 50x. Jeho světelnost f2,4 (W 24 mm), f4,0 (T 600 mm) a kvalita zobrazení bez viditelných rušivých vad, jej předurčuje ke kvalitním výsledkům, ve všech jeho širokých možnostech.

    Ohniskové vzdálenosti vztaženy k ekvivalentu s 35 mm filmovým políčkem (pro fotografii).

     

    Tělo z hořčíkové slitiny – mohutné a bytelné

    Hned jak vezmeme RX10M3 do rukou víme, že je to pořádný cvalík. Když jsem před delším časem testoval první RX10, vadilo mně, že grip k držení byl krátký. Měl jsem tedy obavy, že se to bude opakovat i u Mark 3. Naštěstí jsem se strachoval zbytečně.

    Úchop je zde delší, do středně velké pánské dlaně přesně pasující. Druhá dlaň pak obejme mohutný tubus objektivu, opásaný dvěma kroužky. O těch později. Snad jen zdůrazním, že mezera mezi nimi by měla být větší, aby nechtěné otočení toho druhého nebrzdilo obsluhu aparátu v tvorbě rozhozením především kompozice nechtěnou změnou ohniskové vzdálenosti. Nejblíže tělu je kroužek umožňující při manuálním nastavení měnit skokově (foťák) nebo plynule (video) clonové číslo a měnit tím množství světla pronikajícího soustavou čoček na CMOS snímač. Přepínání mezi skokovou a plynulou změnou clony f 2,4 (4) až 16 beru jako výborný nápad, který je u RX10tek již od první verze. Škoda jen, že tu není o alespoň jedno clonové číslo (22) navíc.

    Na obrázku vedle sebe RX10 Mark 2 vlevo a Mark 3. Grip napravo je mohutnější, lépe se drží, naneštěstí na úkor pohodlné změny clonového čísla kroužkem na objektivu.

    Obsluha clonového kroužku bohužel není úplně bezproblémová. Důvod je jednoduchý, mezera mezi gripem a tubusem objektivu těsně u těla fotoaparátu je malá na to, aby se tam vešli pohodlně prsty obepínající samotný grip a zároveň ukazováček levé ruky, který spolu s palcem zmíněným kroužkem otáčí. Prsty se při pokusu přenastavit clonové číslo srazí a překáží v pohodlném úkonu změny clony. Z důvodů malého prostoru si překážejí natolik, že není možné především nižší clonové číslo nastavit. Ukazovák narazí na prsty na gripu a další kroucení úplně znemožní. To ale jen v tom případě, kdy nevyužíváme možnost přenastavit clonové číslo elektronickou cestou.

    Kolize prstů, je ale z mé strany jediná podstatná výtka k držení přístroje. Jeho ergonomie je celkově stvořena k pohodlnému držení. Jediné, co toto může znesnadnit je značná hmotnost celého přístroje. Držíme-li úchop až příliš křečovitě (např. z obav, aby nám drahý přístroj nevypadl z ruky), za chvíli můžeme pocítit v prstech až křeč. Ve chvíli, kdy se naučíme držet tělo současně oběma rukama, pak je ovládání vcelku pohodlné.

    Místa zvýrazněná oranžovou barvou, jsou speciálně utěsněna proti prachu a vlhkosti.

     

    Snímač obrazu a menu

    Přístroj ukrývá složený obrazový snímač CMOS Exmor RS® typu 1,0 s rozlišením přibližně 20,1 efektivního megapixelu.

    Nastavení jednotlivých parametrů v menu je velmi bohaté a možnosti přístroje vskutku široké. Více vlastnoručně nastavených tlačítek by mohlo být na těle ještě více a všechny by se daly využít. 344 fotografií menu přístroje (není úplně vyčerpávající), které je možné stáhnout z Ulož.to. Heslo: RX10M3.

    Nešikovně umístěné tlačítko menu nás nutí přístroj nastavovat oběma rukama (časté umístění u DSLR), a to jen proto, že je od ostatních ovládacích prvků tak nepřirozeně daleko. Vedle hledáčku na levé straně přístroje. Koho zajímá, co vše se dá v přístroji nastavit a může být vidět v hledáčku a na výkyvném monitoru.

    Kdyby bylo tlačítko menu umístěno stejně šikovně, jako je tomu u levného Sony DSC-WX350, bylo by nastavování jednotlivých parametrů, mnohem snazší. Vše palcem jedné ruky.

     

    Zobrazovací panel

    Co je právě nastaveno za parametry se můžete pohodlně dozvědět na Zobrazovacím panelu z tekutých krystalů s možností jeho podsvícení, bez potřeby použít hledáček či monitor. Co a jak v přístroji nastavit, se můžete dočíst zde.

     

    Hledáček a LCD monitor

    Nejsem schopen úplně dokonale posoudit, zda barvy v hledáčku odpovídají skutečnosti. Jedno vím ale jistě, pohled do tohoto hledáčku je úžasný. I s brýlemi v něm vidím i informace na okrajích, když pravda maličko oko přesouvám nahoru a dolů. Ostření skrze něho je bezproblémové. Zapínání přiložením k oku je příjemné. Přepínání mezi hledáčkem a LCD panelem mělo být možné tlačítkem na těle přístroje. Není, a to je škoda. Stačí, když přiblížíte ruku k čidlu a panel často v tu chvíli zhasne. Při nastavování parametrů je to otrava, když obraz na monitoru mizí.

    Při automatickém ostření namáčknutím spouště elektronický hledáček se občas jemně rozostřuje v blikavém intervalu. Na správné zaostření to naštěstí vliv nemá.

    Mnohem levnější Sony DSC-HX400, to má vyřešeno mnohem lépe právě tlačítkem. Proč to nejde zde? Ptám se.

    Parametry :

    • Elektronický hledáček XGA OLED typu 0,39, 2 359 296 bodů.
    • Pokrytí záběru 100 %.
    • Zvětšení přibližně 0,70x (s ekvivalentním 50 mm objektivem na nekonečno, při korekci −1 m dioptrie, ekvivalent 35 mm.
    • Pupila přibližně 23 mm od čočky okuláru, 21,5 mm od rámečku okuláru při korekci −1 m Dioptrická korekce -4,0 až +3,0 m.
    • Ovládání jasu automatické a ruční (5 kroků).
    • Dioda zapínající hledáček reaguje přibližně ve vzdálenosti, kdy je LCD panel vyklopen směrem nahoru ve vodorovném stavu s horní hranou u těla přístroje. Tedy cca 6 cm od čidla.

     

    Obraz na monitoru je ostrý a dostatečně kontrastní. Co se týká věrnosti barev, stejně jako u hledáčku si to netroufám korektně posoudit. Osobně to betu tak, že pro běžné použití stačí. Kdo má s tímto přístrojem vyšší ambice, dokoupí kvalitní externí obrazovku větších rozměrů. Je možné jej připojit přes HDMI konektor. Není bohužel dotykový (to je dáno do vínku až drahé full frame novince Sony ILCE9), a tak je nastavování parametrů zdlouhavější a méně pohotové. Dotyk by se hodil zejména při nastavení zaostření a expozice na dané místo v obraze. Je to možné i tak, ale zdlouhavě přes tlačítko a točítko vedle displeje. Úhlopříčka 3,0 palce u 4:3 displeji je také snad minimum, při kterém se dá ještě obraz dobře posoudit. Při videu natáčeném do 16:9, se plocha výrazně zmenší a kde to jen jde, je lepší používat OLED hledáček. Jeho možnosti vyklopení jsou také omezené a selfie pod kontrolou, si s ním určitě neuděláte. Zde mají klasické kamery silně navrch. Při záznamu od pasu a nad hlavou je použitelný. Při snímání od pasu je lepší v menu přepnout na pouhý monitor, jinak vám bude zhasínat, když čidlo přiblížíte k tělu více, než je záhodno. V jasném slunci je jeho čitelnost i při nejvyšším jasu problematická.

    Parametry:

    • Typ obrazovky Xtra Fine TFT LCD 7,5 cm, typ 3.0, 4:3, 1 228 800 bodů. Lesklá.
    • Ovládání jasu režim ručně (5 kroků) + Slunečno. Nastavitelný úhel, nahoru přibližně 107°, dolů přibližně 42°.
    • Přepínač displeje (hledáček/LCD) automaticky / EVF / Monitor.
    • Přiblížení asistence ručního ostření MF 5,3x, 10,7x.

     

    Objektiv - brána k dokonalému obrazu

    Fotoaparát je vybaven objektivem ZEISS® Vario-Sonnar® T, 18 členů ve 13 skupinách (6 asférických členů včetně objektivu AA). Světelnost, nejnižší clona: F2,4 (Š) až 4,0 (T). Ohnisková vzdálenost f = 8,8–220 mm. Ohnisková vzdálenost od přední části objektivu AF (Širokoúhlý: přibližně 3 cm až nekonečno, Tele: přibližně 72 cm až nekonečno, f = 250 mm (ekvivalentní 35 mm formátu): přiblížení 140 cm až nekonečno. Průměr filtru 72 mm. Kruhová clona čítá devět lamel.

    Objektiv je malým zázrakem. Konstruktéři odvedli skvělou práci. Vynětaci (tmavé rohy), soudkovitost (svislice na hranách obrazu vyboulené směrem z obrazu), ani aberaci (fialové kontury na hranách předmětů) v obraze neobjevíme. Obraz je tedy s ohledem na sestavení objektivu jednoduše vynikající. Jeho světelnost f2,4 – f4,0, je také na vysoké úrovni. Objektiv je u RX10M3 bezesporu velikou devizou. Když ještě přičteme výhodu, kdy máme více běžných zrcadlovkových objektivů v jednom, máme tu obdivuhodný univerzální objektiv pokrývající velikou plochu možného využití.

     

    ED sklo

    Fluoridové optické sklo ED (Extra-low Dispersion) je speciální optický materiál,který má velmi nízkou disperzi (rozklad světla).
    Čočky z ED skla lámou paprsky všech barev spektra přesně stejně, díky čemuž se dosahuje velmi kvalitního zobrazení a dosahuje se tak velmi vysoké ostrosti snímků a minimální barevné aberace.

    Devíti lamelová clona vytváří kruhový bokeh – efekt rozostřených světelných zdrojů (Veřejné osvětlení).

    Bokeh je podle tvaru otvoru clony kruhový. Jeho tvar je otázkou vkusu. Pro mne osobně je přitažlivější ten, který zobrazuje plošky s clonami, které mají méně lamel.

     

    Steadyshot, tedy stabilizace

    V případě fotografování je optická stabilizace buď zapnutá nebo vypnutá. Aktivní stabilizace dokáže obraz zklidnit, až o 4,5 kroku expozičního režimu. Když natáčíme video, je možností vícero.

    Stabilizace při fotografování nám pomáhá hlavně ve zhoršených světelných podmínkách, kde je potřeba zařadit vyšší časy závěrky. Vyšší ISO nám může také pomoci, ale za cenu zvýšeného šumu ve snímcích.

    Stabilizace při natáčení videa je mnohem sofistikovanější. Funguje na těchto principech: Inteligentní aktivní režim, Optický typ s elektronickou kompenzací (typ s kompenzací kymácení). Čím důmyslnější stabilizace, tím bohužel i užší úhel záběru. Protože stabilizace je důležitější hlavně při přiblížení na detail zoomem, tolik to zase nevadí.

    Při natáčení do 4K je k mání pouze stabilizátor standardní, výchylky způsobené chvěním ruky se tedy snaží dorovnat pouze plovoucí optický člen v objektivu. To je bohužel málo a stabilizace tímto způsobem není tak silná, jak bychom kolikrát potřebovali. Každý druh stabilizace má zkrátka své technologické limity. Kde je to tedy možné, bude velkou výhodou stativ nebo alespoň monopod. Ty mám pomůžou obraz zklidnit účinněji.

    TIP: XAVC S – metoda ukládání těchto video souborů do počítače specifickým způsobem

    Při natáčení do XAVC S, AVCHD a MP4, je k mání navíc stabilizace Aktivní a Inteligentní aktivní. Tam nám pomůže ještě elektronická stabilizace, která dokáže té optické značně vypomoci. Vše spásná ale není ani ta.

     

    Šíře záběru videa při 4K, XAVC S, AVCHD a MP4, při standardní stabilizaci:

    0x digi zoom 4K v. XAVC S a AVCHD

    0x optický zoom 4K v. XAVC S a AVCHD

    0x zoom s jas. obrazem 4K v. XAVC S a AVCHD

    25x optický zoom 4K v. XAVC S a AVCHD

    50x zoom s jasným obrazem 4K v. XAVC S a AVCHD

    100x digizoom 4K v. XAVC S a AVCHD

     

    Zoom – široký rozsah pro každého

    Zoom objektivu disponuje možnostmi, optickým 25x, s jasným obrazem (výřezem z části snímače, kdy se kvalita obrazu skoro nemění) 50x a digitálním přiblížením až 100x, kdy jde kvalita obrazu znatelně dolů, avšak pořád ještě snesitelně, když je třeba jí využít. V tomto přístroji je tedy použitelný až 100násobný zoom, bez kostičkování v detailu takto přiblíženého obrazu. Pozitivní je, že po opětovném zapnutí probuzení se zoom vrátí do stejné polohy, jako před jeho vypnutím.

    Při fotografování nám ještě pomáhá přiblížit, tzv. chytrý telekonvertor, který lze nastavit na některé z volitelných tlačítek a opakovaným stiskem přiblížit objekt 1,4x a 2,0x.

    Jde tu samozřejmě o pouhý výřez z pole snímače a je tedy nasnadě zhoršení kvality, takto pořízené fotografie. Stejného účinku tedy dosáhnete pozdějším zvětšením a ořezem v počítači. Kvalita výsledné fotografie zůstane v obou případech shodná.

    Pro fotografování nemám u tohoto široko rozsahového zoomu co komentovat. Pro video je ale použitelný jen tak, že s ním nebudeme pojíždět při samotném natáčení. Když chceme, aby byl alespoň jakž takž tichý, je velmi líný a nemá cenu jej až na výjimky používat. Když zařadíme v menu vyšší rychlost, nevyhneme se hluku motorku posouvající tubus objektivu, který do zvukového záznamu rozhodně nepatří. Dá se použít tedy jen, buď s tolerancí, že jeho zvuk bude v záznamu nepřehlédnutelný anebo, když zvuk doplníme z ve střižně jiným zvukem, a to z jiného zvukového záznamníku nebo třeba jen vhodnou hudbou.

    Dovolím si tvrdit, že motorový posun zoomu je zde zbytečný přepych a stačil by úplně mechanický. Byl by ve výsledku tišší a rychlejší.

     

    Asistent zoomu

    Každému občas něco uteče ze záběru. Asistent zoomu nám pomáhá objekt rychleji najít a pak se vrátit k zamýšlené kompozici velmi pohotově. Je třeba nejprve přiřadit k některému z funkčních tlačítek.

     

    Další funkce a zajímavé "vychytávky"

    Krytka objektivu, tlačítko Fn – 12 rychle přístupných nastavení funkcí

    Krytka objektivu se snímá zmáčknutím zámku a odnětím. Mně na ní chybí poutko, do kterého lze přidělat šňůrku, aby mohla volně vyset a nemusel jsem jí strkat do kapsy, kde jsou většinou nějaké drobné nečistoty, jako statickou elektřinou „zmagnetizované“ částečky tkaniny, které mají po návratu víčka na objektiv tendenci přeskočit a znečistit přední čočku objektivu. Ta se pak musí častěji ofukovat nebo mechanicky otírat. Pomůže našroubovaný ochranný skleněný filtr, ale ani ten není prachu odolný a čistit se musí stejně jako samotný přední člen objektivu.

    Instalaci Fn chválím. Najdeme ho vlevo od displeje. Nejen, že máme na výběr z tří individuálně nastavitelných tlačítek přímo na těle C1, C2 a C3 + sedmi dalších. Některé jsou již přednastavené, další v továrním nastavení na přiřazení funkce také čekají. U všech můžeme vybírat až z 56 funkcí + Nenastaveno a přiřadit také některé z nabízených na jedno z dvou polí po šesti.

    Přístroj má tedy opravdu široké možnosti individuálního nastavení to obsluhu jistě potěší. Promyšlené přizpůsobení je náročné na paměť uživatele a bude se hodit tužka a papír. Funkce tlačítka (Fn).

    Zde vidím velkou škodu, že aparát nemá dotykový displej. Přepínání ovládacím kolečkem zbytečně zdržuje. Přecvakávat a potvrzovat. Při tom by stačilo funkci vyvolat jedním dotekem druhým vybrat z podsložky je-li třeba a potvrdit výběr. Zde má např. Panasonic jasně navrch a je to škoda. Velká škoda, že tam, kde Sony dotykové panely má, konkrétně u videokamer, je možné nastavit pouze na jeho obrazovce pouhé tři možnosti volitelné přímo. Slušel by jim stejný výběr, jako je tomu u Sony fotoaparátů.

     

    Quick Navi, rychlý přístup k nastavení, a možnosti ostření

    Velmi šikovná věc, ten Quick Navi, která nastavení možných položek opět z efektivní.

    Na přední straně těla, vidíme přepínač jednotlivých režimů způsobu ostření. Nastavení oblasti ostření volíme pro co nejpřesnější zaostření pro danou situaci nejvhodnější.

    Ostřící kroužek je kapitola sama o sobě. Na práci s nimi je třeba si zvyknout. Pohnout zoomem, když chceme ostřit je nepříjemné a rozhozená kompozice může způsobit nenapravitelné pokažení záběru. Zde vytýkám výrobci, že jsou kroužky téměř stejně široké, navíc s nevhodně malou mezerou mezi nimi. Bylo by vhodné, kdyby šel zoom kroužek dočasně vyřadit, třeba namáčknutím některého z tlačítek.

    Já si po prvních zkušenostech nastavil na širší kroužek ostření a ten přední aktivoval zoom. Přehmaty se tak celkem úspěšně eliminují.

    Otočné kroužky na objektivu by měli mít mezi sebou mezeru, alespoň 5 mm.

    Fixace zaostření je velmi šikovná a užitečná věc. Tlačítko je umístěno z boku u kořene objektivu. Pro ty, co se bez toho dokáží obejít, je možnost na tento ovladač naprogramovat, jinou z mnoha možností usnadnění ovládání přístroje.
     

    Výbava přípojných míst

    Všechna jsou pod dvěma víčky na levém boku přístroje. Popisky jsou vše říkající již na samotném těle. Ale pro jistotu na obrázku zleva: HDMI OUT (z HDMI výstupu se dá video signál zaznamenávat v plné kvalitě do externího rekordéru.), MULTI USB micro B, pro napájení akumulátoru v přístroji, přenos dat a i připojení ovladače na rukojeti stativů Sony s touto možností ve výbavě. Zelená zdířka je tu pro odposlech do sluchátek a červená zdířka pro připojení externího mikrofonu, který jím může být zároveň i napájen. Poslední dva jmenované logicky využijeme, jen při natáčení videa.

    Ve zkratce, tedy v odkazech

     

    Přepínání PAL/NTSC

    Jedna z věcí, které mají jen fotoaparáty (proč?), které zaznamenávají video a videokamery nikoliv. Chcete-li nebo vznikne potřeba ještě o něco zvýšit snímkovou frekvenci snímání, přepnete přístroj do NTSC normy a místo 25 snímků za vteřinu máte 30 snímků za vteřinu. U AVCHD a XAVC S místo 50 snímků za vteřinu dostanete na 60 snímků za vteřinu. Při snímání dynamických scén, se každý snímek navíc hodí. PAL je norma pro Evropu, NTSC pro USA a Japonsko. Dnes ale můžete klidně využívat tu s vyšší snímkovou frekvencí, protože dnešní ploché televizory (o počítačích ani nemluvě) zvládají stejně dobře obě normy. Pro zájemce seznam zemí, kde se používá ten, jaký systém barev televizního vysílání.

    Po přepnutí je ale třeba zformátovat znovu paměťovou kartu. K tomu vás přístroj ihned po volbě do NTSC vyzve. Je třeba mít na paměti, že máme-li něco na kartě z režimu PAL, formátováním o to přijdeme. Je tedy nejprve třeba zálohovat nebo mít při sobě karty dvě, každou s jiným formátováním.

    Malý problém je jen v tom, že Sony DSC-RX10M3 (a asi nejen tento typ), při každém zapnutí hodí hlášku ve tmavém poli přes celý displej, je jedno zda používáte právě hledáček nebo monitor – Spuštěno NTSC, kterou ke zmizení donutíte jen potvrzením, ke kterému je nutné zmáčknout středové tlačítko uprostřed řídícího kolečka. To uznáte, může zdržovat, a to až tak, že přijdete o pohotové zapnutí a tím o scénu, která mezitím zmizí.

    Nestačilo by, aby se hláška, když už tam musí být se objevila bez černého pole a po dvou třech vteřinách zmizela sama od sebe a nepřekážela v úmyslu fotit či natáčet? Stejný problém se vyskytuje vícekrát a děje se to už mnoho generací foťáků a videokamer Sony.

    Vypínání úsporným režimem/Pohotovostní režim

    Funkce prodlužující životnost baterie, je v tomto přístroji více než zapotřebí. Po zvolení určité doby v menu (30, 5, 2 a 1 minut a 10 vteřin), kdy je v nečinnosti, uspí. Naštěstí se probudí namáčknutím foto spouště a je ihned připraven k další práci. Bohužel se opět objeví nepříjemná hláška, když je fotoaparát v režimu NTSC.

     

    Dost řečí, přehrávejme video

     

     

    Energie zabalená na cestu – nejslabší článek RX10M3

    Zde vidím asi největší slabinu, jinak velmi povedeného přístroje. S fotoaparátem dodávaná Li-ion baterie Sony NP-FW50 s kapacitou 1020mAh. Vydrží, i když máte aktivní automatické vypínání po jedné minutě, na pouhých 20 až 30 minut záznamu videa dle okolností. Je při tom zapnutý LCD panel, který se přepíná automaticky do hledáčku, ručně ostříte a používáte zoom. Občas také uděláte několik fotografií. S cenou přístroje, kterou musíte za pořízení přístroje vydat, by měla být v dodávaném příslušenství domnívám se, ještě jedna náhradní baterie. Ani externí nabíječka by nebyla na škodu.

    O tom si ale musíme nechat u Sony leda tak zdát. Jak je obecně známo, její politika prodeje drahého příslušenství nás přímo vybízí poohlédnout se po neoriginálních náhradách, které se na škodu gigantu Sony dají pořídit možná, v o něco horší kvalitě, ale také o několik řádů levněji. A to se mnoha lidem, ruku na srdce nejspíše vyplatí. Když je akumulátor úplně vybitý, tak se ve fotoaparátu dobije za jednu hodinu na 78 %. Protože byl přístroj při testování v neustálé permanenci, nebyla příležitost zjistit, jak dlouho trvá úplné dobití, když byl akumulátor předtím úplně vybitý.

     

    Tip z vlastní dílny

    Našel jsem způsob, jak prodloužit životnost baterie v přístroji, když máme k dispozici jen tu jedinou. Stačí připojit kabelem nějakou tu, dnes již velmi rozšířenou Powerbanku (mobilní přechovávání elektrické energie k dobíjení drobných zařízení), která udělá někde na cestě stejnou službu, jako doma zdroj elektrické energie. Baterie má, jak už víme 1020mAh. Připojíme-li tedy k přístroji powerbanku, např. kapacitou 10 000 mAh, vydrží nám fotoaparát pracovat až desetkrát déle než samotná vložená baterie. Oproti nákupu několika náhradních akumulátorů, vyjde powerbanka s mnohonásobně vyšší kapacitou výrazně levněji. Když máme foťák na krku, můžeme mít powerbanku v kapse nebo třeba ledvince a dostatečně dlouhý USB kabel, připojený do zdířky pro dobíjení akumulátoru. Je to trochu nepohodlné, ale svou službu to plní velmi dobře. Akumulátor se při tom ještě dobíjí.

    A když už máte více náhradních baterií, pak je dobré mít nabíječku (ideálně pro více akumulátorů) s USB micro B vstupem plus powerbanku a dobíjet vyčerpané články průběžně v terénu, v batohu. Odpadne nepohodlné propojení powerbanka fotoaparát kabelem.

    Kam s daty? Kompletní seznam vhodných médií pro daný typ záznamu naleznete zde.

    Tímto bychom uzavřeli první část recenze kamery, ve druhé, na kterou se můžete těšit za týden, se budeme věnovat fotografiím a popisu příslušenství. Máme pro vás také ještě jedno, řekněme akčnější, video včetně nočního natáčení.

    Sony Cyber-Shot DSC-RX10III lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
    Porovnat ceny >>

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    0 Komentáře