Recenze Sony CyberShot DSC-HX50 – nejen pro sváteční fotografy

  • Roman Nohejl
    Kategorie: Recenze, Videokamery
    Pro 13, 2013
    0× Komentováno

    Po dvojici Sony kompaktů TX30 a WX300 se nám na stůl dostal novější, vylepšený digitální fotoaparát CyberShot řady H, DSC-HX50 s 20,4megapixelovým CMOS snímačem.

    Vyniká především optickým zoomem až 30x a možností natočit Full HD video v neprokládaném formátu 50p. Na rozdíl od nedávno testovaných předchůdců má i vyspělé ruční nastavení hlavních funkcí a výsuvný blesk. Je malý rozměry, avšak velký dosahem. Na jeho těle najdeme též aktivní patici pro rozličné příslušenství.

    Aktuální cena Sony Cyber-shot DSC-HX50 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, )

     

    Podrobný technický popis "digitálu" Sony DSC-HX50

    Po vybalení z krabice se na světlo dostal matně černý krasavec s výrazným pogumovaným "gripem" (úchopem) v imitaci kůže, který svou hmotností ihned napověděl, že to není jen lecjaká líbivá skořepina, ale že se v něm nachází mnoho poctivého materiálu, ze kterého je precizně složen v solidní a navíc velmi elegantní kompaktní fotoaparát vyšší střední třídy. Stroj je připraven po startu přibližně po dvou vteřinách.

    Objektiv a čip

    Přední strana přístroje vyniká především velkým prstencem, ukrývajícím ve vypnutém stavu pod lamelovým víčkem teleskopické tělo objektivu. Vlevo nahoře z čelního pohledu můžeme vidět AF osvětlovač, který pomáhá v dokonalém automatickém zaostření.

    Samotný objektiv je v tomto přístroji firemní Sony G se světelností F 3,5 (Š) – 6,5 (T). Nejvyšší clonové číslo je 8,0. Ohnisková vzdálenost F 4,3  – 129 mm, v přepočtu na 35 mm film potom F 24 mm –  F 720 mm. V nejširším ohnisku ostří od 5 cm a při maximálním přiblížení od 200 cm.

    Typ CMOS snímače je osvědčený Exmor R o velikosti 1/2,3 palce (7,82 mm) a obsahuje přibližně 2 004 000 obrazových bodů. O zpracování dat se stará procesor Bionz.

    Bytelný švihák

    Rozměry testovaného elegána jsou 108,1 × 64,3 × 38,3 mm, hmotnost s akumulátorem 272 g. Tělo promyšleně kombinuje plast s kovem. Na horní části vidíme čtyři ovládací prvky plus zapuštěné tlačítko: ON/OFF, aktivní patici, zakrytou dodávaným krycím víčkem pro rozmanité příslušenství a výsuvné zábleskové svítidlo. Z obou stran spatříme ještě perforace, pod nimiž se ukrývají mikrofony pro záznam zvuku videa.

    Ovládací prvky – horní strana

    Nejvýraznější jsou dvě tlačítka posazená tak, aby se dala ovládat palcem pravé ruky ze zadní strany přístroje. Větší, blíže středu, volič režimů, který obsahuje tato možná nastavení:

    • zelený fotoaparát – inteligentní AUTOmatika;
    • zlatý fotoaparát se znaménkem plus – Super AUTOmatika;
    • P – Automatický program dovoluje upravit některá nastavení, např. ISO citlivost;
    • S – priorita nastavení času závěrky;
    • A – priorita nastavení velikosti clonového čísla;
    • M – ruční nastavení času, clony a ISO nezávisle na sobě;
    • MR – režim obnovení paměti, ikona obdélníku s prohnutými delšími stranami dovnitř aktivuje iPlynulé panorama;
    • ikona kousku perforovaného filmu aktivuje prioritu natáčení videa (to jde spustit zmáčknutím video spouště ve všech zmíněných režimech);
    • a konečně SCN – volba scény.

    Menší ovladač je pro jemnou úpravu expozice ± 2EV, nastavitelných po 0,3 stupních.

    Dále tu máme spoušť pro pořizování statických snímků, fotografií, kolem níž je kroužek s výstupkem na přední straně. Ten uvádí v činnost přiblížení (T) a oddálení (W) snímané scény, tzn. zoom, nebo v režimu prohlížení (ikona lupy) zvětšení snímku, výřez a (W) přehled snímků na LCD obrazovce.

    Poslední ovladač na horní straně, malé kulaté tlačítko uložené ve stejné úrovni jako okolní plocha, slouží k zapnutí i vypnutí přístroje. Toto tlačítko je dle mého názoru nešikovně umístěné a to těsně u okraje. I když nevyčnívá, několikrát se mi stalo, že jsem omylem přístroj zapnul nebo vypnul, když jsem ho ukládal nebo vyjímal z kapsy kalhot.

    Ovládací prvky – zadní strana a displej

    Zadní strana fotoaparátu je do velké míry zaplněna LCD zobrazovačem s poměrem stran 4:3 a několika dalšími ovládacími prvky po jeho pravé straně.

    Obrazovka je ve formátu 4:3 a je složena z 921 600 obrazových bodů. Dá se nastavit na standardní nebo vysoké rozlišení. Displej se pyšní názvem TFT Xtra Fine Trublack. Pořád je to ale jen lesklý displej, který se brzy „omaká“ a tím i silně zneprůhlední. Nepomůže mu ani možnost zesílení jasu v menu na nejvyšší možnou hodnotu 5. Na jasném slunci je na něm vidět opravdu jen málo.

    Na moderních kompaktech nejen od Sony očividně chybí, alespoň průhledový hledáček, který nám poskytne dobré vodítko při fotografování (i natáčení) v jasných slunečných dnech. Jak je patrné na ovládacích prvcích vedle něj, není dotykový a všechna nastavení se tedy dějí jejich prostřednictvím.

    Na zadní straně vidíme též pět samostatných tlačítek, ovládací kolečko je největší a v jeho středu je další, tentokrát tlačítko potvrzovací. Ale začneme hezky shora.

    V rohu vpravo nahoře je lesklé tlačítko s červeným bodem uprostřed, označeném popisem Movie. Je zapuštěno do těla kompaktu zároveň s okolím, aby se snížila možnost zmáčknout ho omylem a spustit natáčení videa v neplánovaný okamžik.

    Jako vždy, když narazím na video spoušť na zadní straně fotopřístroje (obecný nešvar), zježí se mi vlasy málem hrůzou. Nevím, co stále brání výrobcům tuto spoušť umístit nahoru blízko foto spouště, kde se ovládá daleko snáze, než je tomu na zadní straně. V současném umístění jsme k aktivaci nuceni použít palec, který má být v první řadě pevnou oporou při držení přístroje. I jeho posunutí jen o kousek zapříčiní rozhýbání přístroje, což vadí hlavně při vypínání natáčení videa. Opakuji proto, všechny spouště mají být k dispozici ukazováčku pravé ruky. Když je to ideální pro fotografování, proč ne pro video. Je to snad pouhá setrvačnost z umístění video spouště na videokamerách? Kdy se vývojáři Sony konečně probudí, jako to udělal Panasonic. Doufám, že co nejdříve a zefektivní práci s těmito přístroji.

    Pod spouští videa najdeme kulaté tlačítko Custom, kterému v menu můžeme přiřadit jednu z oblíbených funkcí – vybrat si můžeme ze čtyř možností: ISO citlivost, vyvážení bílé, režim měření (vícebodové, střed obrazu a jednobodové) či snímání úsměvu. Toto tlačítko lze využít v režimech P, A, S a M.

    Vlevo vedle něho je další kulaté tlačítko s ikonou obdélníčku se šipkou uvnitř. Je také zapuštěno zároveň s okolím a jeho pomocí se přístroj přepne do režimu prohlížení nasnímaného materiálu.
    Opakovaným použitím se vrátíme zpět do režimu snímání.

    Teď poskočíme až dolů, kde jsou vedle sebe dvě tlačítka stejného vzhledu, ale odlišných funkcí. To vlevo, označené popisem Menu, nám jasně naznačuje jeho hlavní využití. Ano, přepneme jím do menu, kde je k mání široká nabídka nastavení, které je možno skoro ve stejné podobě shlédnout v článku o kompaktu WX300. Odlišností nalezneme jen málo, proto považuji za dostačující video z předchozí recenze.

    Tlačítko vpravo s přidruženými ikonami a odpadkový koš opět výmluvně popisuje jeho možnosti. V režimech přehrávání i prohlížení můžeme jeho zmáčknutím aktivovat podrobnou a velmi dobře vypracovanou nápovědu, která tu papírovou nebo v PDF strčí hravě do kapsy, jak se říká. V režimu prohlížení má také funkci mazání již zaznamenaného materiálu a to ve čtyřech variantách.

    A dostáváme se k největšímu ovladači – ovládacímu kolečku, který má v základu do kříže uspořádaných přístup k několika možnostem nastavení. Nahoře označení DISP nám umožní nastavit čtyři různé druhy grafického uspořádání na displeji. Vlastně tři, čtvrtým je možnost dočasně všechny popisy a ikony z prohlížeče smazat. Ve třech zbývajících vidíme na displeji buď pouze hlavní informace, nebo můžeme navíc zobrazit histogram k přesnějšímu nastavení optimální expozice. Další je možnost zapnout si zjednodušenou elektronickou vodováhu, kterou známe hlavně ze zrcadlovek. Zjednodušení spočívá v tom, že ukazuje jen horizontální polohu nikoliv už vertikální. Ta je tu oproti WX300 navíc.

    Dále se budeme pohybovat po směru hodinových ručiček. Označení ikonou blesku výmluvně napovídá, že je zde možnost nastavit specifickou funkci pro zábleskové zařízení. (Popis výše.)
    Dole vidíme ikonu fotoaparátu se třemi hvězdičkami. Pod touto značkou, se ukrývá mnoho možností individuálního nastavení. Můžeme zde upravovat Jas, Barevnost a Živost budoucího snímku. Dále je tu možnost zařadit jeden z Obrazových efektů, které dodají snímku originální vzhled. Podrobnosti je opět možnost shlédnout ve videu k WX300. Tyto funkce lze použít, ale jen v režimu Inteligentní a Super AUTO.

    Poslední dvě ikony vpravo ukazují, že se pod nimi schovává, buď možnost přepnout do snímání po jediném snímku či nepřetržitě, dokud držíte spoušť. Dále je zde možnost nastavění zpožděné reakce, tzv. samospouště v několika možných inteligentních nastaveních. Ozubeným kolečkem se může také otáčet a vybírat tím některé nastavení v menu. Tlačítkem uprostřed potom toto nastavení aktivujeme.

    Ovládací prvky – boční strana

    Na boku se vedle místa pro prsty při držení pod dvířky schovává USB konektor pro nabíjení akumulátoru skrze fotoaparát a posílání dat z přístroje do počítače. Pod ním je drážka na připojení velmi užitečného hřbetního řemínku dodávaného s přístrojem, ale je možno si tam přidělat i popruh na nošení na krku. Nutno dokoupit.

    USB je umístěno sofistikovaně na boku přístroje, přístup k němu je tak bez problémů. Na rozdíl od WX300, má tento plastové víčko, chránící USB konektor, mnohem lépe vyřešeno otvírání. Kabel se dá proto připojit bez nervů, že víčko brzy ulomíme. Stačilo tak málo, jen prodloužit „ocásek“, kterým je víčko k přístroji přichyceno. Je to až k neuvěření, jak takový detail může usnadnit, nebo jako v minulém případě ztížitmanipulaci s fotoaparátem.

    Vestavěný blesk

    • Zábleskové zařízení na vás vyskočí z horní části po zmáčknutí tlačítka za ním, vzadu nad LCD obrazovkou. Do původní polohy se vrátí zamáčknutím. Má několik nastavitelných funkcí:
    • Auto – automatické spuštění při nedostatečném osvětlení.
    • Zapnutý – trvale zapnuto, synchronizace na první či druhou lamelu závěrky.
    • Zdokonalený, pokročilý blesk – vyskočí a spustí v tmavých místech či protisvětle. Zvýší se citlivost ISO pro větší dosah záblesku.
    • Poslední je možnost trvalé deaktivace záblesku. Lze s ním také korigovat tzv. efekt červených očí několika rychlými záblesky před samotnou expozicí.

    Dosah blesku: Citlivost ISO automaticky: Přibližně 0,25 až 5,6 m (Š) / přibližně 2,0 až 3,0 m (T), ISO 3200: až přibližně 7,9 m (Š) / přibližně 4,2 m (T).

    Akumulátor – vydrží déle než je obvyklé

    Bohužel nemohu poskytnout přesnější informaci o výdrži dodávaného Li-Ion akumulátoru NP-BX1 exaktně vyjádřenou v číslech. Mohu jen konstatovat, že jsem byl výdrží v kombinovaném používání přístroje mile překvapen. Přesto bych osobně dokoupil akumulátor náhradní. Jako na potvoru energie mizí, když jí nejvíce potřebujeme, proto tuto eventualitu nepodceňujme.

    Paměťové karty a ostatní konektory

    Média, na které lze ukládat zachycené snímky i video jsou buď firemní Memory Stick Pro Duo či rozšířenější a levnější varianta SD paměťové karty – ideálně ve verzi SDHC a velkokapacitní SDXC od rychlostní třídy 4, pro 50p video raději od třídy 6.

    Mikro HDMI umístil výrobce velmi nešikovně na spodní straně blízko stativové matice. Protože chci-li promítat něco skrze HDMI, přeji si, aby při tom můj fotoaparát stál pěkně na ploché podložce a ne se různě povaloval „po displeji“.

     

    Jak CyberShot fotí?

    
    
    
    

    Zoom – optických 30x, s výřezem ze snímače až 60x

    Přiblížení je u tohoto kompaktu třicetinásobné optické a šedesátinásobné výřezem z části snímače. Z podstaty malého snímacího čipu je jasné, že digitální zvětšení degraduje fotografie tak, že jsou prakticky nepoužitelné. Navíc není v silách žádného člověka udržet přístroj s takovým přiblížením v klidu. Je to tedy jen závod o čísla v charakteristice přístroje, které mají nalákat další nezkušené potencionální zákazníky.

    Přiznejme si, že i optické přiblížení 30× není v silách žádného člověka udržet natolik pevně, aby vznikla nerozmazaná fotografie. To je možné dosáhnout jen se s kvalitním, pevným stativem a automatickou zpožděnou foto spouští, aby měl přístroj čas se uklidnit.

    Fotografie pořízené v režimu bez zoomu, s 30× optickým zoomem a digitálním 60×

    Při natáčení videa je využití nesmyslného digitálního zvětšení zamezeno již konstrukcí přístroje. I využiti optického na maximum je zpochybnitelné. Platí o tom to, co bylo napsáno o odstavec výše.

    Posun optické soustavy vestavěným motorkem vydává specifický bzučivý zvuk, který se nesmazatelně otiskne do zvuku video nahrávky. Je tedy doporučeno nastavovat transfokaci jen mezi jednotlivými natáčenými scénami. Rychlost zoomu je větší než u WX300 i tišší. Nikoliv ale natolik, aby zvuk nesnímaly vestavěné mikrofony.

    Zaostřování – fotografie

    Při fotografování máme, v jiných než automatických režimech, v menu na výběr automatické AF více zónové, na střed a pružné bodové, kdy si sami vybereme oblast pro zaostření. Objeví se žlutý otevřený čtvereček, kterým lze posouvat po ploše LCD panelu mačkáním ovládacího kolečka do kříže. To je vhodné, kdy chceme zaostřit na přesně daný objekt v členité scéně.

    Funkcí modře znázorněnou TRACKING FOCUS, která se po zmáčknutí tlačítka uprostřed ovládacího kolečka změní na SUBJECT SETTING a uprostřed snímané scény se na displeji objeví malý bílý čtvereček, orámovaný slabším větším. Při dalším zmáčknutí se objeví dvojitý větší čtvereček, který se drží na objektu, na který byl předtím malý čtvereček zaměřen v okamžik druhého stisku středového tlačítka. Dokud nezmizí ze zorného pole objektivu nebo jeho deaktivací třetím zmáčknutím stejného tlačítka, je upřednostněno zaostření ve vymezeném poli. Toto je možné provádět ve všech režimech včetně snímání videa.

    Zaostřování – fotografie

    Při fotografování máme, v jiných než automatických režimech, v menu na výběr automatické AF více zónové, na střed a pružné bodové, kdy si sami vybereme oblast pro zaostření. Objeví se žlutý otevřený čtvereček, kterým lze posouvat po ploše LCD panelu mačkáním ovládacího kolečka do kříže. To je vhodné, kdy chceme zaostřit na přesně daný objekt v členité scéně.

    Funkcí modře znázorněnou Tracking focus, která se po zmáčknutí tlačítka uprostřed ovládacího kolečka změní na Subject settings a uprostřed snímané scény se na displeji objeví malý bílý čtvereček, orámovaný slabším větším. Při dalším zmáčknutí se objeví dvojitý větší čtvereček, který se drží na objektu, na který byl předtím malý čtvereček zaměřen v okamžik druhého stisku středového tlačítka. Dokud nezmizí ze zorného pole objektivu nebo jeho deaktivací třetím zmáčknutím stejného tlačítka, je upřednostněno zaostření ve vymezeném poli. Toto je možné provádět ve všech režimech včetně snímání videa.

    Zaostřování – video

    Je pouze automatické a s již výše zmíněným Tracking Focus funkcí. Při výběru SCN přednastavených scén potom fotoaparát zohledňuje při ostření vybranou scénu. Na výběr je: zamlžení (použití menší hloubky ostrosti), krajina, noční scéna, vysoká citlivost, pláž, sníh a ohňostroj.

    Dále je možno nastavit v menu automatické ostření na přibližně předvolenou vzdálenost a ostření ruční. V posledně dvou jmenovaných určujeme zaostření otáčením ovládacího kolečka, přičemž se na spodní straně displeje posouvá bod po grafické liště. Číselná hodnota v metrech nebo stopách k velké škodě obsluhy chybí.

    Stabilizace – nečekejme zázraky

    Optický stabilizátor SteadyShot, lze nastavit ve dvou krocích STD – standardní a ACT – aktivní, který je posílen elektronickým posunem obrazu na snímacím čipu. Díky tomu se při aktivní stabilizaci o něco zúží široké ohnisko fotoaparátu při aktivaci nahrávání videoklipu.

    Stabilizace má ale omezenou užitnou hodnotu z podstaty tvaru a držení přístroje. Kdo má ruce více se třesoucí, toho tento druh stabilizátoru nedokáže od neklidného zaznamenaného obrazu ochránit. Jistotu získáte jen se stativem či přístrojem někde položeným.

    3D snímky

    S tímto přístrojem je možné pořizovat i 3D snímky, které jdou správně prezentovat na televizoru nebo monitoru s 3D funkcí zobrazování.

    Fotografie – kvalita neurazí

    Kvalita fotografií, je u fotoaparátu, byť pouze kompaktnímu stěžejní. Za dobrých světelných podmínek, jsou fotografie na velmi dobré úrovni. Když je osvětlení pouze sporadické, má přístroj tendence fotografie produkovat již se znatelným šumem, a to také proto, že je nutno zvýšit ISO citlivost, protože jinak je čas závěrky tak nízký, že je těžké pořídit v takových podmínkách fotky dostatečně ostré. Kvalitou jsou, dalo by se říci shodné s předešlými kompakty TX30 a WX300.

    Fotografiím dle mého názoru nijak výrazně nepomáhá interpolace, to znamená dopočítávání pixelů elektronikou přístroje na umělé vyšší rozlišení zhotovených snímků, při vysokých datových tocích. Poměr fotografií je buď 4 : 3, nebo 16 : 9. Pohlednicový formát 3 : 2, známý ze zrcadlovek k naší škodě chybí. Pro lidi, kteří jsou zastánci fotografií pohlednicového formátu 10 × 15 cm, je to nemilá komplikace a snímky pořízené takovýmto přístrojem je třeba nejprve oříznout v editoru fotografií a až potom dát vyvolat či vytisknout. Takový člověk má tedy zbytečné starosti navíc, protože musí již při komponování snímků myslet na pozdější ořez.

    Po stránce citlivosti má "foťák" tyto schopnosti, závisí na režimu: ISO 80–3200 (iAuto), ISO 80–12800 (Špičkový automatický režim), ISO 80–1600 (Program Auto). Při velikosti snímače, který je v tomto přístroji nepřekvapí, že od ISO400 povážlivě narůstá ve snímcích šum a to strmě s každým vyšším ISO nastavením.

    Originály fotografií umístěny na Ulož.to, heslo: HX50.

     

    V jaké kvalitě fotoaparát natáčí?

    Na kompaktní fotoaparát výborně. Obraz si nezadá s mnoha jeho sestřičkami videokamerami, ze stejné výrobní stáje. Je vidět, že Sony má technologii na natáčení Full HD videa již v malíčku, takže video výstup s jeho fotoaparátů je také na velmi dobré úrovni. (Obraz i přes jeho neoddiskutovatelnou kvalitu je oproti kamerám Handycam, mírně neostrý.)

    Velkým handicapem je nemožnost nastavení, alespoň ručního ostření. Stačila by možnost automatické zaostření zamknout, aby optika při nízkých hladinách kontrastu scény neměla tendenci nenadále přeostřovat a tím obraz rozmazávat. Jinak to automatika zvládá skvěle a při dobrém osvětlení je video velmi dobré. Jen ještě malinko posílit stabilizaci obrazu, protože při způsobu jakým se kompakt drží je třesení rukou více než pravděpodobné a zbytečně pokazí jinak skvělý záběr.

    Určitou berličkou může být – a to nejen při natáčení videa – možnost použít externí OLED optický hledáček, který při zapření očnice hledáčku o očnici lidskou dokáže třes opět o něco více eliminovat.


    Bohužel samotný hledáček je nepřiměřeně drahý vzhledem k ceně testovaného kompaktu. Je totiž dražší než samotný přístroj. A když ty ceny sečteme, dostaneme se k penězům, za které se dá pořídit i Sony Alfa zrcadlovka. Spojení těchto dvou přístroje a tímto doplňkem, se tak stává rázem dosti diskutabilní.

    Fotoaparát má omezení v délce nahrávání jednoho videoklipu na 29 minut. Je to z důvodu celní přirážky, která je nižší u fotoaparátů, než u videokamer. Možnost delšího záznamu by mělo za následek zvýšení celního poplatku, na úroveň těch pro videokamery. Také kroutíte hlavou nad tím, co vše si člověk dokáže sám na sebe vymyslet? Nahrávání jedné souvislé videosekvence může být ovšem ještě kratší. Když senzor zahřívání uvnitř přístroje zjistí teplotu, která by mohla nezvratné poškodit jeho součásti, sám předčasně aktivuje ukončení nahrávání videa.

    Co mně vrtá hlavou je, že fotoaparát při přepnutí na voliči režimů napíše:  „Umožňuje měnit nastavení pro nahrávání videa“. Přes toto upozornění jsem nenašel možnost, jak toho docílit.

    Video je ukládáno variabilně (VBR) v H.264 kodeku buď jako:

    • formát AVCHD: PS 28 Mbps (1920 x 1080, 50p), FX 24 Mbps (1920 x 1080, 50i), FH 17 Mbps (1920 x 1080, 50i) a HQ 9 Mbps (1440 x 1080, 50i),
    • anebo v MP4: 12 Mbps (1440 x 1080, 25p), 6 Mbps (1280 x 720, 25p) a VGA 3 Mbps (640 x 480. 25p).

    Zvuky spojené s videem se zaznamenává ve stereo 2.0 AC3 Dolby Digital 256 Kb/s. Mikrofony uložené v horní části přístroje, které jsou oddělené aktivní paticí, snímají živý zvuk na velmi dobré úrovni. Je sytý, plný barev a krásně sekunduje fotoaparátu a jeho skvěle prokreslenému obrazu. Šelest pohybujících se prstů po přístroji je držen na uzdě. Bohužel se silnějšími poryvy větru si neporadí ani se softwarovou ochranou aktivovanou v menu, která se snaží oříznout nižší část zvukového spektra.

    Pro představu si můžete stáhnout klip z Ulož.to, opět pod helsem HX50. Tento klip ukazuje také velmi dobrou kvalitu zvukového záznamu.

     

    Další funkce a zajímavosti

    Wi-Fi a GPS

    Prostřednictvím bezdrátového spojení Wi-Fi lze nahrávat data skrze aplikaci PlayMemoriesHome, kterou je možno stáhnout na stránkách podpory výrobků Sony. Přes Wi-Fi je také možno ovládat některé funkce fotoaparátu prostřednictvím „chytrých“ mobilních telefonů a taktéž do nich stahovat tímto způsobem nasnímaná data. Typ s označením DSC-HX50V má v sobě navíc obsažen GPS přijímač, pro určování místa, kde byly fotky a videa pořízeny.

    Příslušenství

    Je skromné. Síťový adaptér, prostřednictvím nějž se dobíjí akumulátor taktéž dodaný k fotoaparátu. USB kabel, společný pro dobíjení i pro export dat do počítače. Nakonec zmíním textilní řemínek na zápěstí, který osobně doporučuji ihned navléknout do očka přístroje a v mnoha případech tak při jeho použití zabránit vyklouznutí a poškození přístroje. Fotoaparát nejde používat společně se síťovým adaptérem. Musí se nabít akumulátor a potom, pracovat jen s jeho pomocí.

    Návod je doslova nadbytečně přibalen v mnoha, přesněji osmnáctijazyčném provedení. Všechny mutace jsou v jedné obsáhlé knize, která má téměř stejnou hmotnost jako přístroj samotný a zabírá třetinu krabičky, ve které se dodává. Obsahuje 627 stran textu. Českému provedení je věnováno 35 stran a jde jen o stručné seznámení s přístrojem a jeho základními funkcemi a nastaveními.

    Je ke stažení i ve formátu PDF a je tam k mání i elektronická příručka v českém jazyce, která je mnohem rozsáhlejší i podrobnější.

    O ekologickém přístupu, co se návodu k použití týče, jsem hovořil obšírněji v minulém článku. Trvám na tom, že do jednotlivých zemí by se měli dodávat návody pouze v místním jazyce, dejme tomu anglicky. Navíc je podrobný návod zabudován do samotného fotoaparátu a je velmi podrobný.

    Mimo elegantní černé je Sony k mání i ve stříbřitém provedení...

     

    Zavěrečné shrnutí - kdo koupí, neprohloupí...

    Vyspělý kompaktní fotoaparát má hodně co nabídnout. Na první pohled je to elegán, navíc nabízející nepočítaně (více či méně užitečných) funkcí. Dobře se drží, dobře se ovládá. Naučit se s přístrojem zacházet, troufám si říci, je velmi rychlé a intuitivní. Je už na jeho majiteli, kolik z jeho možností bude využívat. Umí svou práci velmi dobře odvádět v automatických režimech i při ručním nastavení odvede v rámci kompaktních přístrojů skvělou práci. Pro běžné smrtelníky i s většími tvůrčími ambicemi fotografuje jednoduše nadstandardně výtečně. Bohužel chybí formát 3 : 2, což je bolestí snad všech fotoaparátů v tomto segmentu trhu.

    Mimi to si můžete natočit skvělá videa v technologicky nejvyspělejší amatérské verzi AVCHD 50p. Kdyby byla možnost fixovat ručně zaostření, nebylo by, co se kvality pořízeného videa v dobrých světelných podmínkách týče, co řešit.

    Dalším bonusem je možnost využít externí příslušenství. S externím hledáčkem, být alespoň za polovinu dopučené ceny, by byl tento přístroj velikou výzvou pro mnoho zapálených (nejen svátečních) fotografů, protože komfort obsluhy by se znásobil. Zejména práce na přímém slunci by se velmi zefektivnila. Pouze s jedinou výhradou: za ceny, za které lze doplňky pořídit, se snad vyplatí pošilhávat před koupí po nějaké zrcadlovce Alfa, anebo NEX bez zrcadlovce. CyberShot v porovnání s nimi ale nabízí devízu v podobě kompaktních rozměrů. Výrobce sem  vměstnal slušný arsenál, který nejednomu majiteli vykouzlí úsměv na líci.

    Práce s tímto fotoaparátem se stane, věřím, příjemnou zálibou. Sám jsem si ho při testování velmi oblíbil a některé mušky velkoryse přehlédl. Pozor, na rozdíl od bratříčka WX300, je to už hmotností slušný „macek“ a v kapse je dost cítit.

     

    Aktuální cena Sony CyberShot DSC-HX50 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz)

    ZáporyKlady
    - Fotografie pouze ve formátu 4:3 a 16:9, nikoliv v 3:2+ Ruční nastavení času závěrky, clony a ISO citlivosti
    - Nemá možnost ručního ostření, alespoň jednorázového u natáčení videa+ Plné HD video i zvuk
    - Při jasném slunci velmi omezená možnost sledovat snímanou scénu na lesklém zobrazovači+ Intuitivní ovládání a nastavení

     

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    0 Komentáře

  • Doporučujeme podobný obsah z našeho webu