Stavíme HTPC: díl čtvrtý

Konečně jdeme do finále. Trvalo to, ale dnes už stavbu celého HTPC završíme instalací software, laděním a testováním. Velké zdržení nemají na svědomí jen dovolené, ale hlavně zvrat v rozhodnutí o použitém operačním systému, ale o tom se dočtete v dnešním článku.

Základní motorika

Ještě než jsme mohli přistoupit k instalaci samotného operačního systému, bylo třeba pořešit aktualizaci (aktualizace) biosu základní desky. Asus vyběhl na trh s novou deskou M2A-VM HDMI osazenou čipovou sadou AMD 690G dříve, než mohl odladit všechny chyby a tak na sebe aktualizace biosu v rychlém sledu nenechaly dlouho čekat. Asus si tím trošku zavařil, protože interent je díky tomu plný fór týkajících se problémů s touto deskou v různých ohledech, což k ní nebudí přílišnou důvěru. Deska měla značné problémy se stabilitou, s HDMI výstupem a s grafickým rozhraním obecně. Z velké části problémy odstranil již bios 0902, ale další verze 1001 byla zas malinko lepší a v současné době je na webu Asusu už beta verze 1101. Tu nasadíme, hned jak se objeví v ostré verzi. Pozitivní je, že Asus na ovladačích stále usilovně pracuje. Internetem probleskly neověřené zvěsti, že AMD pro svou čipovou sadu 690G připravuje další optimalizace vedoucí hlavně k HW podpoře kodeku H.264, ale těžko říci, jestli je něco takového možné. Určitě však v sobě tato sada potenciál ke zdokonalování stále má.

Potrat jménem Windows XP MCE 2005

Původní myšlenka vycházela z toho, že jako operační systém použijeme osvědčené, konečně celkem funkční a kompatibilní Windows XP v multimediální edici. Pro plynulý chod Windows XP stačí 1GB operační paměti a hlavně všichni výrobci hardware mají pro tento systém použitelné ovladače. Myšlenka dobrá, ale … Už při rozbalení krabice se na člověka vykutálí celkem čtyři média. Jak se časem ukázalo, ani ty zdaleka nestačí k tomu, aby se systém podařilo nějak rozumě nainstalovat. Brzy jsem si začal připadat jak ve špatném vtipu a nezbývalo mi než nevěřícně kroutit hlavou, co je schopen Microsoft ještě bez uzardění prodávat. Přirovnal bych to k nákupu předraženého, roztrhaného a děravého obleku Hogo Boss, kdy vám k němu obchodník s úsměvem přihodí hromadu záplat a nití, aby jste si ho před prvním obléknutím sami zalátali. To celé vám ale nakonec bude úplně na nic bez jehly – tedy v našem případě bez internetu. Dosti metafor, nemá cenu s MCE ztrácet už víc čas, ztratil jsem ho s nimi již dost. Prostě zabere hodně času, než nainstalujete čistý systém, než ho lokalizujete do češtiny a než si na netu najdete ty správné záplaty, aby vůbec akceptovalo MCE rozhraní digitální DVB-T tuner a přehrávalo MPEG2 (je třeba nainstalovat například PowerDVD s dekodérem MPEG2 spolupracujícím s MCE rozhraním). Ani potom ale není vyhráno. MPEG2 neustále záhadně škubal a zasekával se i při různých dekodérech atd. Nakonec se ukázalo, že půlku systémových prostředků si zabrala procedura MCE rozhraní ehrecv.exe a na hladký chod systému už prostě nezbýval výkon. Na netu je k tomuto problému spousta dotazů, ale žádné kloudné odpovědi vedoucí k řešení.

Hladké Visty

Po dlouhé době marných bojů s Windows XP MCE bylo rozhodnuto nahradit systém přece jen novými a perspektivnějšími MS Windows Vista Home Premium. Ty obsahují Multimedia Center také. Tentokrát již k plné instalaci české verze stačilo jediné médium (na Visty není zatím žádny Servicepack:)) a instalace proběhla hladce. Bez pomoci internetu se nám ale opět instalaci nepodaří dokončit. Většina hardware, který jsme použili, a který potřebuje nějaké ovladače, je měl pro Visty sice přibaleny, ale jednak jsou často dost syrové a třeba v případě TV tuneru Pinnacle nešly nainstalovat vůbec. Nové ovladače ze stránek výrobce a další utilitka pro funkčnost v MCE rozhraní však již šlapaly jak měly. Nové drivery potřebuje i VFD displej s dálkovým ovladačem IMON. Také samotné Visty si po připojení k netu natáhly 36(!) aktualizací. Bylo třeba si pohrát také s poměrně rozsáhlým nastavením IMON utility ovládající VFD displej a dálkový ovladač. Ten lze libovolně programovat a nastavit pod každé tlačítko požadovanou funkci. Výborná je také možnost ovládat dálkovým ovladačem kurzor myši, i když máme v příslušenství myš samostatnou. Na stavovém displeji pak lze zobrazovat libovolné informace od technických parametrů HTPC, přes internetové zprávy, klasické informace o interpretovi a skladbě až po grafický eqalizer (ten se ale brzy okouká a každý spíš místo něj ocení informaci o času a názvu skladby). Vděčným námětem diskusí na fórech týkajících se použité desky je problém s novými ATI Catalyst ovladači a musím jen potvrdit, že opravdu libovolné jiné Catalyst ovládače, než ty přibalené na CD udělají z grafiky záhadně model x1200 namísto x1250. Jde o to, jestli tato změna má relevantní vliv na funkčnost. Dokud nebyl na světě bios 0902, nepracovaly pořádně ani jedny. Nyní se zdá být vše v pořádky s použitím jakýchkoliv. My jsme ovšem přece jen ponechali ty originální. Multimedia Center konečně pracoval plynule, jen při náročnějších operacích, jako začátek nahrávání nebo start živého televizního vysílání docházelo k drobnému sekání. To vyřešilo přidání dalšího 1GB operační paměti. Celé Visty s 2GB pamětí jako by ožily a rozdíl v rychlosti byl patrný na první poklep myši. Posledním nedostatkem bylo neustálé cukání videa ve vysokém rozlišení. Na internetu je ke stažení codec pack určený přímo pro Visty, Vista codecs aktuálně ve verzi 4.48. Po jejich instalaci cukání videa ustalo.

Co tedy umí?

Naše milé HTPC zvládne přirozeně zastat všechno, co klasický stolní počítač, stačí jen stiskem jednoho tlačítka vypnout nebo přepnout v multitaskingu MCE rozhraní a jsme v klasické pracovní ploše. Limity jsou tedy víceméně jen v instalovaných programech. Do základu jsme nainstalovali také antivirový program AVG 7.5, který by měl zajistit solidní ochranu počítače i po připojení do internetu. Jediným fyzickým limitem sestavy je grafický výkon pro nejnovější počítačové hry. Ty sice půjdou spustit, ale integrovaná grafika s výkonem odpovídajícím zhruba starší kartě ATI Radeon X700 nedokáže zázraky v podobě velkého rozlišení nebo lepších detailů. To ale nebylo ani úmyslem a uživatelé s hráčskými tužbami mohou kdykoliv přidat do volného PCI-E slotu nadupanou grafickou kartu a proměnit HTPC ve výkonnou herní konzoli. Nebudeme zde uvádět sáhodlouhé tabulky s výsledky výkonnostních testů, 3DMarků a podobně. To už se vzdaluje platformě našeho časopisu a jsou tu od toho mnohem povolanější. Kupříkladu kolegové na webu Svět hardware mají vyčerpávající testy nejen této základní desky. MCE rozhraní je stvořené pro snadné ovládání pomocí dálkového ovladače. Nabídky jsou v posuvném menu a orientace v něm je velmi snadná. Nicméně Microsoft si s implementací maxima možných funkcí hlavu nelámal, pravděpodobně ze strachu o jejich funkčnost na různém hardware. Kupříkladu EPG je již na rozdíl od MCE rozhraní u Windows XP přítomno, ale kdo by čekal, že ho dokáže program dekódovat z DVB-T streamu, bude zklamán. EPG si k programu tahá pouze po internetu. Navíc se mi ho nepodařilo rozchodit:( Ani další vychytávky, jako PIP nebo střih videa rozhraní neumožňuje. Zato přináší celkem přehlednou správu všech dostupných multimédií, nahrávek, obrázků, hudby atd. Funkce televizního tuneru jsou sice poněkud osekané, ale základ v podobě pozastavení živého vysílání nebo časové nahrávání (bohužel zřejmě neumí podle EPG) funguje bez problémů. Pokud máte ve Vistách nastavený přístup k internetu, dokáže ho pak už MCE automaticky využít. Možnosti rozhraní se tím značně rozšíří. K dispozici je několik interaktivních služeb. Například předpověď počasí, zprávy ze serveru iDnes.cz, kvanta internetových rozhlasových stanic a prozatím dvě internetová televizní vysílání (jednou z nich je hudební stanice Očko). Zde je určitě větší potenciál do budoucna, jak se postupně budou zpřístupňovat další stanice a aplikace. Nikde není ale psáno, že musíme využít Multimedia Center od Microsoftu. K dispozici je čím dál víc alternativních programů. Třeba k modulu s dálkovým ovladačem je přibalen iMedian a na CD od TV tuneru Pinnacle najdeme jejich firemní Media Center. Na internetu lze taktéž narazit na pár Open Source projektů, takže možností je spousta. A jaký je obraz na výstupu integrované desky? No jak na kterém. Ty analogové (kompozit, S-video a YUV) jsou opravdu jen nouzové, jejich kvalita možná stačí pro stařičkou CRT televizi, ale pro moderní zobrazovač jsou nepoužitelné. K dispozici však máme ještě VGA, DVI a hlavně HDMI výstup. Na něm je obraz vynikající, zvláště v plném rozlišení 1920x1080p. Taktéž barevné podání ATI grafiky je ve Vistách vynikající, přirozeně lze v Catalystech libovolně doladit. Obrazová kvalita běžného DVD videa mi přišla subjektivně přes HDMI lepší, než přes stejné rozhraní stolního přehrávače. Obraz působil kompaktně, ostře a byl velice bohatý na detaily. Stejně tak zvukový doprovod z integrované HD zvukovky Realtek uspokojí i ucho náročnějšího posluchače. Digitální zvuk jde jednak přes HDMI a také samostatně přes koaxiální výstup. Pro analogové připojení řekněme nějakých pěkných 5.1 reproduktorů jsou přirozeně přítomny klasické 5.1 jack výstupy. Protože by se někomu mohl spíše hodit výstup přes Cinch konektory, přibalili jsme ještě krátké redukce. Podařilo se nám tedy postavit počítač, který vypadá jako HiFi komponenta a lze ho pohodlně ovládat ze sedačky, ale také si k němu můžeme kdykoliv sednout a začít na něm seriozně pracovat. To je asi hlavní trumf oproti All in one stolním zařízením, na kterých si poštu asi nestáhnete, nezabrouzdáte si po internetu ani nezplodíte chaotický text podobný tomuto článku:) Práce na takové metrové LCD obrazovce je určitě zajímavým zážitkem, ale nic nebrání připojení druhého klasického počítačového monitoru pro práci. Škoda, že deska nepodporuje souběžný chod DVI s HDMI výstupem, ale to by bylo už příliš ideální.

Co to sežere a co je slyšet?

Od počátku jsme vybírali komponenty s ohledem na co nejnižší spotřebu a tedy i minimální provozní hluk. Někdo může mít námitky k použitému procesoru AMD X2 4200+ s 65W spotřeby, nicméně se ukázalo, že při běžném provozu a za použití technologie AMD Cool ‘n‘ Quiet (při nezatížení procesoru dynamicky mění jeho takt až na 1GHz, čímž značně snižuje spotřebu a tedy i odpadní teplo) není oproti použití slabšího procesoru 3800+ 35W přílišný rozdíl. Konkrétně nějakých 5-10W podle vytížení. Spotřebu a teplotu systému při různých činnostech nejlépe ilustruje přiložená tabulka. Lze z ní vyčíst několik zajímavých informací. Především fakt, že ani při maximálním vytížení spotřeba nepřesáhla stowatovou magickou hranici (bez čtení z DVD mechaniky). Průměrně se pak dostáváme někam k akceptovatelným cca 65-70W. I když den testu byl velmi horký (27°C stálá teplota v místnosti), teplota procesoru se držela na vynikajících hodnotách, a protože ventilátor s uchlazením procesoru nemá většinou skoro žádnou větší práci, odpovídá tomu i jeho velmi nízká hlučnost (udržuje kolem 900 ot./min.). Hodně kritizované je velké zahřívání pasivního chladiče čipové sady. V naší tabulce vycházíme z informací o teplotě, které nám poskytuje deska. Bral bych je ale s řádnou rezervou, skutečná teplota se pohybuje zhruba o 20°C výše! Nemá to ale vliv na stabilitu systému, jak by bylo nastíněno v mnoha fórech.

Činnost	Spotřeba	CPU(°C)	MB(°C)
Přehrávání DVD	70W	34	37
Sledování DVB-T	67W	34	37
Nahrávání DVB-T	68W	36	37
Přehrávání HD videa (HD DivX, HD WMV)	83W	41	38
Klid - vše zapnuto	55W	34	37
Nenáročná práce s PC	63W	36	37
Plné zatížení - hry atd.	98W	47	39
Stand by	4W	X	X
Hibernace	X	X	X

Pevný disk WD ani ventilátor zdroje o sobě nedávají příliš znát a tak je celková hlučnost na opravdu výborné úrovni a přirovnal bych ji k hluku harddiskového DVD rekordéru od některého z renomovaných výrobců. Svůj podíl na tom má určitě i masivní case a dostatek prostoru pro vzduch v něm. Odpůrci HTPC často používají jako argument fakt, že přístroj musí nabootovat systém a tak je jeho start dost pomalý. To je jistě pravda. Nebo spíš byla. Dnešní pokročilá správa napájení umožňuje jednak velmi úsporný Stand-by mód, kdy sestava v našem případě potřebuje pouhé 4W a návrat z tohoto režimu do pracovního nezabere více než 5 vteřin. Všechny ventilátory i pevný disk přitom stojí, takže HTPC neprodukuje žádný zvuk. K dispozici je také mód hibernace, tehdy je technicky počítač prakticky vypnutý a jeho spotřeba je neměřitelná, ale po startu hned přejde do otevřeného systému. Celý proces trvá necelých 20 vteřin. Pokud je nastaveno časové nahrávání TV pořadu na určitou hodinu, je lepší použít Stand-by mód, ze kterého se spolehlivě probere a začne okamžitě s nahráváním. Jakmile je po všem, přejde pokojně opět do spánku. Chová se tedy zcela stejně, jako stolní rekordér. Potěšilo mě, že se HTPC probere z hibernace i stiskem tlačítka Power na dálkovém ovladači.

Konečně konec

Tak a to je již opravdu vše. Doufám, že vám byl náš miniseriál alespoň trochu k užitku. Nesnažili jsme se jít úplně detailně krok po kroku, jako v návodu k sestavení kredence z Ikei. Věříme ve vaše schopnosti a samostatné uvažování, pokud se rozhodnete do stavby takovéto mašinky jít. A i když půjdete třeba zcela jinou cestou, budeme rádi, když si svoje zkušenosti nenecháte pro sebe a podělíte se s námi. Ti, kteří si technicky přece jen až tolik nevěří, mají možnost si již hotovou sestavu HTPC koupit od některého z prodejců. Je jich v nabídkách čím dál více v různých konfiguracích, designech i cenách a zatoužíte-li přímo po stejné sestavě, kterou jsme dali dohromady, můžete si ji koupit u společnosti Ycnega technologes s.r.o., za jejíž spolupráce mohl tento seriál vzniknout. Související články: Stavíme HTPC: Díl první Stavíme HTPC: Díl druhý Stavíme HTPC: Díl třetí