Xavian Joy versus Wharfedale Diamond 225: Drzé srovnání

  • Jiří Ptáčník
    Kategorie: Recenze, Repro, sluchátka
    Čer 09, 2018
    3× Komentováno
    xavian joy versus wharfedake diamond 225

    Není to klasická recenze, ale takové dosti drzé srovnání. Vychvalovaných česko-italských Xavian Joy a čínsko-britských Wharfedale Diamond. Rozdíl v ceně je přitom více, než dvojnásobný. A není to odlišnost jediná. Ale co ten hlavní rozdíl? Totiž zvuk?

    Xavian Joy

    Drobnější bedýnky z masivního, lakovaného, dubového dřeva vyrobené v Česku. Konstrukce je velmi tuhá, zpracování je pečlivé a výsledek je jednoduše nádherný. Přední bass-reflex je tolerantní k umístění v prostoru. Krycí mřížka je magnetická (magnety jsou schovány uvnitř), takže po sejmutí mřížky nejsou patrné žádné úchyty. Joy jsou osazeny na zakázku vyrobenými měniči (v Itálii), hedvábnou kalotu doplňuje papírový středobas.

     

    Wharfedale Diamond 225

    Masivnější bedny, jejichž design působí poněkud pouťově. Respektive veze se na vlně moderny, lesku a kovu. Kovové rámečky navíc nepřekryje mřížka. Konstrukce působí bytelným dojmem a zpracování není vzhledem k ceně nijak odbyté. Bass-reflex ústí směrem dolů, do promyšlené mezery. Pod tuto mezeru lze ještě navíc osadit gumové nožičky, ale nutné to není (pro odhmotnění beden je to ale lepší). Poměrně hluboko usazený výškový hedvábný měnič nijak nevybočuje z toho, na co jsme zvyklí. Středobasový měnič je ze tkaného kevlaru.

    Proč a jak probíhal test

    Prostě jsme reprobedny postavili vedle sebe a poslouchali. Obě sestavy byly dlouhodobě rozehrány. Wharfedaly posloucháme už od dob řady Diamond 9 a málokdy zklamaly. Xavian Joy jsou pak natolik všude vychvalované, že již nebylo možné je déle ignorovat.

    Jako zdroj zvuku posloužil zejména počítač s velmi kvalitním externím DAC převodníkem. Signál pak putoval do zesilovače Pioneer A-30. Chvíli posloužil i multifunkční MARANTZ M-CR611. Mnozí namítnou, že použitý zesilovač Pioneer je pro Xavian příliš levný. Ony ale bedny mají být aspoň „dvakrát dražší než zesilovač“. A pak, Pioneer A-30 (recenze) je výborný zesilovač, ne že bychom mu totiž nedali přednost například před o třídu dražším Marantzem PM6006. Prostě, test probíhal na velmi živě a dravě hrajícím Pioneeru, který se nám líbí. 

    Nejprve Joy v prostoru

    Jako první jsem nasadil Joy do velkého prostoru, kde nahradily staré Wharfedale Diamond 9.2. Čekalo mne obrovské překvapení, kdy tak malé bedýnky velké Wharfy přehrály. Nečekaně konkrétní a působivé spodní pásmo (dobře, tak spíše pásmo nižších středů). Ale prostě poslouchalo se to dobře a to i ve velkém prostoru. Docela jasný bod pro Xavian Joy. Ale přece jenom, Diamond řady 9 jsou už hodně letité bedny…

    První přímé srovnání

    Nelze pominout vzhled a zpracování. Joy jsou prostě nádherné, tuhé, těžké, avšak docela drobné bedýnky. Kdežto Diamond 225 působí tak trochu jako bedny ze stánku. Ale to jsme se již přesunuli do menšího, dřevem solidně vytlumené místnosti v podkroví.

    Oba páry soupeřů jsou připojeny k jednomu zesilovači, který umožňuje jak jejich paralelní provoz, tak rychlé přepínání. Rozdílná citlivost bohužel způsobuje, že sestavy hrají „různě hlasitě“ a je nutné to vždy korigovat. Diamondy mají citlivost vyšší, takže jim stačí méně výkonu zesilovače (hrají hlasitěji).

    A nyní to nastalo. Joy dokázaly v nízkém zvukovém pásmu velkým Diamondům docela dobře konkurovat. Rozdíl v „síle“ je zde jen velmi malý. Hlavní obava padla. Jenže první dojem dále byl takový, že Diamondy hrají otevřeněji, se širší scénou. Prostě lépe! Po důkladnějším poslechu bylo patrné, že za to mohou nejspíše výraznější výšky, než mají Joy. Rozdíl v pásmu středním jsem pak hledal docela obtížně (a to jsou jím Xaviany proslavené).

    Po delším poslechu se myšlenky utříbily: Joy hrají uhlazeněji, s mírně menším prostorem. Výšky jsou hladké, hebké. Hloubky dostatečně ohraničené i důrazné. Malinko více ohraničené, než u Diamondů. Ale nepatrně. Diamondy zase mají o kousek více hloubek, které zvládnou lépe i při větší hlasitosti. Rozdíly ale jinak byly minimální i u nízké poslechové hladiny. Naopak Diamondy hrají otevřeněji, rozjasněně, mají výraznější výšky.

    Oba páry beden působily zvukově jako velmi vyrovnaní soupeři. Diamondy hrají otevřeně, mírně jasněji, důrazněji na výškách. Je radost je poslouchat a to zejména s živými hudebními žánry. Ale mohou po čase mírně unavit (hodina až dvě poslechu mohou být dost, ale je to velmi subjektivní). Kdežto Joy působí o malinko méně živě, což je dáno zejména velmi kultivovaným středním a vysokým pásmem. Rozhodně je bude možné poslouchat delší dobu bez únavy a nutnosti se tolik soustředit. Ale zase hrozí trochu nuda, zvláště když se chcete nabudit kratším poslechem. 

    Money talks

    Jenže, máme tu ten obrovský cenový rozdíl. Při faktu, že oba výrobky hrají skvěle.

    Wharfedale Diamond 225 si zaslouží uznání za to, že při ceně začínající někde na 8 tisíci korunách, dokážou zcela bez ostychu konkurovat několikrát dražšímu výrobku. Bedny hrají dobře skoro se vším a skoro v každém prostoru. Pokud nechcete investovat mnoho, máte rádi elektronickou hudbu, rock, metal a podobné žánry, nebo máte rádi důraznější podání i třeba vokální hudby, kupte si je (třeba v Anglii, dle našeho návodu), brzy už nebudou. Model 225 je nyní nahrazován modelem Diamond 11.2, který dle recenzí posunuje laťku opět výše (a dost možná směrem ke kultivovanosti), ale za vyšší cenu.

    Xavian Joy nehrají lépe, jen jinak. Mají kultivovanější projev ve středním a vyšším pásmu. Ne o mnoho, ale méně tak unaví posluchače. Ale současně: Prezentace je o mikrometr méně živá a prostor je o mikrometr méně otevřený. Jistě sedne o kousek lépe umírněnějším hudebním žánrům, ale nebojí se ničeho. Roli pak může hrát i to, že jde o kompaktní soustavy, které nezaberou místo a lze je pověsit i na zeď. A jejich zpracování je luxusní, poctivé a evropské.

    Stojí však Xavian Joy za 20 tisíc korun? Zde budu drzý a řeknu, že nestojí. Takové prostředky bych za ně nevynaložil. Dají se občas sehnat z druhé či třetí ruky za cca 12 tisíc. A zde již, drze a sám za sebe říkám, že bych si je za tu cenu koupil a byl bych spokojený.

     Xavian JoyWharfedale Diamond 225
    Středobasový reproduktorAudioBarletta 150 mm – papírová membrána – měkký vrchlík – zkratovací kroužek na polovem nastavci – litý košWharfedale 165 mm tkaný kevlar
    Vysokotónový reproduktorAudioBarletta – 26 mm cívka, impregnovaná měkká hedvábná kupolkaWharfedale 25mm hedvábná kalota
    SystémDvoupásmový tlumený bas-reflex, přední bas-reflexspodní bass-reflex
    KorpusMasivní 18 mm dub, lakovaný nebo barvenýMDF+DTD, vinylová folie
    Kmitočtový rozsah55 – 20 000 Hz45 – 20 000 Hz
    Připojení1 pár jednotlivě montovaných terminálů pouze pro banánky2 páry terminálů šroubovacích s podporou banánků
    Impedance8 ohmů4,2 – 8 ohmů
    Přechodová rrekvence3500 Hz2300 Hz
    Citlivost (2,83V / 1m)85 dB87 dB
    Doporučený výkon zesilovače30 – 140 W25 – 120 W
    Rozměry (VxŠxH)305 x 170 x 200 mm355 x 196 x 262 mm
    Hmotnost (1 Kus)6,9 Kg6,5 Kg
    Cena19 990 až 21 990 Kč8 000 až 11 990 Kč

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    3 Komentáře

    1. Take vlastnim A-30, mam k nemu Dali Zensor 3 a nejsem uplne spokojen, v podkrovi hodne vysek a bas slabsi. Puvodne jsem uvazoval wd225, nevim jestli bych si pomohl, take uvadite ostrejsi vysky, ale urcite zajimava recenze.

    2. WD 225 mají hloubek habaděj. Ale v kombinaci s A-30 může být těch výšek pro někoho už dost. Pokud je požadavek na řekněme klidnější projev, tak lze k WD 225 uvažovat o jiném zesilovači, třeba Denon nebo Marantz.