Recenze Sony DSC-HX400V – vychutnejte 50násobný zoom

  • Roman Nohejl
    Kategorie: Recenze, Videokamery
    Zář 11, 2014
    5× Komentováno

    Nedávno jsme otestovali velmi vydařenou RX10 podobné konstrukce. Dnes se podívám na zoubky jejímu jednoduššímu bráškovi, který je ač o mnoho levnější, stále velmi dobrý a udělá svému majiteli mnoho radosti.

    TIP: Recenze Sony Cyber-shot DSC-RX10 - vskutku robustní kompakt

    Padesátinásobný zoom podpořený velmi účinným stabilizátorem z něj činí ve své kategorii favorita. Lépe řečeno, očekávání ještě trochu předčí. HX400V byl zrozen pro ty, kdo chtějí pořizovat kvalitní fotografie i plnohodnotná FHD videa. Uspokojí každého, kdo nechce vydat příliš peněz a při tom chce mít kompaktní přístroj s hledáčkem a širokými možnostmi nastavení.

    Základní specifikace Sony Cyber-shot DSC-HX400V najdete na obrázku, kompletní pak na webu výrobce.

     

    Uspokojivý snímací čip

    CMOS Exmor R s uhlopříčkou 7,82 mm (1/2,3“), s celkovým počtem 21,1 megapixelů. Z toho efektivních je cca 20,4 megapixelů pro fotografii. Tolik obrazových bodů, na tak malé ploše je diskutabilní a často se řeší jeho přínos mezi amatéry i profesionály. My se spokojíme s konstatováním, že fotografie i video z tohoto snímače je pro normálního smrtelníka na velmi slušné úrovni.

     

    První dojem – milé překvapení

    Po nedávném testování RX10 jsem se obával, že u HX400V („V“ značí přítomnost GPS modulu) půjde jen o poměrně levný „bakeliťák“ (ve vztahu k RX10). Šeredně jsem se zmýlil. Nedosahuje  samozřejmě jeho valit (možnosti nastavení, objektiv, čip), ale v ergonomii HX400 RX desítku předčí. Uvědomme si, že cena není ani poloviční oproti vyspělejšímu bráškovi, takže musíme s kompromisy počítat. Ovšem nejsou zdaleka tak propastné jako cenový rozdíl obou fotoaparátů.

    HX400V dokáže udělat velký kus dobré práce a já byl z něho při testování doslova nadšen. Když jsem jej vzal poprvé do ruky, cítil jsem, že jeho konstrukce se povedla. Sedí perfektně v ruce, nikde neskřípe, obsluha je logická a vyspělá, práce intuitivní a snadná. Nabíhá svižně , je v podstatě ihned připraven k použití. Výsledné fotografie mě opět utvrdily  v názoru, že Sony  (a nejen v této kategorii) zkrátka umí.

    Protože se testovaný kousek ve své podstatě i celku velmi podobá RX10, nebudu se jím zabývat tak obšírně a podrobně, jak jste zvyklí. Zmíním naopak jeho hlavní přednosti i nedostatky, které  během testování vyšly najevo.

     

    Výborná ergonomie – v dlani jako v peřince

    Velmi dobře vytvarované tělo z černého tvrzeného plastu disponuje rozměry  13 × 9,3 × 10,3 cm (š/v/h) a hmotnost 660 gramů včetně akumulátoru a paměťové karty.

    Začnu chválou na úchopový grip, který je skvěle vytvarován, pogumován s povrchem ve stylu kůže a neklouže. Právě díky němu se přístroj skvěle drží a fotografování se stává ihned zábavou. Ovládací prvky jsou logicky uspořádány a přístup k nim je snadný. Ovládání si tak osvojíme doslova během chvíle. Komfort obsluhy dosahuje jednoduše na vysoké úrovně.

    Otočný ovladač režimů nabízí možnost ponechat přístroj v automatickém režimu, který se ve dvou módech postará o nastavení všeho potřebného, anebo nám umožní pracovat mnohem kreativněji za použití ručního nastavení všech expozičních parametrů. Tlačítka Fn (Funkce) a Custom nám pomohou dostat se k nejčastěji nastavovaným parametrům. Zde je to stejné jako u RX10, tedy opět vše rychle při ruce.

     

    Objektiv s obřím přiblížením, světelnost strmě klesající

    Objektiv vyrábí renomovaná německá značka ZEISS, konkrétně jde o model Vario-Sonnar T.

    • Objektiv s 50násobným zoomem
    • f = 4,3 mm – 215 mm (24 mm – 1 200 mm (ekvivalent 35 mm kinofilmu), F2,8 (W) – F6,3 (T), při snímání videa (16:9): 26,5 mm – 1 325 mm.
    • průměr filtru: 55 mm

     

    Ostření nelze nic vytknout

    Objektiv disponuje jedním otočným prstencem, který dává elektronické povely příslušným obvodům. Ty se starají o ostření nebo v určitých režimech i o transfokaci. Přepínač na boku objektivu umožňuje přenechat ostření automatice AF/ZOOM, použít automatický režim s možností aktivovat ruční ostření pouhým pootočením prstence DMF a konečně MF, to přenechá starost o zaostření zcela na obsluze.

    Prstenec je dobře přístupný, odpor při otáčení tak akorát. Pomocníkem pro ruční ostření je tzv. Peaking, tzn. zvýraznění obrysů. Kontury objektů se při zaostření obarví, což velmi usnadní manuální zaostření. Úroveň obrysů je nízká, střední a vysoká. Barvy obrysů volíme z barev: červená, žlutá nebo bílá. Tento systém ostření je, nebojím se napsat, brilantní a pro práci dostačující. Opět bez výhrad. Druhým pomocníkem je Asistent MF, který zvětší oblast zaostřování na 2 nebo 5 vteřin. Třetí možnost, kterou si můžete vybrat, je bez časového omezení.

    Režimy ostření nabízí fotoaparát opět tři: vícebodový, na střed a bodový. Oblast ostření bere v potaz podle nastavení: široká, na střed a pohyblivý bod. Tato nastavení obsáhnou většinu představitelných scén, při kterých je potřeba jiného, než běžného nastavení.

     

    Stabilizátor obrazu bez kompromisů

    Firemní stabilizace nazvaná u Sony SteadyShot je nastavitelná v menu ve třech stupních: inteligentní aktivní, aktivní a standardní. Zcela vypnout překvapivě nelze.

    Mě tento fotoaparát velmi mile překvapil účinností stabilizace v celém rozsahu zoomu. S takto účinnou optickou stabilizací se setkávám opravdu zřídka. I zde u mne Sony s HX400V opět boduje. Lepší je už jen Ballanced SteadyShot v některých Handycam videokamerách. Tam plave nejen jediná čočka v objektivu, ale celá optická soustava najednou.

     

    Nekonečný zoom

    Dosahuje 50násobného optického přiblížení v nastavení Pouze optický zoom. 100násobného při nastavení Zoom s jasným obrazem. Je možné aktivovat ještě Digitální zoom, který je z praktického hlediska jako tradičně, úplně k ničemu. Obraz je v tomto módu nekvalitní, a i kdyby nebyl, mohl by se používat jedině se stativem.

    Zleva: optický zoom, zoom s jasným obrazem a digitální zoom (z videa 50p)

    Pro úplnost jedna „mrtvolka“ z videa při širokém ohnisku

    Pohon zoomu je při fotografování hlučný a dá se s ním páčkou kolem spouště nebo prstencem při automatickém zaostřování pohybovat proměnnou rychlostí. Ve foto módu je jeho rychlost slušná a přeběhnout mu celý rozsah optického zoomu trvá něco kolem 3 a půl vteřiny. Při natáčení s optickým zoomem cca 9 vteřin.

    Při natáčení pracuje pouze jednorychlostní transfokace, která se zpomalí, aby byl eliminován hluk motorku, který by jinak nepříjemně pronikal do zvukové nahrávky. Díky omezení jeho rychlosti se tak neděje a můžeme si objekt bez obav přiblížit nebo oddálit i při natáčení videa. Při transfokaci se ve foto módu zobrazuje pod lištou, která graficky znázorňuje velikost přiblížení, navíc se ještě zobrazuje i číselné podobě, při video módu bohužel nikoliv. Proč, ptám se výrobce?

     

    Hledáček zdánlivě slabším článkem

    Elektronický hledáček obsahující 201600 obrazových bodů, a se stoprocentním pokrytím scény, nedosahuje úrovně OLED hledáčku na RX10. Jeho tvrdý plastový okulár není nejpohodlnější a pro obsluhu s brýlemi s plastovými skly hrozí jejich poškrábání. Dobrou zprávou pro obrýlené je, že je i s brýlemi vidět uvnitř hledáčku jeho celou obrazovku. Bude to i tím, že je podstatně menší než u RX10, a s menším celkovým počtem pixelů. I tak se s ním dá sledovaná scéna pozorovat velmi dobře. Hledáček je přehledný a jeho grafika je ucelená. Informace v něm, stejně jako na LCD displeji se dají přepínat a měnit na nich informace, které potřebujeme mít v zorném poli. Korekce dioptrií je samozřejmostí.

    Hledáček má čidlo, které jej aktivuje po jeho přiblížení k oku. Na rozdíl od RX10, kde se aktivuje cca 5 cm od oka, zde je to vzdálenost cca dvojnásobná. Jak stojí tedy čidlu něco v cestě, přepne a zhasne LCD panel, což je někdy nešikovné. Naštěstí se to dá obejít a aktivovat hledáček nebo monitor ručně tlačítkem na horní straně přístroje.

    Poznámka: Na můj vkus je ale příliš blízko tlačítka pro aktivaci/deaktivaci běhu fotoaparátu, a tak se mi několikrát stalo, že jsem si přístroj omylem z nepozornosti vypnul.

     

    LCD výkyvný panel

    Výkyvný nahoru a dolů, lesklý TFT displej je ve formátu 4:3, s uhlopříčkou 7,5 cm a obsahuje 921600 obrazových bodů. Není dotykový. Veškerá nastavení se tedy provádějí příslušnými ovladači na těle aparátu. Kvalita zobrazení je standardní nebo vysoká. Na tak malé uhlopříčce vysoké nastavení jenom ubírá zbytečně energii a rozdíl není nijak markantní.

     

    točný ovladač – umístění a kvalita zpracování pokulhává

    Jedním z drobných nedostatků je ovladač umístěný dle mého názoru trochu nešikovně na pravé horní straně nahoře. Často jsem o něj nechtěně zavadil a při nastavené aparátu na některou z ručních funkcí, pak nešťastně přehodil parametry právě v okamžik akce. Záběr potom bylo nutno zbytečně opakovat. Není to tragédie, ale drobná nepříjemnost, která kazí přeci jen náladu. Ozubené kolečko má velmi měkký chod a nehodě tak dochází poměrně často. Nešikovně to potom odvádí pozornost a zdržuje.

     

    Přehledné a dostatečné menu

    Menu je v podstatě velmi podobné tomu v RX10, přirozeně o něco chudší výběr nastavení. Nic podstatného ovšem nechybí. K jeho podrobnějšímu průzkumu tedy odkážu na recenzi RX10.

     

    Blesk nezklamal

    Dá se otevřít mechanickým tlačítkem v jeho blízkosti nebo automaticky, podle módu nastavení. S jeho funkcí jsem byl spokojen. Tmavé popředí proti světlu dokázal vysvítit bez problému. Jeho kompenzace je možná v + - 2 s třetinovými intervaly.

     

    Mikrofon

    Je naštěstí pouze stereofonní. Je umístěn nahoře, mezi paticí pro firemní příslušenství a bleskem. Záznam zvuku je velmi dobrý. Ochrana proti poryvům větru je standardní elektronická. Pro natáčení videa je tedy vhodné pořídit tzv. chlupatou ochranu, která vítr rozptýlí a záznam zůstane o mnoho čistější než bez ní. Záznam z něj je uložen v AC3 Dolby Digital 2.0, v bitrate 256Kbps. V MP4 pak AAC-LC2.

     

    Pohotovostní stav

    Po určitém časovém intervalu, který je ovlivnitelný v menu (1, 2, 5 a 30 minut), se fotoaparát automaticky vypne, aby šetřil energii v akumulátoru. Jde opět aktivovat pouze tlačítkem ON/OFF. RX10 se dokáže probudit ze spánku i některými tlačítky na těle přístroje.

     

    Akumulátor vydržel nad očekávání

    Dobíjí se prostřednictvím USB portu přímo v přístroji. Celodenní výlet s větší aktivitou samozřejmě nezvládne a jeden náhradní bude dobrou volbou. Mě se povedlo udělat na jediné nabití cca 7 minut videa a přes 500 fotografií, některé dosvícené bleskem. Měl jsem většinu času aktivován pouze hledáček, abych energií co nejvíce šetřil. Na hledáček nedám dopustit. Nikdy bych nechtěl přístroj bez něho. Používal jsem jej i při natáčení videa a osvědčil se nad míru.

     

    Záznamová média

    TIP: Test SDXC paměťových karet – rychlá a rychlejší


    Záznam se provádí standardně na paměťové karty SD (Secure Digital) od class 4 nebo firemní Memory Stick. Karta je uložena pod stejnými dvířky na spodní straně přístroje jako výměnný akumulátor.

     

    Video – jako s plnohodnotné kamery podobné kategorie

    Ve video módu je možnost čtyř druhů nastavení, podobně jako u vyspělejší RX10. „P“ Program Auto, „A“ Priorita clony, „S“ Priorita závěrky a konečně „M“ Ruční nastavení clony i závěrky.

    „Mrtvolka“ z videa 50p, 28 Mbit/s

    Video je k dispozici v MPEG4-AVC/H264 nebo MP4. Já testoval pouze v nejkvalitnějším módu záznamu videa (PS) 50p, 28Mbit/s. Natáčení je snadné a výsledky na vysoké úrovni, jak je u Sony v FHD režimu dobrým zvykem. Je možno nechat automatické nastavení expozičních hodnot a přístroj s přehledem zvládá všechny běžné situace. Občas jsem použil možnost ručně doostřit. I to je velmi snadné a pohodlné. Za slunečného počasí není na překážku ani menší světelnost objektivu při výraznější transfokaci. Stabilizátor plní svou práci na jedničku, v širokém i zoom pásmu snímání.

     

    Fotografie kvalitou určitě nezklamou

    Jsem rád, že i tento přístroj měl možnost nastavit poměr stran 3:2. To velmi usnadní případnou archivaci na „papírové“ podložce v klasickém zasunovacím fotoalbu. Další možnosti jsou: standardní 4:3, 16:9 a 1:1. Při všech těchto nastaveních je možné zvolit tři kvalitativní stupně. U 4:3, navíc ještě VGA rozlišení.
    V režim pohonu je na výběr Jeden snímek a kontinuální snímání rychlé Hi a pomalé Lo.

    ISO – citlivost nastavení je Automatická nebo ruční od 80 do 3 200 (RX10 má nejvyšší hodnotu 12 800).
    Vyvážení bílé je standardně bohaté a shodné s RX10.

    Originální videa a fotky najdete na Ulož.to. Heslo: HX400.

     

    Další možnosti fotoaparátu

    Konektory jsou pod dvířky na boku dva, USB multi a mini HDMI výstup.

    Přístroj obsahuje tzv. kreativní styly, obrazové efekty (nastavitelné i ve video módu) a detekci úsměvu. Dokáže vyfotit i plynulou panoramu posunem aparátu po ose a tak záznamu většího množství snímků, ze kterého sestaví a uloží snímek jediný. Má také možnost nastavení, stejně jako RX10 dvou individuálně nastavených režimů záznamu. Priorita clony, času nebo úplné ruční nastavení expozičních hodnot je i zde samozřejmostí.

    Přístroj zahrnuje GPS, Wi-Fi a NFC.

    Pomocí technologie NFC se připojíte k síti Wi-Fi a můžete své fotografie i videa sdílet s rodinou nebo přáteli.

    Opakovaným mačkáním display na kruhovém ovladači můžeme plynule měnit to, co se nám ukazuje na zobrazovači jako histogram nebo elektronická vodováha. U HX400 bohužel jen v horizontálním směru. I tak je vítaným pomocníkem. Ve spodní části se budou vždy zobrazovat: čas závěrky, clona, ISO a kompenzace expozice.

    Máte-li v menu navolenu možnost, že se vám po vyfotografování snímku na pár vteřin zmrazí na zobrazovači jeho náhled, abychom získali přehled, zda se snímek vydařil, narazil jsem na pro mne nepříjemnou vlastnost, kterou měla i RX10. Když se vám při této „mrtvolce“ podaří zavadit o páčku zoomu, přístroj se pro mne velmi nešikovně přepne do režimu prohlížení a záznam v tomto módu je znemožněn. Musíme přepnout opět do módu záznamu, což lze jen s prodlevou, která nás při dynamické práci může přivést pomalu k šílenství. V menu jsem možnost tuto vlastnost deaktivovat bohužel nenašel.

     

    Návod k použití – velmi stručný

    K přístroji je přibalen papírový mnohojazyčný návod, který hned v úvodu odkazuje na obšírnější online příručku na“ webovkách“ podpory Sony CZ. Naštěstí má přístroj v sobě implementovanou velmi přívětivou a obsáhlou nápovědu, ve které je snadné se orientovat a je schopna nám vždy pomoci.

     

    Oprávněná chvála na závěr

    Tento kompaktní fotoaparát mě celkově potěšil. Splňuje vše, co od něho člověk může očekávat. Skvěle se drží. Fotky i videa vytváří velmi kvalitní a je to po RX10 druhý přístroj, který svým výkonem dokáže nahradit videokameru téměř bezezbytku. Fotky i videa se s ním pořizují velmi snadno. Tento přístroj se nám dostane rychle pod kůži. Za pár dní jako bychom jej měli odjakživa. S klidným srdcem ho mohu doporučit i těm, kteří pokukovali po RX10, ale nechtějí investovat tak velkou sumu.

    Sony opět ukázalo, proč je tak úspěšné v produkci těchto digitálních přístrojů. Jsou velmi přívětivé obsluhou i nastavením a výsledky z nich jsou na vysoké technologické úrovni. Cena pod 13 tisíci za fotoaparát Sony DSC-HX400V je za takto výkonný přístroj, myslím si, adekvátní. Samozřejmě jsou tu prvky, které se dají i nadále vylepšovat. Těch vyladěných naleznete nicméně mnohem více. Kdo touží po vyspělém fotoaparátu a kameře v jednom, HX400V jej určitě nezklame.

    Sony DSC HX400V a RX10 – držení levnějšího přístroje je pohodlnější díky mohutnějšímu gripu.

     

    Rozhodování nebude těžké

    RX10 cílí na fajnšmekry, kteří si neváhají pořídit ultimátní kvalitu, ale za více jak dvojnásobnou cenu. HX400V je tu zase pro ty, kteří chtějí mít fotky i videa na velmi slušné úrovni a nespokojí se s kompaktními plackami do kapsy. Chtějí mít zkrátka zrod fotek nebo videa pod větší kontrolou, korunovanou používáním hledáčku, který práci ulehčuje a zefektivňuje zároveň. Ti, ač ušetří více jak polovinu z ceny RX10, budou mít přístroj s vysokou užitnou hodnotou, o úroveň kvality výsledných fotek a videí spolehlivě postaráno.

     

    Aktuální cena Sony Cyber-Shot DSC-HX400 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, )

    ZáporyKlady
    - Tvrdý plastový hledáček+ Pohodlné držení
    - Ozubené kolečko pro změnu expozičních hodnot+ 50p video
    - Nešikovné přepínání do přehrávání zoom páčkou při náhledu+ Zoom společně s účinnou stabilizací obrazu
    - Víčko bez možnosti zavěšení k přístroji+ Velmi účinný stabilizátor
    - Absence sluneční clony+ Slušná výdrž akumulátoru

    Za zapůjčení fotoaparátu děkujeme firmě

     

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    5 Komentáře

    1. Při tom, jak skvěle funguje mikrofon při nahrávání videí, mě poněkud překvapilo, že neexistuje možnost nahrávat zvukové poznámky k fotkám, běžná i u mnohem levnějších kompaktů.

    2. Nechápu logiku, s jakou je navrženo 5 různých režimů displeje při fotografování. U jiných foťáků to chápu: například si fotograf může zvolit, zda chce na displeji vidět hlavně samotný záběr, nebo zda tam chce mít spoustu dalších parametrů a nástrojů. Popřípadě bych chápal, kdyby tyto funkce byly nějak logicky seskupovány podle toho, které z nich uživatel pravděpodobně nebude využívat současně. Ale jak například výrobce přišel na to, že když mě zajímá vodováha, nebude mě v tu chvíli zajímat GPS signál, a naopak? A přepínání mezi 5 režimy displeje je také neprakticky těžkopádné: ovládá se pouze jedním tlačítkem, takže zatímco k přepnutí z vodováhy na ukazatel GPS signálu stačí jeden stisk, k přepnutí zpět na vodováhu je třeba hned 4 stisků po sobě (protože "couvat" v tomto pořadí nejspíš nelze). Navíc se horní řádka symbolů zobrazí až zhruba tři sekundy po zvolení režimu (předtím se tam zobrazí jen nějaké slovo charakterizující podmínky, třeba "Krajina" nebo "Slabé osvětlení"), takže při rychlém procházení těch pěti režimů člověk ani nevidí, co který režim nabízí.

    3. Další specialita, možná typická pro Sony: orientace foťáku se do EXIF ukládá jako GPSTrack (tedy jako směr pohybu), nikoliv správně jako GPSImgDirection. Takže jakmile pro další zpracování či využití fotky užíváte projekt či nástroj, který předpokládá dodržování standardů EXIF, tyto zavádějící údaje tam nadělají paseku, resp. nejsou využitelné. A třeba v IrfanView se mi tento údaj v EXIF parametrech nezobrazuje vůbec.

    4. Fotánek jsem po přečtení Romanovy jao vždy podrobné a vyčerpávající recenze, za níž nelze jinak než poděkovat(opětně!), zakoupil.
      První z připravovaných videorecenzí jsem zveřejnil na Tubě zde:

      https://youtu.be/nT90sQhpP0I

      Další už se stříhá, ale bude v něm nepoměrně více šmiků a víceokýnkovostí, bo zároveň srovnávám bakeliťáčka s kamerkou Sony NX70E a JVC-PX100E.
      S fotoaparátem fotím a vídeuju už tři týdny. Podle mého názoru jde o slušný výrobeki vzhledem k poměru cena/výkon.
      Můj kus nemá "vrklavé" kolečko režimů, takže se nepřetáčí, když o něj zcela logicky drkotám při spouštění nahrávání vídeíčka, za to jsem natrefil na kus, který má jednoznačně "podtaženu" T chromatičnosti při automat. vyvážení bílé AWB. Není to moc příjemné, bo z obrazu leze tím pádem fialová (typická pro přístroje zn. Sony) a té se lze zbavovat barevnou úpravou ve střižnách zdlouhavým nastavováním filtrů (je při každé příležitosti trošku jiná, víc nebo méně).
      V režimu denní světlo je už vše v pořádku.
      Používání AWB má také další úskalí: fotánek má problém s rychlejším, plynulejším vyrovnáním T chromatičnosti při přechodu z jednoho prostředí do druhého. Při nutnosti vklouznout z venku do útulné hospůdky a pohotově cvaknout přátele, jak si zasedají ke stolu, to může být nepříjemné (nutno dorovnat úpravou v počítači), ale nikoliv nezvládnutelné; při nahrávání videa půjde o operaci složitější, při níž nutno vytvořit plynulý přechod pomocí volby klíčových snímků.
      Pro foto zde chybí RAW formát, kt. např. Panasonicy v podobné cenové hladině mají (Panák FZ72 - 60x zoom, FZ200 - 25x zoom, oba skleněný a kovové tělo).
      Výrazně slabým bodem je... baterie, nejspíše záměrně typově pro mobil, ačkoliv "normální" akumulátor Sony by se do gripu fotánku pohodlně vešel. Použitá "mobilová" baterie - aku má 1240mA/h, náhradní v rozumné cenové relaci dodává buď Avacom n. c-baterie, obě firmy ale ještě slabší, nějakých 1000 mA/h ((origoše stojí tisícikorunu, ufff). To je na vraždu, zvl. když fa Sony v rámci úspory nákladů na produkt nedodává s přístrojem nabíječku (Panasonic k výše uvedeným typům ano!).
      Čili zásadně nutno dokoupit náhradní aku, podle mých zkušeností raději dva!!!
      (origoše stojí tisícikorunu, ufff).
      Přehazování režimů displaye, viz pozn. v komentářích níže, je asi také nešikovné. Moc jsem s ním nepracoval, ale je nabíledni, že občas chceme mít "čistý" display bez infa a možnost rychle přehodit zpět.
      Co se týče displaye, opět Panasonic zabodoval, když udělal display otočitelný dovnitř. Když používám koukáček, což já dělám prakticky stále, tak tváří a zejména mými vosusy brousím u tohoto fotánku display, takže ochranná fólie se stává nutností. Při tom u mého Alfíka 57, kt. nebyl se setovým objektivem zase o tolik dražší, je display otočný a zaklopitelný ukazovací stranou dovnitř k tělu foťáku.
      Display také není otočitelný na stranu od fotánku ven nebo nahoru, aby člověk mohl natáčet či fotit sama sebe, např. pro účely vlogování, ale to lze rychle nahradit spísknutím s mobilem či tabletem přes fifinku (promiňte: WiFi).
      Vzhledem ke gigantické konkurenci na trhu bych si na takové maličkosti asi dával velký pozor - konkurence holt nespí.
      Co je zde další, mírně slabší bod, je snímání zvuku pro video. Opět: konkurence nespí a inzeruje príma-ultra-super zvuk u zmiňovaných typů.
      Mikráčky jsou umístěny nahoře a logicky špatně snímají vzdálenější zdroje zvuku ve směru objektivu. Což by se dalo nahradit exter. mikráčkem, ovšem fa Sony nám znovu dává najevo, že kupujeme přístroj nižší cenové kategorie, takže vstup pro ext. mikráček chybí. Externí mikrofon je připojitelný jedině přes Sony Enteligentní botopatičku. Kvalitní mikrofonek Sony existuje, má dokonce kromě "enteligentní botopaty" také jackový výstup a v balení je kláblelizace vhodná pro připojení k DSLR či kamče (zakupuji, takže udělám nějaké to testovací vídeíčko), ovšem připravte si peněženku, lépe naditou než poloprázdnou. Mikráček je to jinak parádní, má nastavitelný úhel snímání (pohyblivé elektretové vložky) od souběhu = 0º až po rozevření do úhlu 120º.
      Na rozdíl od mikráčků Rode mají Sony mikrofony "uříznuté spodky", to jest jakýsi "low cut" a nesnímají tak bůmy a dunění, kt. lidské ucho přirozeně dorovná, ale mikráček často naopak zdůrazní. To je na samostatnou kapitolu.
      Zkušenost s mikráčky Sony mám velmi dobrou a mohu doporučit.
      Ale jsou zde silná pozitiva: u všech kusů vč. Romanova testovaného i vč. ukázek na Tubě jsou barvy excelentní, což jsem u ukázek výstupů ze zmiňovaných Panáků nezaznamenal (sklon k zabarvení do špinavě obilné barvy či suché trávy). Také stabilizátor je u tohoto fotánku naprosto excelentní! Skoro dosahuje úrovně Active Optical Steady Shotů u kamerek CX730 a návazných typů, jakž u nové AX33. Všechny mají "viklací" objektiv pružně uložený v objímce.
      Stabilizátor je zde vynikající jak při focení extrémně dlouhým ohniskem, tak při natáčení vídeíček (záběry z ruky za chůze jsou opravdu plavné jak kdyby šlo o kamerový pojezd).
      Co také velmi oceňuji u přístrojů zn. Sony je prakticky přesná barevná shoda snímaných obrazů s obrazy na displayi i v koukáčku.
      (případné chibyčky a peřklepíky prosím promiňte)

  • Doporučujeme podobný obsah z našeho webu