Zdatný obojživelník: Panasonic DMR-EX77 160GB

Je to už bratru deset let, kdy se v tuzemském vzdušném prostoru začal nesměle šířit digitální pozemní TV signál DVB-T, a světe div se, žádný z renomovaných výrobců spotřební elektroniky nebyl ochoten na náš trh za celou dobu vrhnout pořádný DVD rekordér s tímto tunerem. Blýská se ale snad konečně na časy…

Abych nebyl tak kritický, je pravda, že pár pokusů o vypuštění rekordéru s combo tunerem už jsme mohli zaregistrovat především u Thomsonu a Pioneeru, případně u několika “noname“ značek. Pořádný harddiskový rekordér za cenu rozumnou však nikde. Dlouhé, předlouhé bylo čekání na dopředu avízované novinky od Panasonicu konečně skončilo a nám se do redakce dostal zbrusu nový model Panasonic DMR-EX77 se 160GB diskem. Hurá, sláva, v Německu sice Panasonic podobný model prodává už přes rok, ale zřejmě jsme pořád bráni jako druhořadý trh, co se dá dělat.

Naděje vkládané do tohoto přístroje jsou veliké, protože se všeobecně očekává, že naváže na to nejlepší z úspěšných předchůdců DMR-EH55/65. Takže žádné zdržování a jdeme rovnou na to.

Co nám bratři upekli

Hned na začátku příjemně potěší, že má DMR-EX77 ve svém rodném listě jako místo narození nám blízké Slovensko a nikoliv Čínu (nic proti ní). Dílenské zpracování je takové, na jaké jsme u Panasonicu zvyklí, tedy precizní. Designeři podřídili jeho vzhled především nadčasovosti. Jednoduché linie jen tak nezestárnou a kompaktnosti vzhledu hodně napomáhá, že většina předních in/out rozhrání a ovládacích tlačítek je skryta pod odklopnou lištou. Najdeme tam jak i-Link (IEEE1394) pro videokameru, tak slot na SD/MMC karty. Dnes již standardní USB port však chybí. Tak progresivní Panasonic zatím ještě není.

Dvířka mechaniky nezvyklého profilu písmene L se efektně vyklápí a do vysunutého šuplíku se pohodlně zakládají média (lze použít i kazetovou verzi DVD-RAM). Její chod nepatří mezí nejtišší, u některých zvláště poškozených médií si trochu nahlas cvrliká, nicméně při běžné hlasitosti reprodukce není možné mechaniku slyšet. Velký a ve dvou stupních svítivosti nastavitelný displej je perfektně čitelný a poskytuje přesně ty provozní informace, které běžně člověk potřebuje. V útrobách si to tiše přede standardní 3,5’’ IDE disk Hitachi. Teoreticky by tedy nemuselo nic bránit instalaci většího disku 250GB, který je osazen v dražším modelu DMR-EX87.

S paletou výstupů na zadním panelu Panasonic celkem škudlil, ale najdeme všechny základní analogové včetně dvou SCARTů (video D/A převodník 108MHz/12bit) . Dnes již by byl rekordér odsouzen k neúspěchu, kdyby chyběl HDMI s upscalingem až na rozlišení 1080p. Obrazově je opravdu výborný, Panasonic osazuje svůj firemní upscaler, kterému těžko co vytknout. Pro připojení receiveru si budete muset vystačit s optikou, koaxiální výstup chybí.

Nepřehlédnutelná je “klec“ s vně usazeným ventilátorem průměru 5,5cm. Jeho provoz je víceméně nehlučný a “klecové lůžko“ umožní v budoucnu snadné čištění od prachu.

Dálkový ovladač je variací na rekordérovou klasiku Panasonicu. Je velmi dobře zpracovaný, přehledný a citlivý. U Panasonicu mi trochu vadí jejich bojkot tlačítka EJECT a ocenil bych i tlačítko MUTE. Je pochopitelné, že chybí, když přístroj nijak neumožňuje korekci své hlasitosti.

Bleskový start není zadarmo

Panasonic už u starších modelů láká zákazníky na okamžitý start přístroje během jediné sekundy. Tak tomu skutečně je, nicméně je toho dosaženo ne zcela elegantní fintou. Pokud je režim rychlého startu aktivován, nepřejde rekordér zcela do Stand-By, pouze utlumí všechny vedlejší systémy, jako displej nebo pevný disk, takže se na pohled opravdu jeví, jako vypnutý. Přístroj je však ve skutečnosti stále pod proudem a to si bere i odpovídající spotřebu. Ta je totiž jen zhruba o 4-9W nižší, než při běžném zapnutí (záleží na stupni aktivace displeje ve Stand-By), kdy si řekne zhruba o 22-25W. Je to tedy poněkud energeticky náročné šidítko. Režim rychlého startu lze zcela vypnout a potom si ve Stand-by řekne už jen o standardní 2W. Probuzení rekordéru potom ale zabere mrzutých čtyřicet sekund!

Integrace DVB-T

Můj pocit z dosavadních rekordérů s DVB-T tunerem byl takový, že je tam ten tuner tak nějak naroubován uměle a není zcela a dobře zakomponován do přístroje. Panasonicu se podařilo jak analogový, tak digitální tuner zkrotit a spřáhnout do jednoho funkčního celku. Při prvním zapnutí se hned vyhledají všechny dostupné digitální a následně analogové stanice a všechny se uloží do jednoho programového listu. Lze nastavit několik programových profilů a kanáli libovolně kombinovat, takže třeba pod předvolbou 1 budete mít analogovou Primu, pod předvolbou 2 digitální Novu atd. Takhle nějak to mělo už dávno fungovat!

Oba tunery jsou přitom dobře citlivé. Analogový kvalitou naladěného signálu nezaostával za mou klasickou TV a obraz z digitálního paketu je limitován pouze kvalitou samotného vysílání.

K DVB-T vysílání patří i EPG, a to je opravdu zdařile propracované. Ze základního přehledu, který je na první pohled trochu přehuštěný (je možné ho změnit do přehlednějšího), se lze dostat na vyčerpávající podrobný popis daného pořadu. Čeština se zobrazuje korektně. Z EPG lze také přímo selektovat podle druhu pořadů a lze z něj přímo zadávat časové nahrávání. Analogovému časovači sekunduje funkce ShowView a jeho nastavení je tím také dílem okamžiku.

Přehrávání: bez ztráty jediného bodu

To, že si mechanika poradí snad se všemi běžnými existujícími CD a DVD formáty médií už asi nikomu dech nevyrazí. Stejně ani prohlížení obrázků JPEG nebo přehrávání MP3. Opět si ale musíte nejdříve vybrat, který druh souborů chcete přehrávat, což mi osobně vždy vadí. Adresářovou strukturu lze přitom (na značkový produkt) procházet celkem volně a přehledně. Z neznámého důvodu nepodporuje přehrávání WMA souborů.

Po nedávném testu základního přehrávače Panasonic DVD-S33E, který zcela popíral existenci formátu Xvid, jsem byl trochu nervózní, zda se to nestalo novým pravidlem značky. Naštěstí jsem se přesvědčil, že nikoliv. Nejen, že Xvid hraje skvěle, ale dokonce přehrál všechny testovací soubory včetně Xvidu s GMC, se kterým si jen tak každý mediální přehrávač neporadí.

DivX přirozeně hraje také zcela bez problémů. Podporovány jsou české doprovodné titulky formátů SUB, SRT a TXT (jen stejného názvu) s tmavým podkresem. Dovedl bych si představit trochu větší a čitelnější font, ovšem v segmentu rekordérů se užitná hodnota titulků řadí k těm lepším. DivX Ultra nebo Nero Digital se nekoná, to už bychom toho chtěli opravdu moc. Postrádám také běžnou lupu jak na video, tak na obrázky.

Nic už neuteče

Je nasnadě, že nejdůležitější je záznam a jeho možnosti. Ani zde si nelze na nic moc stěžovat. Rekordér reaguje rychle na povely a nahrává dle libosti jak na HDD nebo přímo na optický disk. Během nahrávání sice nelze sledovat jiný než nahrávaný kanál, zato Panasonic v tuto dobu nijak neomezuje možnosti přehrávání. Můžete se zpožděním třeba sledovat zrovna nahrávaný pořad a to i na optickém médiu nebo si pustit třeba DVD nebo jakýkoliv již nahraný titul z disku. K dispozici jsou čtyři kvalitativní režimy a funkce přizpůsobení kvality nahrávky zbývajícímu místu na disku. Kvalita nahrávky zvláště z DVB-T tuneru je u prvních dvou kvalitativních režimů nerozeznatelná od živého vysílání. Přístroj nám dokonce dá na výběr, zda uložit video ve formátu 16:9 nebo 4:3. Širokoúhlý film nahraný ve 4:3 má pak osekané kraje a zvětšený výřez, no prostě něco na způsob představy o reprodukci širokoúhlých pořadů na TV Nova. Zvuk je ukládán do Dolby Digital stereo stopy.

Pro snadné časování nahrávání udělal Panasonic téměř maximum. K ruce analogu je připraven ShowView a digitální pořady lze nastavit za pár okamžiků přímo z EPG. Žel přístroj není schopen z DVB-T vysílání “vyčíst“ opoždění toho kterého programu, a tak je nutné si ručně přenastavit ukončení nahrávky o nějakou tu minutu, abychom nepřišli o rozuzlení jistě napínavého pořadu.

Konec konců místa na disku je dost a díky výborné střihové editaci lze přebytečné části nahrávky s přesností na jedno políčko vystřihnout. Vystřižení je přitom skutečné a nikoliv jen skrytím označené kapitoly, jak je zvykem u některých jiných přístrojů. Vystřižené sekvence tedy okamžitě uvolní místo na disku dalším nahrávkám.

Přístup ke všem uloženým pořadům je opět rychlý, realizovaný pomocí náhledových miniatur, stejně jako u dříve testovaného LG RH 277H. Na rozdíl od něj však umožňuje přepnutí pouze do seznamu s názvy, což se při větším množství nahrávek hodí. Z pevného disku lze jednoduše libovolné tituly zálohovat prakticky na všechny současné zapisovatelé disky včetně DVD-R DL a DVD+R DL. Pálí přitom ve vysokorychlostním režimu svižně, ale malinko hlučně.

Tak už to DVB-T konečně pořádně spusťte!

To můžeme jen zvolat do éteru, protože konečně máme i pořádný přístroj na zachytávání vysílaných perel:). Nemám rád, když článek vyzní skoro jako placená reklama, ale nedá se nic dělat. Panasonic odvedl dobrou práci a vytknout se mu dá jen chudší konektorová výbava a možná trošičku hlučnější mechanika. Několikrát jsem zaznamenal drobné rozpadání DVB-T obrazu a hlášku o nedostatečném signálu. To je vzhledem k tomu, že venkovní anténa je na dohled od vysílače, podivné. Nicméně nemůžu vyloučit výpadky na straně vysílače. Cenově sice převyšuje i značkové “analogové“ kolegy, ale nějakých 11300Kč, za které se prodává na internetu mi v tomto případě nepřijde jako přemrštěná investice. Notoričtí sledovači nekonečných seriálů možná sáhnou raději po verzi DMR-EX87 s větším diskem. Ten je cca o 1500Kč dražší, ale dělá se zatím jen v černé barvě.