Videokamery Sony – chyby, nedostatky a blamáže

  • Roman Nohejl
    Kategorie: Recenze, Videokamery
    Říj 02, 2012
    21× Komentováno
    Videokamery Sony

    Dnešní úvahu chci věnovat komerčním videokamerám Sony – řady PJ a CX7xx z roku 2012. Chci upozornit na nedostatky, které jsou u posledních typů kamer do očí přímo bijící, ztěžují nebo znepříjemňují práci s nimi. Toto by se nemělo tolerovat a měli by se hlasitěji ozvat všichni, kterým tyto chyby vadí, aby si na to vývojáři dali pro příště větší pozor. A lidé, kteří videokamery Sony mají a používají je, nebyli nuceni se díky výrazným nedostatkům nakonec poohlížet po kamerách ostatních výrobců.

    Toto, co tu budu dále popisovat, jsou mé vlastní postřehy. Někomu třeba jako nedostatky nepřipadnou, ale mě osobně zlobí a proto vznikla úvaha na toto téma.

    Sám jsem se stal nedávno majitelem videokamery Sony HDR-CX730. I když ona se také nevyhnula dále popisovaným chybám, zvolil jsem ji jako nástupce mé čtyři roky staré Sony HDR-SR11e, se kterou jsem byl léta velmi spokojený, a která mi, co se ergonomie a ovládání týká, připadne daleko povedenější, než její mladší sestřička – CX730.

    Novou kameru jsem si koupil ze dvou hlavních důvodů. První je vynikající kvalita obrazu a s ní se snoubící nový, velmi účinný stabilizátor obrazu, který mé vrtkavé ruce už notně potřebují. Druhým pro mne závažným důvodem, je přechod na ukládání natočených video dat v progresivním módu 50p, který je pro mne opět výrazným posunem vpřed, protože zvláště při rychlejších pohybech kamerou a před kamerou je obraz při přehrávání na HDTV mnohem plynulejší a také ostřejší, než při ukládání obrazu v technologicky starším formátu 50i, tedy prokládaných snímcích, což bylo dříve na CRT (Capillary Refill Time) televizích a monitorech běžnou praxí, vycházející s technologie přenosu a zobrazovaní videa na vakuových obrazovkách.

    Teď se tu postupně rozepíši o pro mne zásadních nedodělcích videokamer Sony pro rok 2012.

     

     

    Zapínání videokamery, ekologický režim a tlačítko POWER

    Pro mne snad nejzávažnější prohřešek je zapínání kamery pouhým otevřením LCD panelu nebo, u typů s hledáčkem, jeho vysunutím. S tím také přímo souvisí tlačítko Power, nesmyslně ukryté pod výklopným zobrazovačem.

    Někdy mi připadá, že si dělají firmy produkující videokamery pro domácí využití legraci a zároveň možná zkouší, co všechno si ještě necháme líbit. Nedokáži si jinak vysvětlit, že toto tlačítko je v menu některých typů kamer Sony pro rok 2012 možno určit, jako hlavní vypínač kamery, konkrétně např. u typu HDR-PJ580VE. Odpadá tak starost s nepříjemným zapnutím přístroje, např. jen ve chvíli, kdy chceme do kamery pod LCD panel do příslušné šachty zasunout paměťovou kartu. Jenže paradoxně tuto možnost nabízí kamera, která má šachtu na paměťovou kartu na spodní straně těla v jeho zadní části a není proto této vlastnosti tolik potřeba. Je však dobře, že na této kameře tato možnost k dispozici je.

    Když si chci kameru zapnout proto, abych se podíval na natočené záběry přímo v ní, není důvod, aby se kamera zapnula nejprve do módu nahrávání, kdy se otevře i krytka objektivu a je tu hned větší pravděpodobnost, že se na přední čočku objektivu dostane nějaká nečistota ať již vzduchem nebo neopatrnou manipulací a dotekem mastnými prsty. Otevřu LCD panel, když už jsou ovládací tlačítka trochu nesmyslně ukryta pod ním, zmáčknu tlačítko Přehrávání a kamera se mi aktivuje rovnou do tohoto módu. Lamelová krytka objektivu zůstane zavřena a tak je to logické a správné.

    Zcela nevhodně umístěné tlačítka POWER pod LCD panelem na většině typů CX a PJ7xx bez možnosti nastavení jeho priority v menu

    U typu kamery CX730 tato možnost nastavení priority tlačítka Power paradoxně chybí! Nejen, že je toto tlačítko schováno pod LCD zobrazovačem, který je tedy nutné nejprve odklopit, abychom se ke konkrétnímu tlačítku dostali, ale to už se kamera aktivuje a toto tlačítko je tedy dobré jen na to, abychom mohli kameru v případě potřeby na chvíli vypnout. To se dá ale přeci tím, že zavřu panel nebo zasunu hledáček. Ano, toto tlačítko chytře použiji na to, abych pohyblivé části zobrazovačů tolik nenamáhal neustálým otvíráním a zavíráním řekli bychom si logicky. Jenže ouha, i když zavřu LCD panel a hledáček zůstane vysunutý, kamera zůstane v aktivním stavu a do pohotovostního se přepne (tedy vlastně vypne, abych byl přesnější), až ho zasunu. Chci-li si ho nechat vysunutý, abych s ním nemusel neustále manipulovat, neohrozil tím samotnou kameru porouchání rychlejším opotřebováním kloubu elektronického hledáčku, musím kameru úplně vypnout zmáčknutím tlačítka Power, které je nesmyslně umístěno pod LCD panelem. Musím ho tedy otevřít, ač používám k natáčení hledáček, abych se k němu dostal a kameru vypnul. Po vypnutí kamery tlačítkem zase kryt zobrazovače zaklopím.

    Kamera odpočívá, šetří se tak proud. Teď se rozhodnu kameru s vysunutým okulárem zapnout, abych mohl opět začít pokud možno pohotově natáčet. Ptám se, PROČ nejde videokamera spustit zmáčknutím spouště, jako je to třeba u fotoaparátu téže značky Sony NEX-7? Rozhodnu-li se tedy kameru spustit, chtěl bych to udělat alespoň pohotovostním tlačítkem, kterým je pro mne v tomto případě tlačítko Power. Jelikož už víme, že je schováno pod LCD zobrazovačem, je jediná cesta jak se k němu dostat - a to otevřít jej. Po tom nám už tlačítko Power paradoxně k ničemu není, protože kamera se zapne pouhým otevřením většího ze zobrazovačů scény.

    S tím souvisí i možnost automatického vypínání kamery po dvou minutách ve standardním ekologickém režimu, když hodláme více šetřit energii v dobíjecím akumulátoru.

    Točím přes hledáček (je to pro mne až na výjimečné případy standart, jako ostatně pro každého poučeného kameramana). Mám kameru zavěšenou na krku a čekám na další vhodný záběr. Protože chci šetřit proud, (kterého není nikdy, alespoň v akumulátoru dodávaného společně s kamerou dost) mám ekologický (pro mne spíše šetřící režim) v menu aktivovaný, přístroj se mi co chvíli vypne. Zde bych uvítal možnost nastavit v menu pětiminutový režim k stávajícímu dvouminutovému. Kamera se mi tedy s vysunutým hledáčkem sama vypne. Nepřejde do spícího režimu, bohužel.

    Já v tu chvíli vidím, zajímavou scénu. Jako na potvoru je to kolikrát právě v okamžiku, kdy se kamera těsně před tím samočinně vypne. Lomcovat s křehkým hledáčkem nechci, aby se mi neopotřebovala aretace vysunutí, a proto jsem nucen vyklopit LCD panel, i když ho ve skutečnosti k ničemu nevyužívám a tím se kameru pokouším rychle zaktivovat, abych nepřišel o zajímavou dynamickou scénu, která se přede mnou začala nečekaně odehrávat. Když se ale kamera chvilku před tím sama vypnula, nechce se ihned opět zapnout. Musím v takovém případě čekat několik (v tu chvíli) předlouhých vteřin a otevření a zavření velkého zobrazovače musím vykonat několikrát v rychlém sledu za sebou. Na několikátý pokus se to konečně podaří, ale zajímavá scéna už je v tu chvíli na smetišti dějin a já mohu kameru znechucen opět nechat jen vyset na krku a proklínat vývojáře, který tento způsob aktivace kamery vymyslel a také producenta, který tuto stupidnost schválil a nechal uvést v život.

    A řešení je přeci tak jednoduché. Umístit tlačítko Power na tělo kamery, na místo, kde by k němu byl okamžitý přístup. Takové místo by se zcela určitě našlo. Druhá možnost je, aby se kamera při snaze šetřit energii úplně nevypínala, ale přecházela pouze do pohotovostního režimu a dala se aktivovat, jak už jsem psal výše pouhým namáčknutím spouště.

     

    Elektronický hledáček

    Velké PRO je, když už se na těle videokamery tato užitečná věc vůbec objeví. Pouhý LCD panel na kameře považuji za vývojářskou zvrhlost, kterou si lidé nechali ve velké míře vnutit. Na přímém slunečním nebo jiném intenzivním generátoru světla je takový zobrazovač s tekutých krystalů, ve většině případů nepoužitelný. Kdy to lidem konečně dojde a začnou výrobce kamer obecně nutit k návratu hledáčku na každou videokameru. Nejsem naivní - k tomu asi nedojde už nikdy, ale je to veliká chyba, kterou se chystám při každé příležitosti pořádně pranýřovat.

    A když už si člověk pořídí kameru s hledáčkem (je to mnohdy ve vyšší cenové hladině spotřebních videokamer) měl by za své peníze dostat adekvátní kvalitu tohoto zařízení.

    Výrobci tuto oblast výrazně podceňují a lepší hledáčky umisťují, až do videokamer polo a profesionálních. Na lidi ve střední cenové kategorii dost kašlou. Člověk se zájmem o natáčení nad rámec běžného záznamu dovolené a Vánoc, si zaslouží trocha té pozornosti od výrobců kamer za mnoho desítek tisíc korun. Takový spotřebitel se vydá z tolika peněz v naději, že za to dostane adekvátní zařízení, které mu bude dobře sloužit i po stránce technologické a také tvůrčí.

    Hledáčky v kamerách pro komerční využití Sony pro rok 2012, jsou u všech typů stejné. To by nevadilo, ovšem jen v případě, že by byly stejně povedené. To se ale v tomto případě říci vůbec nedá! Hledáček je malý a tím pádem i dosti nepohodlný. Plastová očnice s malým pozorovacím otvorem je výsměch pro všechny trochu zapálené video tvůrce. Dělají to snad nejen producenti Sony schválně, aby si tito zanícení amatéři kupovali raději kamery polo profesionální a tedy mnohem držší?! K čemu jim ale taková kamera bude, když se jim investice do ní vložená není schopna nijak vrátit, protože tito lidé chtějí jen z podstaty svého koníčka dobře a kvalitně natáčet, jen pro domácí použití, bez využití komerčního? Nebo snad tito lidé nemají nárok na uspokojení svých výtvarných potřeb? Já říkám, že bezesporu mají, a že to co jim trh nabízí, je neadekvátní i k těm několika desetitisícům, které musejí do těch technologických nedodělků investovat, když chtějí mít obraz na vysoké úrovni.

    Chceš hledáček na kameře? Zaplať. Zaplať horentní sumu, abys nakonec dostal pouhý paskvil, který sice dokáže (zaplaťpánubohuzato) udělat kvalitní obraz, ale v ovládání kamery je proto nutno udělat mnoho kompromisů…

    Hledáčky na kamerách typových řad PJ a CX7xx jsou doslova otřesné. Vsadil bych se, že je to stejný hledáček, jako ve fotoaparátu Sony DSC-HX200V. Považte, je ve formátu 4:3! Kamera má hledáček ve formátu starých CRT televizorů. Místo osvědčeného formátu pro fotografování 3:2, který se dá bez úprav přenést na fotopapír 15 x 10 cm přišla Sony ve zmíněném foťáku k revolučnímu posunu 4:3! Pravda, ve foto módu můžeme pořizovat statické snímky i ve formátu 16:9, jako je tomu u natáčeného videa. Ty jdou alespoň promítat bez nutnosti ořezu v HD televizorech, ale pro papírové fotky, je taktéž potřeba je oříznout a ztratit tak původní informaci na fotografii zachycenou.

    Promiňte malou odbočku, která ale s hledáčky ve zmiňovaných kamerách přímo souvisí. Hledáček s tekutých krystalů v tomto případě neoplývá, žádným zázračným rozlišením a při natáčení je nám plno místa v zorném poli odepřena. Ano je pravda, že přes černé pruhy nahoře a dole jsou zobrazovány grafické informace, ale to tento zvolený formát nijak neomlouvá.

    Oko musíme - chceme-li v něm vidět opravdu vše - přimáčknout k tvrdému plastovému okuláru. Hned zjistíme, že nám při tom vadí řasy na oku, protože jsme – světe div se – občas nucení mrknout. Tak oko od okuláru trochu oddálíme a po tom zase nejsme schopni vidět v hledáčku celou snímanou scénu. Navíc tvrdý okulár není pohodlný pro oko samotné, nemluvě už o lidech, kteří nosí brýle a jejich moderní plastové čočky se jim tímto způsobem brzy nepříjemně odřou. Nemluvě o tom, že tak nemají ve stávajícím hledáčku šanci vidět celou scénu.

    Navíc na hledáčku není žádná ochrana proti pronikajícímu parazitujícímu bočnímu světlu, které by ho účinně odclonilo. V takovém případě je zlatá gumová očnice, která svými vystupujícími boky úspěšně chrání vstupní pupilu do hledáčku i do oka, před rozptylujícím bočním světlem. Jako vhodná varianta ať je příkladem hledáček a jeho gumová očnice u videokamery Sony NEX-VG20EH.

    Nevyhovující hledáček na typech CX a PJ7xx a hledáček snů z NEX-VG20EH. Do této očnice se v pohodě vejde i brýlová obruba a nechtěné boční světlo nemá šanci do hledáčku ani oka proniknout. Když tedy Sony chce, tak umí.

    Mizerný hrubý zobrazovač s tekutých krystalů má přitom firma Sony možnost nahradit vlastním OLED hledáčkem s vysokým rozlišením a velikou jemností obrazu, který je běžný ve fotoaparátech Sony Alfa a NEX-7 a v pohodě předčí i pravé optické hranoly v digitálních zrcadlovkách.

    Nevěřím, že je v té LCD současné mizérii a OLED hledáčky takový rozdíl v nákladech na výrobu, aby nějak významně negativně dokázal ovlivnit samotnou cenu pro koncového zákazníka, když může být i v digitální zrcadlovce A65, s cenou za 25 tisíc za tělo. A to je panečku pokoukání. Ten velký ostrý náhled s věrnými barvami. Jedním slovem nádhera! S tímto hledáčkem máte pocit, že jste součástí reality a to je pro kameramana stejně, jako pro fotografa velkým zadostiučiněním.

    Velikost hledáčku (či spíše malost) je samozřejmě (nevhodně) podřízena velikosti a ergonomií těla kamery, které je sice skladné, ale nevejdou se na něj potřebné ovládací prvky, k pohodlné a dynamické práci, na kterou má nárok i pokročilejší amatérský tvůrce.

    Vůbec se mi nelíbí také to, že je v hledáčku vidět to samé grafické rozložení některých ovládacích prvků, které mají místo jen na dotykovém displeji LCD panelu. Jen překáží ve výhledu a potřebné tlačítko Display, které bylo ještě nedávno součástí kamer Sony, a se kterým se daly přebytečné informace, alespoň dočasně uschovat, chybí! Je snad tak těžké přizpůsobit programátorem firmware pro oddělené zobrazování?! O tom si dovolím pochybovat.

     

    Elektronická vodováha – užitečný pomocník

    Také by nebyla v zobrazovačích kamer obecně na škodu elektronická vodováha běžná v digitálních fotoaparátech. Zase by se tím výrazně usnadnila práce kameramanům. Ona ruka unavená delším natáčením začne brzy umdlévat a udržet rovnováhu s touto šikovnou vychytávkou by bylo mnohem snazší.

     

    Aktivace přiblížením hledáčku k oku

    Další vychytávka běžná u digitálních fotoaparátů je aktivace hledáčku přiblížením oka k okuláru. V menu by mohla být možnost, aby se automaticky přepnulo z LCD panelu na hledáček, nebo se aktivoval jsem hledáček při zavřeném panelu anebo možnost, aby při aktivaci hledáčku zůstal aktivní i panel. Je to triviální záležitost. Čidlo za pár haléřů a opět zásah programátora do firmware kamery. Kolik lidí by to asi uvítalo s povděkem. Osobně si troufnu říci, že by jich bylo dost, mě nevyjímaje.

    Aktivační čidlo vpravo – okulár z fotoaparátu Sony DSC-HX200V – proč ne u kamer?

    Inteligentní patice pro příslušenství

    Velice užitečná věc na kameře. Tedy, kdyby byla kamera alespoň tak veliká, aby na ní šlo příslušenství (např. mikrofon) v pohodě přidělat tak, aby nepřekáželo prstům, které obepínají kameru prsty nahoře, právě tam kde je i inkriminovaná patice, tedy, když kameru držíme klasickým způsobem a máme dlaň zasunutou pod hřbetním řemínkem, (o kterém se také ještě později zmíním). Potom si buď zlámeme prsty anebo (v lepším případě) do nich dostaneme brzy křeč, z jejich nepřirozené polohy.

    Vetneme-li do patice např. externí mikrofon, není už kam položit prsty z dlaně obepínající kameru

    Mnohem vhodnější ergonomie pro pohodlné držení na Sony HDR-SR11E

    Nejenom moje starší HDR-SR11E měla v sobě klasický otáčivý harddisk a ten bylo potřeba někam uložit. V kameře byl tedy umístěn pod dlaní a prohlubeň za ním byla pro konečky prstů jako stvořená. Vývoj ale nezastavíme. Do kamer se začala dávat pevná paměť, která už zdaleka nepotřebuje tolik místa, takže vývojáři mohli těla kamer zase (grrr) o něco zmenšit. Patici pro inteligentní příslušenství ovšem museli chtě nechtě nechat na starém místě, na vrchu tubusu kamery, jen se jaksi při tom zapomnělo, kam dá člověk, který chce mít na kameře externí (kvalitnější) mikrofon prsty, když ho tam přece jenom umístí. Kam dali vývojáři všechnu soudnost, ptám se. Člověk by myslel, že japonský inženýr musí být málem vrcholem evoluce v inteligenci, ale ono tomu jak vidět není. A to je smutné, velmi smutné zjištění.

     

    USB kablík na pevno

    Další věc, která mě na kamerách Sony poslední roky trápí je napevno vyvedený USB kabel a jeho konec zastrčený do čela hřbetního řemínku. Kdo takovou - promiňte – zhovadilost mohl vymyslet a ještě hůře - uvést v život. K těm pěti centimetrům kabelu s placatým konektorem na konci je v příslušenství kamery přibalený cca jeden metr dlouhý prodlužovací USB kabel. Kvůli šetření materiálu tedy asi tu blbost nevymysleli. Tak k čemu tam probohadobrého je?! Ano, možná má jakýs takýs smysl pro majitele notebooku, kteří se rozhodnou (nechápu, co je k tomu vede) nabíjet akumulátor skrze USB konektor, když ze zásuvky je to mnohem rychlejší, když už nás výrobce nutí baterie léta nabíjet přímo v kamerách.

    Snadno poškoditelný a úplně zbytečný napevno přidělaný USB konektor

    Když máte k hřbetnímu řemenu připevněn popruh na krk a kamera se vám kýve na hrudi ze strany na stranu, ať už chcete nebo ne, kývá se s ní zároveň i ten cancour kabelu, který konči v hřbetním řemínku, a rytmicky se láme hned na dvou místech. Těsně za konektorem a také těsně u těla kamery. A to je panečku za celý den nějakých pohybů sem a tam. Takto tam ten kousek „pupeční šňůry“ kamery dlouho v pořádku nevydrží. Na záruční opravu rovnou zapomeňte, na mechanické poškození se s velikou pravděpodobností vztahovat nebude.

    Osobně, jsem již několikrát uvažoval o tom, že ten kablík ustřihnu a budu mít od něho klid. Zvláště, když je pod LCD panelem klasický mini USB konektor, skrze, kterým kameru k počítači běžně připojuji. Tedy tak to bylo u té starší kamery HDR-SR11e. Sony HDR-CX730 je pouze na paměťové karty a já tedy nahrané záběry přenáším do PC prostřednictvím PMB (Picture Motion Browser) Software na přenos záznamu z kamery (paměťové karty) do PC čtečkou SDHC a MS Pro. Kablík s konektorem USB je tedy na kamerách Sony více pro zlost, nežli k užitku. Už, aby to slovutným producentům Sony konečně došlo a nechali v kameře obyčejný a léty s úspěchem prověřený mini USB konektor. Anebo ještě mohou přidat bezdrátový přenos video dat do počítače. Vždyť to už také není žádné sci-fi.

     

    Multifunkční otočný ovladač

    Ten je na kamerách Sony již několik generací spotřebních videokamer. Je to jakási náhražka za skupinu tlačítek, která by měla být v ideálním případě na těle přístroje, jako tomu bývalo ještě na kamerách vyšších tříd Hi8 a D8. Prostor na nesmyslně miniaturních tělech kamer se ale bohužel natolik zmenšil, že bylo třeba hledat nové řešení pro náročnější kameramany, kterým nestačí pouhá, - i když v poslední době velmi spolehlivá - automatika.

    Miniaturní otočný ovladač s tlačítkem uprostřed nahradil také prstenec ručního zaostřování, který byl dříve na vyšších typech kamer kolem objektivu. Byl větší a tudíž i mnohem pohodlnější a přesnější.

    Na první pohled povedený, ale po praktické stránce diskutabilní multifunkční ovladač. Osazení na sluneční cloně je pro silnější prst nedostatečné

    Otočný ovladač na letošní sedmistovkové řadě má vícero funkcí, o kterých tu není potřeba se rozepisovat. Ovšem je potřeba zmínit, že mini kolečko jde moc lehce otáčet a je navíc hodně citlivé, takže se kameraman při snaze co nejrychleji zavézt nový manuální režim nebo ostření lehce přetočí o jednu položku v nabídce nebo více, a najednou má úplně jinou funkci, než původně zamýšlel. Musí dlouze a nepohodlně mačkat středové tlačítko uvnitř otočného ovladače, najet na poslední položku a funkci resetovat, což trvá dlouhé vteřiny a může to zmařit zamýšlený záměr. Otočným ovladačem bohužel nejde točit pořád v jednom směru, aby se funkce v roletové nabídce stále dokola opakovaly, ale musí, když je na konci začít couvat, aby se dostal zase na první položku, což zase nepříjemně zdržuje a obsluha kamery se pomalu ale jistě začne ještě ve větší míře snažit využívat plnou automatiku. A to není vždy nejvhodnější varianta pro pořízení co nejdokonalejšího záběru.

    Navíc přístup ke středovému tlačítku je velmi ztížen, když máme na objektivu jinak užitečnou sluneční clonu, která je u ovládacího kolečka poměrně blízko a pro člověka se silnějšími prsty je obtížné se k potvrzovacímu tlačítku dostat, jelikož mezera mezi clonou a tlačítkem je dost malá. Možná pro někoho jen detail, ale jak dokáže znepříjemnit v inkriminovanou dobu ovládání kamery.

     

    Hřbetní řemínek

    Poslední čemu se dnes chci podívat na zoubek je hřbetní řemínek. Ten se stal také neznámo proč ještě miniaturnější, než tomu bylo na dřívějších typech videokamer. Ten původní pohodlnější nevymizel úplně. Sony ho dál montuje, ale jen na rádoby poloprofesionální typy, které jsou ale ve své podstatě – až na pár detailů – totožné s těmi nejvyššími typy kamer komerčních.

    Podstatný rozdíl: vlevo ošizený CX730E a vpravo standardní řemínek na Sony HXR-NX30E, tělo kamer je shodné a řemínek tudíž snadno zaměnitelný.

    Řemínek má při své miniaturizace jednu velkou nevýhodu. Suchý zip, kterým se upravuje mezera pro dlaň mezi ním a tělem kamery není zvenčí nijak krytý a snadno se může stát, že jeho drsné okraje začnou vytrhávat oblečení, se kterým přijdou do styku. Zničené oblečení řemenem kamery, to je dosti nepříjemný a pouze zdánlivý detail. Zvláště, když budeme mít na sobě třeba drahé značkové triko, které si tím doslova zohavíme vytrhanými vlákny na látce z něho ušité.

    Poznámka: Pro ty, co chtějí mít na své videokameře ten širší a podstatně pohodlnější hřbetní řemínek, který neničí oblečení, je možné si ho nechat za 845 Kč ve značkovém servisu vyměnit, jako jsem to udělal já osobně.

     

    Čidlo pro zabránění natáčení země

    Je tu ještě jedna věc, která mě na současných typech kamer trápí a to, že nemají žádnou ochranu proti nechtěnému natáčení podlahy, když náhodou zapomeneme kameru na konci záběru vypnout. Dříve to některé kamery měly (možná jiných firem) a byla to velmi užitečná funkce, která zabránila tomu, abychom bez našeho vědomí přišli o místo na paměťovém médiu, a také jsme se tím dokázali vyvarovat předčasnému vybití baterie a to je ještě horší. Nechtěný záběr snadno vymažeme, ale baterii ztracenou energii někde na výletě nijak nenahradíme.

     

    Nevhodně umístěná video spoušť na fotoaparátech Sony

    K napsání posledního odstavce mě přimělo to, že jsem na internetu viděl nový drahý digitální fotoaparát RX1, a když jsem uviděl, že má zase nevhodně umístěnou video spoušť na zadní straně těla přístroje, donutilo mě to se tu na konci o tom ještě zmínit, ačkoliv to nesouvisí přímo s videokamerami, ale pouze s natáčením videa.

    Třikrát nevhodné umístění video spouště Sony HX200, A65, NEX-7 a vhodné u Panasonic  FZ200

    Proč proboha neustále umisťuje firma Sony na svých fotoaparátech video spoušť do zadní části, kde hrozí nechtěné zmáčknutí a tím k aktivaci nahrávání, kterého si všimneme, až když se pokoušíme udělat fotografii a ono to jaksi nejde, protože už nějaký čas probíhá nahrávání videa. Video spoušť patří do přední části přístroje, tam kde je i foto spoušť. Umístil bych je hezky vedle sebe a každé bych dal trochu jiný tvar, aby bylo pohmatem zřejmé, na kterou z nich právě sahám. V extrémním případě foto spoušti nechám kulatý tvar a video spoušť hned vedle může mít tvar třeba čtverce či trojúhelníku. A je hned po problému.

    Je tak těžké pro vývojáře dizajnu kamer a fotoaparátů na takové banality přijít a ulehčit kameramanům, ale také fotografům práci a ušetřit jim starosti, které je otravují a brzdí v jejich tvorbě, ptám se. Zatím to vypadá, že ano a to je velmi smutné pro potencionální kupce těchto výrobků.

    Možná jsem tu nevyčerpal všechny nedokonalosti v ovládání videokamer, ale snažil jsem se vyjmenovat alespoň ty do oka přímo bijící. Doufám, že si mé výtky jednou někdo kompetentní přečte a začne se tím třeba - byť třeba jen částečně zajímat. Možná jsem příliš naivní, ale chci mít alespoň jiskérku naděje, že tomu tak jednou stane a zákazník si bude moci o pět u Sony koupit přístroj, který ho bude těšit nejen pohledem, ale hlavně účelností, do které zapadá dotaženost jednotlivých ne nepodstatných maličkostí, které jsem popsal výše. Tomu, kdo si toho všimne a něco s tím začne dělat, předem velmi děkuji za pochopení.

     

     

     

     

     

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    21 Komentáře

    1. Naprosto souhlasím se vším co je zde psáno.O doslova stupidním
      a idiotském napevno trčícím USB kabelu jsem nevěděl a v takovém
      případě má taková kamera pro mě význam tak leda do šrotu.
      Ale ani ostatní výtky nejsou nijak zanedbatelné a věřte nebo ne
      ale značka Sony začíná mít pro mne synonymum nekvalitních
      a předražených šuntů.

    2. Jsem také vlastníkem této kamery. a kvalitu záznamu si nemohu stěžovat, ale naprosto souhlasím s tou stupiditou USB kaben na pevno. Byla to první věc,která mne bochla do očí. Naprostý nesmysl. Protože kameru nasím na krku, tak jsem musel i řemínek na krk připevnit na druhou stranu směrem k oběktivu, aby i při této poloza na krku nedocházelo k lámání kabelu. Navíc nechápu proč ani v balení nebyl řemen na krk přiložen. pomohl jsem sitedy řemenem ze staré kamery SONY.

      Nemohu nic než souhlasit, že se šetří na nepravých místech. Vývojáři by měli vyléz z temných kanceláří mezi lidi a podívat se realitě do očí.

    3. Mám v úmyslu koupit kameru HDR-CX730E. Po přečtení Vašeho článku jsem ale trochu znejistěl. Rozhoduji se mezi touto kamerou a Canon Legria HF G10. Canon na rozdíl od SONY neumí 50p, ale Canon ma profi čip, a tedy asi lepší obraz. Nemám se raděj rozhodnout pro Canon. Prosím o Váš názor. Moc děkuji.

    4. Vážený. :-) Ten Canon G 10 jsem neměl bohužel dispozici. Testoval jsem ale XA10 a to je velmi podobná kamera, natáčející vlastně úplně shodně. Z kvality obrazu jsem byl unesený, ale i tak mě zklamal ve srovnání s moderní CX 730 od Sony. má totiž, pro mne podstatnou nevýhodu. Točí "jen" ve 25p, ale ukládá to i tak jen do 50i a to je pro mne v dnešní době zastaralý systém. CX730 má menší čip, ale obraz z ní je podle mého soudu excelentní. Navíc 50p má velkou výhodu v tom, že dynamické scény zaznamená plynuleji a to se projeví výrazně na obrazovce HDTV.

      Konečné rozhodnutí je jen a jen na Vás. I, když jsem v článku výše Sony kamery kritizoval, šel bych do CX730 znovu. Obraz je na vysoké úrovni i kvůli vestavěnému plujícímu stabilizátoru, který umí divy. Canon je na trhu už nějaký ten pátek, a i když se výrobce tváří, jako že je to proto, že je to tak nadčasový výrobek, ve skutečnosti zaspali ve vývoji. Dali asi přednost divizi s fotoaparáty. Můj verdikt tedy zní Sony HDR-CX730.

      Jak říkám, rozhodnutí je jen na Vás. doporučuji je-li to možné obě vyzkoušet a potom se rozhodnout. Nekupujte naslepo. Vaše potřeby jsou osobní.

    5. Hmm,tato kamerka toci lip nez zrcadlovka s vymenym objektivem?Mel sem za to,ze takova zrcadlovka se vyrovna kamere tak za 130tis minimalne,a nebo to jsou vsechno zase famy?Treba takovy )panasonic GH3 pro srovnani,prosim?

    6. Kdo chce točit zrcadlovkou a je spokojen nejen s kvalitou obrazu, ale hlavně se stylem obsluhy, tak ať ji ke své práci klidně využívá. Pro mne zůstane vždy kamera kamerou a foťák foťákem. Módu natáčení videa zrcadlovkou osobně vůbec nechápu. Pro mě je to jen móda nebo výstřelek pro bohaté. Když chce někdo točit celovečerní film zrcadlovkou ať to dělá. Pro převážnou většinu lidí bude kamera pro natáčení domácího videa zcela určitě vhodnější. Zrcadlovka uspokojí stále jen hrstku lidí. Každému konečně podle jeho chutě.
      Ten, co se tu ptal na názor, kterou kameru zvolit měl namysli Canon HF G10. Ne foťák G10. :-)

    7. Hledaje kritiku, resp. recenzi na mikrofonek Sony ke kamerkám, narazil jsem zde na tuto recenzi

      http://www.digilidi.cz/aktualne/sony-dsc-hx200-s-30nasobnym-zoomem-full-...

      pana Romana Nohejla alias Romula66, jako obvykle velmi věcně, špičkově zpracovanou. Na přiložené videoukázce je dobře patrné, že foťáčkem by se mělo fotit a nikoliv točit video, neboť je k tomu primárně určen, a k natáčení videa je lépe použít videokameru, kterou lze v nouzi použít k pořízení fota. Na ukázce jsou jasně patrné vady plynule snímaného obrazu, ačkoliv sám tento foťáček může být ve své třídě, za ty peníze docela príma.
      Boris Jaroš

    8. Dobrý den všem a díky panu Romanu Nohejlovi za naprosto perfektní, vyčerpávající a kvalitně obrázky doplněnou kritiku.
      Kameru Sony CX730 jsem zakoupil v červnu letošního roku a ... v zápětí jsem ji prodal. Naštěstí jsem ji měl za výrazně nižší cenu, takže ztráta byla menší, než kdybych ji koupil v obchodě. To ale není důležité, důležité asi je, proč jsem tak učinil.
      Zkráceně: Obraz NAPROSTO PERFEKTNÍ, živé, syté, ale věrné barvy, "starorůžový" tón, typický pro kamči Sony, už nové Sonky nemají. Transfokátor ostří i na dlouhém skle, některé kamči CX730 (měl jsem v ruce dvě) mají chromatickou vadu patrnou na dlouhé ohnisku v podobě protivně ostře fialové duhy kolem obrysů, zvl. v kontrastních záběrech jako větve stromu proti nebi, hrany budov, atd. Prosím, pozor na toto při nákupu. Ta moje to neměla (asi rozdílná kvalita montovaných, sériově vyráběných objektivů sekaných jak Baťa cvičky, jak se říká). Při zapnutém plném stabilizátoru (fce. Act) je optický rozsah transfokátoru rozšířen digitálně na 17x (optický rozsah ohniska vestav. objektivu je 10x). Nelze sice vypnout, tedy onen digitální přesah, ale i při natáčení nejdelším ohniskem jsem nezaznamenal chyby jako neostrost, zrnitost, etc.
      Naprosto PERFEKTNÍ STABILIZÁTOR realizovaný "plovoucím" objektivem v obrubě. Objektiv tam opravdu "kloktá", je to trochu nezvyklý pocit při manipulaci s kamerkou, ale výsledek je tak špičkový, že jsem si dovolil z ruky natočit trik, o který jsme se kdysi dávno v 70tých letech min. stol. pokoušeli s kamarádem s kamčou Canon 814electric (kamera na kazety s filmem formátu Super 8mm), to jest o odchod od objektu (couvání) nebo příchod (chůze) k němu za současného opačného transfokování, zoomování tak, aby výřez obrazu, např. polocelek, zůstával stále stejný při současné změně ohniska. Je na tom velmi dobře vidět, jak změna ohniskové vzdál. měnáí perspektivu obrazu. Tento fór lze s kamčo Sony CX730 realizovat z ruky, bez vozíku - z toho vidíte, jak perfektně účinný nový stabilizátor je!
      Naprosto perfektní, prosvětlený obraz bez šumu v úplném přítmí, skoro tmě, kdy já nejsem schopen přečíst text psaný malým písmem. Špičkový obraz v podmínkách nejen sníženého, ale prakticky neexistujícího osvětlení. Např. Místnost bez rozsv. jakéhokoliv světla těsně před úplným setměním.
      Infra-kamera - velmi dobrá! Osvětlení pomocí vestav. infradiody, ostření automat - dobré. Lze ještě dokoupit malé infrasvětélko, našel jsem ho na netu za 200,-Kč, což je cena nevídaná. Ale i bez něho špičkové. Na to ani Canoni, ani Paňáci prostě nemají!
      Funkce zvýšeného světel. zisku dává též jasný a nezrnitý obraz za minimálního, ale opravdu minimálního osvětleníé. Takového natáčení je dle YouTubu schopna až kamča Paňák CV160 a podobné typy, což je ovšem cenová relace 60 - 100 000,-Kč.
      Ale to je z výhod asi tak všechno, to ostatní plně odpovídá kritice pana Nohejla, kterou bych jen doplnil o pár drobnůstek, kvůli kterým jsem kamču fakt musel s bolavým srdcem prodat.
      Naprosto děsivý hledánek (promiňte mi to slovo, rád slovíčkařím). Kromě výše popsaného má NEUVĚŘITELNĚ MALOU VSTUPNÍ PUPILU, to jest čočku okuláru, do kterého noříte oko. A tak jak pan Nohejl popisuje, sledáte tu malou dírku okem, na kterém vám v této činnosti překážejí vlastní řasy! Zkuste to v létě, kdy je pořádné teplo... za chvilku máte zbroceno oko a tvář vlastním potem. Okulár už beztak zvoraného a rozhodně nedostačujícího hledánku je snad určen dětem do deseti let!!! U kamery hledánek platíte nemalými penězi navíc, bo (aneb pže) stejné typy kamer bez hledánku stojí o pět, spíše šest a více tisíc méně a za cenu takto výrazně vyšší dostanete něco, co je hledánku jen vzdáleně, řekl bych na hony vzdáleně podobné.
      Opravdu s hledánkem u této kamči nepočítejte.
      Mne to dostalo tak, že jsem se díky mé přítelkyni, která má na rozdíl ode mne pevné zaměstnání, zadlužil u Cetelemu a koupil kamču Sony NX70, která nemá hledánek, ale Hledák s velkým H (prakticky "velkoplošná obrazovka" s rozlišením přes milion bodů pro přímé čučení okem), ovšem za cenu neuvěřitelnou: kolem 80 000,-CZK. A věřte-nevěřte, má za tuto cenu neskutečné "mouchy", ba jednu "masařku", kterou je ona zmiňovaná chromatická vada objektivu!!! To je na zabití. Reklamovat nelze, bo byste museli zadat odborný posudek od st. znalce (býv. VÚZORT aneb VÚ Zobraz. Techniky už od devadesátých lete neexistuje). Což je pozn. hodící se všem uživatelům foto a videotechniky.
      Hledánek Sonky CX730 (a rádobyprofesionální CX740, která je totéž, jen s nástavcem na směrové konsdenz. mikrofony s fanotmem 48V, u tak malé kamči nesmyslným) při srovnání s Paňákem řady 900 (Panasonicy řady 900 mají už mnohem, mnohem lepší stabilizátory, než měla řada 700) naprosto neobstojí. Paňák 900 má parádní, prosvětlený hledánek, který zobrazuje plynule i při prudším švenku. Měl jsem v ruce a zkoušel přímo na prodejně.
      Co mně dalšího přímo zarazilo byl otočný knoflík pod objektivem k ovládání manuálních fcí jako ostření, ruční clonění, atd. Je to stejný systém, jaký užívá Canon u kamer střední třídy jako zde popisovaná HF-M41, HF-S21 a S30, HF-G10. Ale u Canonu je tento čudl více méně bezproblémový, za to u CX730ky jsem se ho jen letmo dotkl při zapnuté automatice a na LCD nebo v hledánku se objevila cedule přes celý obraz hlásající,že mám zapnutou automatiku, tedy manuální fce nejsou dostupné! Tato zbytečná cedule vydržela na obraze displaye, totéž v hledánku, nějaké 3vteřiny!!! Představte si, že točíte nějakou dynamickou scénu, pečlivě sledujete pohyb ve snímané scéně a ťuknete, resp. zavadíte omylem o ovladač manuálu pod objektivem. A to mi věřte, že zavadíte, a desetkrát, stokrát za natáčení! A máte po scéně, protože místo vašeho dítěte, které si hraje u okraje bazénu, cáká a plácá do vody, vidíte jakousi pitomou ceduli, nesmyslně vám znovu a znovu oznamující, že jedete na automat. Mezi tím vám díte šplouchne, myslím hupsne do bazénu... Samosebou, že budete velmi pozorní, když v bazénu bude hloubka větší jak půl metru, to je mi jasné.
      Kromě zhýralostí výše popisovaných panem Nohejlem je u kamči slušně mizerný zvuk. Mám pocit, že nastavení předzesil. elektretových vložek zabudovaných mikrofonků je použito právě z typů SR11e a (teď nevím ta věčná písmena, omluvte mne) řady 500VE, které byly osazeny hard diskem, tedy stažené basy, aby nepřekážel nízký tón hluku frčícího HDD.
      Mikrofonky zoomují slušně, to je pravda, ale mně u kamči vypadávala pravá str. V editoru (soft. střižně) jsem pak zjistil, že je nahraná o nejméně 3dB slaběji a to i při 5.1 režimu zvuku, i při stereo-režimu. Uvažuji, že jde o zmršený "Dolby 5.1 Sound Creator", který obstarává prostorový zvuk ze 3 (čtete dobře! Ne pěti, ale TŘECH) vestavěných elektretových mikrofonních vložek. Mimochodem: cena jedné elektr. vložky je cca 20,-Kč, tedy cca 1 USD při zakoupení v obchodě jako koncový spotřebitel - při velkonákupu pro výrobu bude nejméně o třetinu lacinější). Fakt - děsivost.
      Zvuk výrazně vylepšuje malý, nástavný stereo-majk, který lze zakoupit za 2 400,- až 3 500,-Kč podle typu a zasunout do "inteligentní" patice. Je to ale zase investice navíc.
      Prakt. pozn. Redukce intel. minipatice Sony i Canon na normální lze zakoupit u Škody za cca 300,- (pozor na jeden prapodivný server s podle mého pjekně prohnaným "šopíkem", kde mají redukci za 555,- resp. Sony za 666,-Kč!)
      Mimochodem, stejný fór jsem zjistil u mé drahé i "drahé" NX70ky. V některých případech, máte-li kamču Sony nové třídy, lze řešit stiskem talčítka RESET. Kamera si nastavuje prostorovost zvuku sama a v tomto případku znovu. Což zjistil "školený" technik v odborném servisu... a což je na samostatné dlouhé vyprávění.
      Dalším "drobným" nešvarem je použití exter. mikrofonu, jehož konektor se zasunuje do zdířky umístěné prakticky- neprakticky v oblasti řemínku. Když zasunute konektor májku a chcete držet kameru v ruce, konektor vám tlačí do ruky a máte neustálý pocit, že ho musíte zlomit či vyvrátit ze zdířky. Kdo občas používáte exter. májk, je s ním skoro nemožné točit z ruky. Myslím tím vestavěný jack-konektor.
      Ve výčtu nešvarů lze pokračovat, bohužel, ještě dále. Já z ní byl smutný, připadal jsem si ošizený. Takhle namyslet při navrhování funkcí a designu, to snad opravdu není možné. Možná "kamča na dovču", ale kdo si ji "na dovču" koupí za 24 - 25 tisíc??? Pro jen o málo vážnější práci bohužel ne.
      Typy SR11 a navazující 500 a 600 byly designově a funkčně velmi, velmi slušné, jak píše pan Nohejl.
      Pro nenáročného, ale fakt nenáročného uživatele je to snad dobrá, ale pro takového uživatele drahá kamča. Přes naprosto nedostižnou kvalitu obrazu bych dopioručil zajít do obchodu a půjčit si za stovku, dvě na den srovnatelnou kamču od Canonu (M41 už nemají, ale má pokračovatelku, nebo HF-S30, což je novější HF-S21, ovšem s obě s hedánkem zrnitým, s malým rozlišením 123 tisíc bodů) nebo Paňáka -já teď z hlavy neví, snad SD - 900, který má výrazně horší obraz ve špatných světel. podmínkách, jinak ale obrázek jak víno a pergfektní LCD i hledánek, prstenec (a dobrý) na manuální ostření a další fce na obrubě objektivu, ale ten kus, co jsem měl v ruce byl vyroben snad s palstu na kelímky na limonádu a vážil cca 10dkg i s objektivem, což může skrývat objektiv z palstových čoček...
      Prostě a jednoduše: Výrobce se vzájemně zdumpovali v honbě za "levným a levnějším" a teď vnucují své výrobky ošizené, kde a na čem se dá, přičemž si v skrytu stojí za tím, že dobrá kamča musí stát 200. Tedy tisíc.
      K fotu digitální zrdcadlovkou (u Sony už nyní bez sklápěcího zrdcátka, co více umožňuje natáčení videa): Velké, tzv. 35mm čipy mají stejně velké nevýhody pro snímání pohyblivých obrázků. Jde stále a stále o vlnící se obraz při jen trošičku rychlejším švenku, ale též o další vady obrazu. Snad je to ošetřeno u kamer se 35mm čipem (obrazový formát tzv. Leica, resp. kinofilm = zhruba 24x36mm) jako řady Sony NEX VG10 a 20 a dražších, nepoměrně lepších video NEXek. Na výše v diskusích zmiňovaný Canon D600 - video se podívám na Tubě.
      Boris Jaroš (případné przeklepi a chibyčki, co se vloudí, mi, prosím, laskavě promiňte)

    9. Tak to vypadá pane Borisi na druhý díl mé recenze, které jste se zhostil na jedničku. nejste žádný "nýmand" a za Vaše trefné postřehy snad nejen já, velmi děkuji. Já si CX730 na rozdíl od Vás ponechal. Jsem převážně jen rodinný "točič" a tak mi i přes její výčet negativ stačí. Jo a ta moje CX730 měla zase levý kanál zvuku slabší o celých 7dB! "Vyřešeno" záruční opravou. Uvozovky proto, že po opravě mají kanály mezi sebou už jen 3dB. Prý je to podle opravny dle Sony norem.FUJ! Napsal jsem jim potom do jejich dotazníku své mínění a nebylo právě uctivé. Naštěstí mě ten vestavěný mikrofon nijak nesvazuje. Jedu pravidelně na externí, o kterém tu mám také článek. Ten má vyrovnanost zv. kanálů 0,5dB zvuk řádově lepší, než ten vestavěný. Mj. báječná dynamika (v této cenové relaci cca 2500Kč) a slušná odolnost proti větru za použití k němu dodané chlupatiny. Na ten vstup na mikrofonní jack jsem také myslel a popisoval jeho nevýhody v recenzi na PJ740. Nechtěl jsem se tudíž opakovat. Bohužel i já mám pří úplně vyzoomovaném obj. fialový pruh kolem kontur, ale to mi nijak nevadí, protože takový záběr dělám málo kdy.

    10. Děkan. - Aha, tak Vy máte ten mikráček do intelipatice! Já teď nemůžu najít ten typ a krabku od něho mám vedle v komoře... a na něm samotném je jen Sony - Made in Japan. Lze doporučit a udělal jste dobře, že jste koupil. Já ho mám teď navíc, kdyby někdo potřeboval, nový v záruce, u Škody koupený a leží mi tu v komoře, nožky má nahoře, pže k NX70 nejde (ona ho nějak nebere, ačkoliv "intelipatici" má).
      S tím servisem souhlasím. Byl to Sony servis na Jižním městě nebo Elvia??? Mám, bohužel, přesně stejné zkušenosti se seřizováním zvuku, přestože jsem tam měl známého a opravoval mi kamču jejich vyhlášený "profík" na profikamery. V servisu Canon na Vinohradské třídě v Pze se dalo slušně s mechanikem, p. Hrnčeříkem domluvit. Byl velmi vstřícný (měl jsem Canonku, jak jsem psal, a skoro lituju, že jsem ji střelil, ale finančně jsem si nemohl a nemohu dovolit mít doma "kamerové oddělení").
      Co se chromatické vady týče, musel bych se vypípat jako Zdenda Polreich v Ano, šéfe, kdybych se o tom měl rozhovořit. U kamči za 80 litrů, řečeno lidově, to je, podle mého názoru, neslýchané! Hlavně mi za žádnou cenu reklamaci neuznají, i když přiložím v exteriéru ve stínu natočený test. obrazec na formátu A2. Přitom kamarád má na Sony 500VE také sklo Sony Lens-G a je perfektní!
      U Paňáka CV160, který je či byl za 86 tisíc, je transfoukátor, jak nazývám zoom, 20 násobný a ostří dle ukázek na Tubě na nejdelším ohnisku perfektně bez choma vady (záběr na detail kostelní věže oproti nebi). Já už tomu nerozumím, co ty firmy chrlí...

    11. Měl bych otázku na pana Nohejla, pokud byste mi řekl svůj názor, či nejaký poznatek. Koukal jsem již loni na kamery a čekal na ty pro letošní rok, zda se u nich objeví režim 24p. Jak jsem se přesvědčil, tak bohužel zde platí dělení podle trhu US 24/60p a pro EU 25/50p.

      U Sony je bohužel dopisování velmi špatné, tedy sedí tam lidé, kteří moc znalostí nemají. Vysvětlovali, jak je režim 24p nekompatibilní s EU normami. No pokud vím, tak záznam v HD se už neřídí normamy analogového televizního vysílání a pak dneska téměř každá LCD TV umí 24/25/30/50/60p. Myslím si, že by bylo fajn, kdyby kamery měly možnost těchto režimů. Chápu dělení kamer u SD záznamu PAL a NTSC, pro starší TV, dělit snímkové režimy u Full HD záznamu, to mi hlava nebere. Ale má otázka.

      Nevěděl byste, o nějaké cenově dostupné kameře v hladině jako je Sony CX730E, která se dá koupit na našem trhu a má režim 24p? Přemýšlel jsem o koupi modelu CX760V, který je stejný jako 730 pro náš trh, ale zde je problém se Clem a DPH. Jedná známá by mi ji přivezla, ovšem Sony neposkytuje záruku na kamery koupené jinde. Což u jiných výrobců takový problém není. Případně víte, o nějakých dalších problémech, proč není u kamer pro EU režim 24p? Já zádný nevidím. Třeba příští rok se již dočkáme.. Předem díky za názor a odpověď... :)

    12. Vážený Tomáši. Netuším, proč tolik lpíte na 24p. Osobně nemám takový přehled o kamerách s možností takto natáčet a ani to nepotřebuji. 24 snímků za vteřinu natáčí filmové kamery na pás v Americe. Kamery pro Evropu natáčí prý 25 snímků za vteřinu. Osobně jsem neměl příležitost se s tím osobně setkat, takže bych nerad podával nepodložené informace. Jaký si myslíte, že bude rozdíl, mezi videem natočeným 24 a 25 snímků za vteřinu v běžných podmínkách natáčení? Já se domnívám, že kdyby Vám někdo pustil oba druhy záznamu, jak se říká naslepo, tak žádný rozdíl nepoznáte. 25FPS respektive 24FPS prý vyzní více "filmově". Já to nedokáži ani potvrdit ani vyvrátit. Pro mne osobně je natáčení ve 25p znouzecnost, jen když potřebuji dostat na kartu větší množství materiálu, protože natáčí obstojně i v nižším bit rate. Já jsem propadl kouzlu možnosti natáčení na 50p, protože v tomto formátu se jeví pohyb plynulejší při pohybu kamery do stran. Aby ne, když je to natočeno na dvojnásobný počet snímků. Osobně nemám potřebu, aby moje videa vypadala filmověji a tím pádem umělečtěji. Podle mne je to jen o zvyku. Samozřejmě některé scény natočené v 24p (25p) mohou vyznít odlišně od 50i nebo 50p, ale já se tím nikdy nezabýval tolik, abych to mohl fundovaně posuzovat. Tak asi tak. :-)

    13. Proč na tom lpím to je druhotné. Nicméně filmy natáčené kdelikoliv na filmové kamery a tim myslím, jak digitální tak klasické s pásem natáčí ve 24p, tam rozdíl není. Je to standard daný filmovým průmyslem. Problém je u kamer pro koncové zákazníky, kde k tomuto dělení docházi US a JPN 24/60, EU 25/50. Např. Sony mi toto argumentovalo údajnou nekompatibilitou, ale na můj konkrétní dotaz včem, mi už nic nenapsali. Toto má skutečně asi ještě přežitek z dob analogovych norem NTSC a PAL. Kamery mají standartně tyto SD režimi a záleží podle trhu. Nicméně mi Sony nevysvětlili jak souvisí Full HD zaznam, nebo i progresivní HD rozlišení s 60 let starými normami. :) Zkusil jsem poslat dotaz na Sony i Panasonic, jsem zvědavý co mi k tomu řeknou. Hodně lidí třeba stojí o US kamery kvůli možnosti 60p..

      Já osobně spíše volím to menší snímkování. 24, či 25p, to je jedno.. jde o to, že tich 50p působí alespoň pro mě nepřirozeně plynule a nějak si na toto nemůžu zvyknout.. Toť jenom můj postřeh.. :)

    14. Nepřirozeně plynule?! Tak to opravdu nepochopím. Copak reálný svět kolem nás se nějak projevuje trhavým pohybem? Čím plynulejší pohyb, tím přirozenější vnímání. :-) Lidé, co shánějí v USA 60p kamery je chtějí pro natáčení později zpomaleného obrazu. Já typuji, že mezi 50p a 60p není zase tak dramatický rozdíl, aby se jim tato honba za 60p vyplatila. ale to je konečně jejich projev svobodné vůle, na který mají právo. NESMÍ ovšem zapomínat, že nestačí jen to, na kolik fází rozkouskujete vteřinu, ale také na tom, jakým časem - tedy rychlostí závěrky - daný pohyb zaznamenáváte. Logicky, čím kratší čas, tím plynulejší záznam, ale i to má určitě nějaký strop. Láska v 24FPS je dle mého zcela osobního názoru jen a jen mozkovou setrvačností. Pro mne hebce plynulý záznam vítězí. :-) HOWK - domluvil jsem.

    15. Zdravím všechny! A dovoluji si doplnit jenom jako tech. pozn. pro info, protože mám za to, že je tady dosti nepochopení...
      Filmový průmysl používal standardně do nástupu tv frekvenci 24 obr/s. U nových snímacích kamer a také projektorů byla posléze zavedena rychlost 25 obr./s. S poměrně značným časovým zpožděním.... u nás např. až na samém konci 70tých let, kdy začal být v Meoptě Přerov vyráběn promítací stroj MEO 5X, mimochodem velmi dobrý, úspěšně vyvážený na Západní trhy vč. USA. I starší filmy, ještě natáčené rychlostí (frekvencí) 24 obr./s se normálně v kinech tímto projektorem promítaly a diváci nezaznamenali žádného, obyčejnými smysly rozeznatelného rozdílu.
      Faktem je a zůstává další DŮLEŽITÁ VĚC: Každý jednotlivý obrázek, to jest každé filmové políčko se promítne na plátno v í c e k r á t. Konkrétně 2 až 3x, podle konstrukce rotační závěrky v projektoru, která přerušuje světelný tok. Tzn., že se za 1 vteřinu, moderně sekundu nepromítně jenom oněch 25 obrázků přerušených 25 pauzami na strh o jedno pole filmu k dalšímu, ale ve skutečnosti se promítne 50 obrázků - ten který jeden vždy dvakrát, nebo dokonce 75 při užití trojkřídlé závěrky v projektoru.
      Kdo by chtěl jít ještě dále: U panoramatického formátu, u nás známého jako 70mm film (kopie mají opravdu šířku 7 cm, nikoliv ovšem negativ)se používala frekvence 30 obr./s, ale už někdy od 70tých let minul. stol. byla též nahrazena frekvencí 25 obr./s. kvůli spotřebě materiálu. Vemte si jenom fakt, že skoro kilometr 70mm filmu projede strojem za cca 25 minut.

    16. Ještě P.S. U kamer Sony NX70E, PMW-100 a PX1 atd. Lze velkou, gumovou očnici z hledánku, který je u těchto kamer HLEDÁKEM, pohodlně stáhnout jako gumu a zbyde měkká, do oválu tvarovaná očnice 5 cm široká a 4cm vysoká, uvnitř které je vstupní pupila 2,5cm široká a 1,5cm vysoká.(U mé NX70ky má displayíček v hledánku úhlopříčku 1,1cm a 1 226 880 bodů). Naprosto perfektní pro lidi, kteří potřebují do hledánku brýlit, aby nemuseli při natáčení sundavat optiku z nosu. Ale už "poloprofi" kamča Sony HXR-NX30E za necelých 60 tisíc a zmíněná HXR-CX740E (ono "é" = system PAL pro Evropu, jako Legria a Vigria u Canonu) mají, jak vidím, onen malý, zmršený hledánek jako zmiňovaný typ CX730E a PJ (se zabud. projektorem). Prostě problém mizerných hledánků u "levnějších" kamer (hmm... musí to být už fanda, aby dal za kamču 23 až 33 tisíc, že!) tu je a jak píše pan Nohejl, je opravdu zbytečný, řekl bych z jakéhosi trucu, protože výrobní náklady na minudisplay a lupu před ním nemohou být zas tak veliké, aby kamerku prodražovali o deset a více tisíc 500,- a více USD).

    17. Domnívám se,že kamerám SONY lze vyčítat nejméně chyb. Sám točím na SONY od r.1993-video8,HI8,DIGI8,HD. Kamery bez hledáčku jsou pro kočku.Jak autor píše,kontrola záběrů u takových kamer je minimální a manipulace s kamerou omezená.Pravda je,že i SONY "zvlčil" a vyrábí kamery bez hledáčku. Loni jsem si pořídil jednu z posledních,velmi dobře vybavených kamer HDR-XR550V (240HD + možnost natáčet na kartu). Nebyla v té době drahá(25000)a jsem s ní navýsost spokojen.Jediná vada na kráse je,že jsem si musel vyrobit sluneční clonu,protože na širokoúhlý objektiv není k sehnání a z nových modelů na ni podle výrobce žádná nepasuje.Samozřejmě,že jsou nyní v prodeji daleko vybavenější a kvalitnější kamery i jiných značek, ale kameru s hledáčkem aby jste chodili hledat s baterkou.

    18. Mám prosím dotaz, zda nemáte stejný problém. Mám kameru sonny 730. Filmuji na HD a kamera mi při filmování samovolně občas fotí. Za informaci předem děkuji.Milan

    19. Dobrý den. Nejsem si zcela jistý, je možné, že je v menu položka, kde se dá nastavit, zda se má udělat snímek, když kamera narazí na domnělý obličej (možná s úsměvem) a v tom případě udělá snímek. Již si nepamatuji, jestli to měl i typ CX730. Když ano, půjde to vypnout.
      Je-li to ovšem jinak, bude dobré se s dotazem obrátit na servisní středisko či podporu Sony.cz

    20. Dnes je již rok 2019 a situace na trhu je stále horší. Zlepšuje se kvalita obrazu videokamer ale komfort ovládání je stále horší a horší.Mám doma dva starší kousky videokamer.Canon HF100 a Panasonic HC-V700 . Canon HF 100 výborně sedí v ruce , má logické a intuiivní ovládání , výborně se zkrátka používá .Její jediný nedostatek je , že je to starší model který natáčí prokládaně , neumí tedy 1080p a ještě si neumí tak dobře poradit se šerem a špatnými světelnými podmínkami všeobecně.Panasonic HC-V700 je novější ale ovládání je o poznání horší i když zase na druhou stranu o dost lepší než u ještě novějších modelů Panasonic. Nedávno jsem používal nějakou dobu videokameru Sony HDR-pj440 se kterou se mi taky dobře nepracovalo a ten USB kablík ten mě trápil asi nejvíce .Nebylo jej možné ani odstranit protože se používal pro nabíjení kamery .Kameru jsem dal pryč, jsem zvyklý držet kameru ve výšce prsou , ne před očima a díky trčícímu usb kablíku kamera nabývá na šíři a není možné ani odmontobat řemínek pro držení rukou který má význam pokud při natáčení držíte kameru ve výšce očí.Další věc je dálkové ovládání. Canon HF100 jej má novější Panasonic už ne , přitom spouštět záznam , zastavovat případně zoomovat pomocí dálkového ovládání je výborné už s ohledem na eliminaci roztřesení kamery při stisku výše uvedených tlačítek. Bylo by toho ještě mnohem více co by se dalo napsat ale myslím že to každý ví. Nejedná se o neúmyslnou chybu výrobců , ale o záměr.

  • Doporučujeme podobný obsah z našeho webu