Přehrávání videa na PC: kodeky, formáty, filtry

  • Vladimír Jícha
    Kategorie: Návody, HTPC
    květen 31, 2008
    50× Komentováno

    Spousta lidí stále ještě neví, jak spolehlivě přehrávat na počítači různé formáty videa. Pokud také máte s přehráváním nějakého filmu problém, čtěte dále. I znalejší uživatelé se ale v článku dozví spoustu zajímavých informací, například vztah kodeků a formátů, co řeší filtry a narazíme i na akceleraci přehrávání videa. Navíc doporučíme ty nejlepší přehrávače.

    Ne všichni asi se mnou budou souhlasit, když řeknu, že nejlepším přehrávačem videa je počítač. Popularita HTPC však moje slova dokládá. Počítač má oproti všem ostatním přehrávačům několik neoddiskutovatelných výhod. Jsou zde samozřejmě také nevýhody, ale právě koncept HTPC se snaží ty nejvážnější, kterými jsou spotřeba energie a hlučnost, řešit. Další nevýhodou, ovšem lehce odstranitelnou, je to, že spousta lidí stále ještě neví, jak spolehlivě přehrávat na počítači různé formáty videa. Jak to vyřešit?

    Základní informace o videu na počítači

    Asi největší výhodou PC je podpora různých video a audio formátů. Téměř žádný stolní přehrávač se v tomto ohledu nemůže počítači ani přiblížit. Druhým aspektem je kvalita výstupu, možnost použití různých filtrů (šum, ostrost, barvy, interpolace, deinterlace) opět nemá na běžných přehrávačích obdobu. Jako třetí velkou výhodu bych jmenoval ovládání. Přeskočit na libovolné místo ve filmu jedním kliknutím myši vám jiný přístroj neumožní. Jak tedy počítač přeměním v multimediální centrum?

    Způsobů a možností je spousta, ty nejběžnější si v článku popíšeme. Než se pustíme do detailů, je třeba říci si pár základních informací o videu a jeho parametrech. Pro názornost mi ale dovolte nejdříve odbočit k tématu digitální fotografie. Asi nikoho nepřekvapí, že JPEG fotografie uložená ve Photoshopu CS3 půjde otevřít i ve všech starších verzích Photoshopu a dokonce i ve všech jiných editorech.

    Nikoho ani nenapadne, že by JPEG fotografie z Canonu byla nekompatibilní s JPEGem z Pentaxu. Zkrátka JPEG formát, stejně jako PNG nebo BMP, je standard a všechny programy, které jej implementují, dokáží daný obrázek načíst. I když ne vždy korektně, například Internet Explorer 6 nedokáže správně zobrazit PNG s průhledným pozadím. Potom jsou tu ale formáty, které jsou specifické pro nějakou firmu nebo aplikaci. Například Photoshop používá vlastní formát PSD, který jiné programy neotevřou korektně.

    S videem to je analogické. Standardizované formáty fungují spolehlivě téměř všude a k jejich otevření není třeba používat stejný program (kodek), kterým byly vytvořené. U formátů proprietárních a uzavřených je samozřejmě otevření v jiném přehrávači nespolehlivé, někdy přímo nemožné. S videem nastává ale jedna komplikace, která dle mého názoru stojí za většinou nejasností a problémů. Zatímco obrázek, textový dokument nebo většina hudebních souborů má pouze jeden formát, video soubor je definován hned třemi formáty.

    Tím prvním je kontejner, tedy taková obálka, která má za úkol spojit do jednoho souboru obraz, zvuk a titulky a zajistit jejich synchronizaci. Formát kontejneru je většinou poznat z přípony video souboru. Co už ale rozhodně na první pohled nepoznáme, jsou formáty video a audio komprese. K jejich určení je zapotřebí použít specializovaný program, jako například vynikající MediaInfo, který vám sdělí všechny podstatné informace o naprosté většině video souborů.

    Ještě jednou si zopakujme ty nejdůležitější: kontejner, komprese obrazu a komprese zvuku. Pokud chceme nějaký multimediální soubor přehrávat, musí náš přehrávač podporovat všechny tři formáty. Pokud přehrávač neumí kontejner, nebude hrát video vůbec. V případě, že nepodporuje danou kompresi, dočkáme se přehrávání bez obrazu nebo bez zvuku.

     
    MediaInfo vám sdělí všechny podstatné informace o naprosté většině video souborů

     

    Kodeky, formáty a filtry – jak to všechno souvisí

    Nejprve je třeba krátce se zmínit o vztahu kodeků a formátů. Traduje se, že k dekódování videa je potřeba ten samý kodek, kterým bylo zkomprimováno. Tuto pověru jsme již vyvrátili v předchozích odstavcích pomocí analogie s formáty obrázků. K dekompresi je možno použít libovolný kodek, který implementuje formát daného videa.

    Za tento zmatek mohou kontejnery AVI a ASF, které u videa neidentifikují formát, ale pouze kodek, kterým bylo zkomprimované. K tomu se používá 4CC - Four Character Code - čtyřpísmený kód. Tento systém nepřináší žádné výhody, pouze problémy. Například nejběžnější formát komprese obrazu u AVI je MPEG-4 ASP. Identifikovaný ale může být kódy DIV4, DIVX, DX50, XVID, 3IVX, FMP4 a plno dalšími. Často se tak stane, že systém umí video přehrát, ale neví o tom, protože nezná daný identifikátor.Tento problém řeší modernější kontejnery jako třeba Matroška nebo MP4.

    Další častou pověrou nebo spíše nepřesností, je informace, že video se přehrává za pomoci kodeků. Kodek je systémová knihovna, která umí video zkomprimovat a dekomprimovat. Potud je vše v pořádku. Ale při přehrávání videa není třeba nic komprimovat, stačí dekodér, tedy pouze půlka funkce kodeku. Druhou věcí je používané rozhraní. Kodeky jsou ve Windows obvykle spjaté se starým sytémem VfW, který využívají hlavně video editory. K přehrávání slouží systém DirectShow a filtry. Většina lidí toto nerozlišuje a říkají i filtrům kodeky. Pokud se ale chcete přehráváním nebo dokonce střihem videa na počítači zabývat hlouběji, bez znalosti, co je filtr a co je kodek, se neobejdete. Každopádně buďte připraveni na to, že tyto pojmy jsou pomíchané téměř všude - ve video editorech, různých návodech, přehrávačích atd.

    Proprietární versus standardizované formáty

    Jak již možná pozorným čitatelům došlo, velký díl viny na zmatení pojmů filtr, kodek a formát nese firma Microsoft. Jednak kvůli 4CC, který identifikuje u AVI a ASF souborů použitý kodek, nikoliv formát videa. Zadruhé kvůli paralelně existujícím systémům VfW a DirectShow.

    Novější DirectShow měl starší VfW nahradit, jenže se to nepovedlo a VfW systém je pro střihové programy nezbytný dodnes. Do světa proprietárních formátů a záměrného vnášení nekompatibilit systém 4CC perfektně pasuje. Nepočítá ale s tím, že výstup jednoho programu (kodeku) může být kompatibilní s některým jiným. Naštěstí ale doba pokročila, většina firem prozřela a od používání proprietárních formátů upouští.

    Dokonce i Microsoft a Apple, dříve největší propagátoři proprietárních technologií, se snaží o standardizaci svých formátů. K dispozici jsou tak například specifikace VC-1 (vylepšeného WMV3), nejnovější video komprese z dílny Microsoftu. Jako ISO standard vydává své formáty již dlouho skupina MPEG (Moving Picture Experts Group), mezi ty nejznámější patří komprese videa MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP a MPEG-4 AVC (alias H.264). MPEG se kromě toho zaměřuje i na kompresi zvuku, kdo by neznal formát MPEG-1 layer 3 (alias MP3). Čím dál populárnější je také MPEG-4 AAC a velké pozornosti se dostává i kontejnerovému formátu MP4.

    Není samozřejmě nutné, aby formát byl standardizovaný samotným ISO, podstatné je, aby specifikace byly všem zdarma dostupné. Potom totiž není pro tvůrce přehrávače problém podporu daného formátu implementovat. Bohužel v dřívějších dobách se o standardizaci formátů nikdo moc nestaral. Vyjmenujme si nyní ony staré a proprietární formáty, jejichž specifikace není nikde k dispozici a proto je vhodné se jim vyhnout. Jsou to hlavně formáty již zmíněné firmy Microsoft – WMV 1/2/3, WMA 1/2/3, WMA Pro a kontejnerový formát ASF.

    Stejnou slepou uličkou se dříve pustil druhý největší hráč na poli PC – firma Apple. Jejich systém QuickTime stavěl na kontejneru MOV a spoustě proprietárních kompresí zvuku a obrazu. Před pár lety ale přešla tato firma na standard MPEG-4 (AVC/H.264, AAC a MP4).

    Další velkou sbírku proprietárních formátů připravila firma Real Networks. Jejich systém RealMedia používá spoustu nedokumentovaných formátů, ke kterým neexistuje žádná otevřená implementace. Naštěstí na tento formát mimo Čínu a internetové vysílání ČT příliš často nenarazíte.

    Proč takto vypichuji tyto proprietární formáty? Je to jednoduché, pouze jejich tvůrce opravdu ví, jak jsou data uložená a komprimovaná a tak neexistují žádné jiné zcela spolehlivé dekodéry než ty originální. Pokud vám tedy na PC nehraje nějaký z těchto formátů, je pramalá šance na nápravu. To u dokumentovaných formátů je situace mnohem příznivější, máte totiž většinou k dispozici spoustu alternativ. Pokud jeden dekodér nefunguje dle vašich představ, můžete zkusit jiný. Vytváří se tak konkurence a tlak na vývojáře vylepšovat svůj produkt. V poslední době můžeme například sledovat souboj softwerových dekodérů formátu MPEG-4 AVC. Hlavními soupeři jsou firmy DivX a CoreCodec a opensource projekt FFmpeg.

    Běžné video formáty

    Abychom se tedy ve změti formátů zorientovali, ještě jednou si shrňme ty, o kterých se již mluvilo. Microsoft je tvůrcem kontejnerových formátů AVI a ASF. Ten první patří mezi otevřené, ten druhý nikoliv. Potom jsou zde tři řady WMA a WMV kompresí, alternativně také číslované jako 7, 8 a 9 podle verze Windows Media Playeru, se kterým byly dodávané. Dále je zde poměrně kvalitní, ale téměř neznámý formát zvuku WMA Pro a standardizovaná komprese videa VC-1. Tento formát se používá například u některých Blu-ray disků.

    Hlavně pro streamování videa na internetu se využívají proprietární formáty RealMedia a QuickTime. Vlastní formáty také využívá Adobe ve svém webovém přehrávači Flash. Jsou to především FLV kontejner a komprese obrazu FLV4 (VP6). Naštěstí častěji používaný FLV1 je variantou ITU-T standardu H.263. Navíc i Adobe v poslední době specifikace svých formátů uvolnil veřejnosti a s novým Flash přehrávačem přejde na standardy MPEG-4. Formáty skupiny MPEG tak téměř opanují trh.

    Problém všech doteď zmíněných formátů je v tom, že pokud je chce někdo v přehrávači implementovat, musí platit licenční poplatky držitelům patentů. Proto vznikly svobodné formáty, které se snaží vyhnout všem patentovaným technologiím, případně využívají patentů, které jejich majitel uvolnil k užívání zdarma.

    Bezesporu nejznámějším z nich je Ogg Vorbis. Ogg je formát kontejneru, Vorbis je komprese zvuku. Oba formáty má na starosti nadace Xiph.org. Do jejich portfolia patří ještě bezztrátová komprese zvuku flac, pro řeč optimalizovaný formát Speex a komprese obrazu Theora.

    Dále do kategorie svobodných formátů spadá velmi populární kontejner Matroška, komprese obrazu Dirac, kterou vyvinula televizní stanice BBC, a nepříliš známý waveletový formát Snow. Další formáty se v podstatě takřka nepoužívají nebo jsou pouze poupravenou verzí již zmíněných. Spousta mobilních telefonů nahrává video do formátu 3GP. Tento kontejner je ale ve skutečnosti pouze pro účely mobilních telefonů zjednodušeným MP4. Používá se obvykle s kompresí obrazu H.263 a zvukem ve formátu AMR (standardní komprese hovorů v GSM sítích). Kontejnerový formát DivX (koncovka .divx) je ve skutečnosti mírně vylepšeným obyčejným AVI. VOB je zase pouze přejmenovaný MPEG-2 Program Stream. Další formáty již spadají vyloženě do kategorie exotických a je značně nepravděpodobné, že byste se s nimi setkali. Ze spousty záhadně se tvářících video souborů se většinou nakonec vyklube nějaký zcela běžný formát. Pokud jste na pochybách, vždy si soubor otestujte již zmíněným programem MediaInfo. Článek pokračuje v další kapitole.

     

     

    Konečně k praxi

    Jak tedy přehrávání videa vlastně funguje? Na začátku je zdroj, kterým může být lokálně uložený soubor, TV vysílání nebo internetový stream. Aby se přenášel zvuk a obraz synchronně a najednou, je třeba je „zabalit“ do kontejneru. Při přehrávání je zase třeba video a zvuk z kontejneru vyseparovat. K tomu slouží tzv. splitter. Pro každý kontejnerový formát potřebujete příslušný splitter. Dále je třeba použít dekodér zvuku a obrazu, případně ještě titulkový filtr.

    O skutečný výstup se potom postarají grafická a zvuková karta počítače. Celý proces je dobře vidět na následujícím snímku z programu Graphedit. Hlavně u audio souborů se setkáme s formáty bez kontejneru (například MP3, flac, AAC, AC3 nebo DTS). Zde splitter nahrazuje tzv. source filter (zdrojový filtr).

     
    Proces zpracování video souboru nám odhalí program Graphedit

    Jak již bylo jednou řečeno, pro přehrávání formátů ASF/WMV, MOV a RealMedia budete ideálně potřebovat přehrávače (nebo minimálně splittery a dekodéry) od jejich tvůrců. Naštěstí existuje parta šikovných vývojářů, kterým se podařilo metodou reverzního inženýrství plno z těchto formátů implementovat. Většina z těchto programátorů se točí kolem projektu FFmpeg, který je součástí linuxového přehrávače MPlayer.

    Vězte, že bez Linuxu a skvělého FFmpegu byste si ani na Windows příliš videa neužili. Jeho vývojáři totiž dokázali implementovat obrovskou spoustu splitterů a dekodérů. Namátkou jmenujme většinu formátů skupin MPEG a Xiph.org, velmi zdařilou implementaci formátů Microsoftu AVI, ASF, WMV 1/2/3, WMA 1/2/3 a VC-1, FlashVideo (splitter i příslušné dekodéry), dekodéry zvukových kompresí používaných na DVD, tedy AC3 a DTS, splitter pro kontejner Matroška (MKV) a některé formáty používané v QuickTime (MOV). Projekt FFmpeg najdeme na pozadí většiny přehrávačů videa.

    Pokud tedy chci na počítači přehrávat nějaké video, jako ideální řešení se jeví přehrávač, který potřebné splittery a dekodéry přímo obsahuje. Povíme si o třech nejlepších, které lze všechny stáhnout zdarma včetně zdrojových kódů. Tím asi nejznámějším je původně pouze linuxový MPlayer, který ale v novějších verzích funguje i ve Windows. Přehrávač nemá standardně žádné grafické rozhraní, což ale řeší plno nezávislých projektů. Tím asi nejzdařilejším je SMPlayer. Jeho instalací získáte vynikající přehrávač, který přehraje naprostou většinu videí bez jakéhokoliv nastavování. Pouze je třeba zvolit správně font a kódování titulků. Dalším přehrávačem zcela závislým na FFmpegu, je VLC. I zde je jediným větším problémem nastavení titulků, jinak přehrávač zvládá výborně téměř všechny formáty kromě RealMedia. Opět jej můžeme provozovat na všech běžných operačních systémech – Windows, Linux, OS X nebo BDS.

    Třetím přehrávačem, který zvládá vlastními silami většinu video souborů je Media Player Classic Homecinema (zkráceně MPC-HC). Oproti předchozím dvěma se liší v tom, že funguje pouze ve Windows a kromě vlastích integrovaných splitterů a dekodérů umí použít i výchozí systémové. MPC-HC je tedy takový hybrid mezi soběstačnými přehrávači a DirectShow přehrávači, o kterých si povíme později. Spojuje výhody obou systémů.

    Dále disponuje DXVA dekodérem formátů MPEG-4 AVC (H.264) a VC-1. DXVA je systém, který přenáší práci s dekódováním videa z procesoru na grafickou kartu. Současné procesory totiž obvykle nejsou dost výkonné, aby dokázaly dekódovat H.264 a VC-1 video ve full HD rozlišení. Pokud máte některou z podporovaných grafických karet, MPC-HC ji automaticky využije k dekódování videa. Jako další unikátní schopnost lze zmínit integrovaný RealMedia splitter, který umožňuje v MPC-HC za pomoci originálních dekodérů (stahujte zde) přehrávat i tento formát.

     
    Přehrávač MPC-HC dokáže využít akcelerace videa grafickou kartou, čímž lze snížit spotřebu sestavy a nároky na hlavní procesor

    Pokud váháte, který ze tří jmenovaných přehrávačů vybrat a zároveň používáte Windows, zkuste jako první MPC-HC. Jediným drobnější zádrhelem je to, že češtinu je třeba stáhnout samostatně jako zazipovaný DLL soubor, který se nakopíruje do adresáře s programem. VLC a SMPlayer „mluví“ česky již hned po instalaci. Všechny tři přehrávače je možné používat také jako přenosné aplikace na flash disku. Pro Windows ještě existují další dva přehrávače s vlastními dekodéry a splittery, které sice mě osobně příliš nezaujaly, ale mají spoustu přínivců a minimálně za zmínku rozhodně stojí. Jsou to jednoduchý GOM Player a naopak funkcemi téměř přeplácaný KMPlayer (nespleťte si jej se stejnojmenným linuxovým přehrávačem pro KDE).

    Systém DirectShow

    Přehrávače integrující vlastí dekodéry a splittery se výrazněji rozšířily až v poslední době. Do té doby kralovaly ve Windows přehrávače využívající DirectShow systém. Ten k přehrávání videa používá transformační filtry. Pro každé video definované třemi formáty potřebujete právě tři filtry: splitter, video dekodér a audio dekodér. Pokud chcete i titulky, můžete použít titulkový filtr nebo nechat jejich zobrazení na přehrávači.

    Plno filtrů je již v systému hned po instalaci, další získáte instalací různých přehrávačů i jiných aplikacích. Nová verze Windows Media Playeru s sebou vždy nainstaluje i dekodéry pro aktuální verzi WMV a WMA formátů. Nero Burning ROM instaluje (bez ohledu, zda o to stojíte) neuvěřitelné množství filtrů převážně pro MPEG formáty. Pokud si chcete prohlédnout, co všechno máte na počítači nainstalováno, můžete k tomu použít například program DirectShow Filter Manager. DirectShow přehrávače využívají tyto filtry pro přehrávání videa a v podstatě jsou pouze uživatelským rozhraním pro tento systém, jsou na něm zcela závislé.

    Typickými představiteli jsou například Windows Media Player (WMP), ViPlay, placené Zoom Player nebo BSPlayer a plno dalších. Bez patřičných filtrů tedy v těchto přehrávačích nepřehrajete vůbec nic. Ale kde ty správné filtry vzít? Odpověď na tuto otázku je naštěstí poměrně jednoduchá. Splittery pro kontejnery AVI, ASF (WMV) a MPEG Program Stream (MPG) jsou již ve Windows hned po instalaci. Dekodéry pro WMV a WMA nainstalujete spolu s přehrávačem WMP. Filtry pro RealMedia jsem již odkazoval. Starší proprietární QuickTime komprese se téměř nevyskytují a ty běžnější z nich implementuje FFmpeg. Kontejner MOV je zase kompatibilní s MP4, takže QuickTime přehrávač k ničemu nepotřebujete. Se zbytkem nám pomůže filtr, který byl dříve známý jako MatroskaSplitter. Jak z tohoto názvu vyplývá, byl původně vytvořený pro přehrávání Matroška (MKV) videa. Postupně ale přibyla podpora dalších formátů a název byl změněný Haali Media Splitter. Zvládá kontejnery AVI, MP4 (včetně MOV a 3GP), MKV, Ogg (včetně modifikace OGM), MPEG Program Stream (MPG, VOB, EVOB) a MPEG Transport Stream (TS, M2TS). Při instalaci si můžete vybrat, pro které formáty chcete podporu nainstalovat. Ve výchozím nastavení se neinstaluje podpora pro AVI a MPEG PS, která je již přímo ve Windows. Je obvykle lepší to takto nechat.

    V předchozím odstavci jsme tedy zajistili podporu pro většinu existujících kontejnerových formátů. Nyní je ještě potřeba zajistit dekodéry zvuku a videa. Opět nám pomůže již několikrát zmíněný linuxový program. Spojme si dohromady slova FFmpeg a DirectShow, vznikne z toho ffdshow. Tento program přenáší stejné dekodéry, které najdeme v MPlayeru nebo VLC do systému DirectShow.

    Mezi podporovanými formáty videa jmenujme hlavně MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, MPEG-4 AVC, FLV1/H.263, FLV4/VP62, částečnou podporu WMV 7/8/9 a VC-1, dále zde najdeme komprese užívané při střihu videa MJPEG a DV, svobodný formát Theora a spoustu dalších okrajových kompresí. Z podpory zvukových formátů jmenujme MP1, MP2, MP3, AC3, DTS, AAC, Vorbis, flac, AMR, částečně WMA 7/8/9 a opět je zde i spousta méně známých formátů. Z běžných video formátů, které nepřehrajeme ani s dosud zmíněnými filtry, zbývá poslední. Tím je Flash Video. Ze tří potřebných filtrů nám chybí pouze jeden – splitter. O dekódování videa a zvuku se postará ffdshow. FLV splitter získáme z projektu přehrávače MPC-HC. Všechny splittery a dekodéry v tomto přehrávači integrované lze totiž také stáhnout jako samostatné DirectShow filtry. Kromě FLVSplitteru stojí za pozornost ještě určitě DXVA H.264/VC-1 dekodér (MPCVideoDec), zdrojový filtr pro AC3 a DTS (dtsac3source) nebo MPEG Audio (MpaSplitter), MPEG-2 dekodér, MPEG splitter a další.

    Aby bylo možné tyto filtry v systému používat, je třeba je zaregistrovat. Nejdříve je třeba filtr rozbalit a nakopírovat do libovolného adresáře na disku, obvyklé umístění je c:\windows\system32. Poté se filtr zaregistruje příkazem regsvr32 název_filtru.ax. Pokud před název filtru vložíte parametr -u, pak se filtr opět odregistruje a můžete jej případně smazat. Spouštíte-li příkaz z jiného adresáře, než kde je filtr uložený, je samozřejmě nutné uvést celou cestu.

    Pro přehrávání některých audio souborů nám ještě chybí zdrojové filtry. Velmi populárním formátem je již zmíněný bezztrátový flac (Free Lossless Audio Codec). Podporu pro všechny formáty nadace Xiph.org získáte instalací těchto filtrů. Po jejich instalaci můžete mít pro některé formáty v systému již dva dekodéry, protože dekompresi flac, Vorbisu a Theory zvládá také ffdshow. Kterému filtru dáte přednost je na vás, nastavit se to dá v ffdshow během instalace i po ní, jak si za chvilku popíšeme.

    Zdrojové filtry pro formáty AAC, AC3 nebo DTS jsme již uváděli v předchozím odstavci. Všimněte si například, že AAC se obvykle vyskytuje v MP4 kontejneru (s koncovkou M4A), může se však používat i jako samotný stream. Naopak MP3 komprese se používá téměř výhradně bez kontejneru, můžete ale klidně mít MP4 soubor s MP3 kompresí zvuku. Abyste se v tom nezamotali, vždy si nejprve ujasněte, co je formát kontejneru a co je formát komprese.

    Dekodér ffdshow

    Již jsme se o tomto skvělém dekodéru zmínili. Ale díky svým možnostem a obrovské konfigurovatelnosti je třeba si oněm povědět podrobněji. Program se skládá ze čtyř hlavních komponent – video dekodér, audio dekodér, VfW kodek a plug-iny pro populární střihové programy VirtualDub a AviSynth. Při instalaci po několika standardních úvodních obrazovkách jako licence nebo výběr adresáře se dostanete k nabídce, která vám umožní zvolit, jaké komponenty chcete nainstalovat. Pokud se zajímáte pouze o přehrávání a nikoliv o editaci videa, VfW kodek nepotřebujete.

    Pakliže se zajímáte i o střih a používáte zmíněné editory, budou se Vám hodit určitě i plug-iny pro ně. Další obrazovka pouze určuje jméno adresáře v nabídce start. Mnohem podstatnější je následující nabídka, která umožňuje zjednodušený výběr formátů, které chcete aby byly přehrávané pomocí ffdshow. U některých formátů je na výběr i více dekodérů. Výchozí nastavení většinou není třeba měnit, navíc lze všechny volby upravit i po instalaci. Na dalších dvou obrazovkách je seznam známých programů, se kterými pracuje ffdshow bez problémů. Můžete limitovat použití ffdshow pouze na tyto programy nebo jej povolit pro všechny aplikace. Na další obrazovce zvolte konfiguraci své reproduktorové sestavy. To je vše a teď již zbývá instalaci pouze dokončit.

     
    Zjednodušený výběr formátů, které chcete aby byly přehrávané pomocí ffdshow

    Po dokončení můžete spustit podrobnou konfiguraci audio a video dekodéru případně VfW kodeku. Tato konfigurace se dá kdykoliv vyvolat také z nabídky Start. Pod položkou Kodeky můžete zapínat a vypínat podporu různých formátů, případně vybírat, který dekodér se má použít. Doporučil bych u video dekodéru najít formát MPEG-2 a jako dekodér vybrat libmpeg2, dále dole pod tabulkou zaškrtnout DVD Decoding. Díky tomu půjde spouštět DVD-Video v DirectShow přehrávačích. Dále lze použít velmi dobrou podporu titulků. Pokud to výkon vašeho procesoru dovolí, je dobré zvolit také přepočet rozměru obrazu na rozlišení monitoru, projektoru nebo LCD/PDP televize. To lze provést aktivací filtru Velikost a poměr. Tím se také zlepší kvalita titulků, protože se budou do videa vykreslovat až po přepočtu rozměru.

     
    Ffdshow má výbornou podporu zobrazování titulků, což se hodí například v aplikaci Media Center (Windows XP a Vista), která sama titulky nepodporuje

    U zvukového dekodéru se často hodí filtr normalizace a dynamické komprese. Zvuk můžete také upravit pomocí ekvalizéru. Možností, které ffdshow nabízí, je opravdu spousta. Že se ffdshow dekodér aktuálně používá poznáte podle ikonky vpravo dole v systémové oblasti (tzv. tray). Červená ikonka značí video dekodér, modrá je pro zvuk. Po kliknutí na ikonku pravým tlačítkem myši se zobrazí seznam aktuálně používaných filtrů. Z této nabídky můžete spustit konfiguraci používaných filtrů, pokud je nějaké nastavení k dispozici. Dále je možné zapínat nebo vypínat různé filtry ffdshow nebo měnit jazykovou stopu externích titulků. Přepínání jazykových stop zvuku a titulků, které jsou součástí souboru, je starostí přehrávače nebo splitteru. K tomu účelu zobrazuje také Haali Media Splitter ikonku v systémové oblasti přes kterou je možné přepínat zvukové a titulkové stopy.

    Shrnutí

    Pokud tedy máte problém s přehráváním nějakého videa ve Windows, to nejhorší, bohužel ale nejběžnější, řešení je začít instalovat různé kodekpaky. Až na čestné výjimky obsahují spoustu zbytečných nebo vyloženě problémových filtrů. Může tak dojít k vážnému poškození DirectShow systému.

    Správným řešením je zjistit si nejdříve pomocí programu MediaInfo formát videa a poté si rozmyslet, proč asi nehraje. Následně vyhledat a nainstalovat patřičný filtr. Jako další rozumný krok je mít vždy po ruce přehrávače SMPlayer, VLC a MPC-HC. Pokud video nebude fungovat ani v jednom z těchto tří přehrávačů, je značně pravděpodobné, že je poškozené nebo se jedná o opravdu exotický formát a získat jeho podporu bude problematické.

    Často se také objevují problémy, kdy má video příliš vysoký nebo nízký kontrast, případně je nesprávně zbarvené. Obvykle uživatelé svádějí takovéto zobrazení na filtry a nesprávně jim říkají kodeky. Zda je opravdu příčina někde v DirectShow systému, se dá velmi lehce vyloučit nebo potvrdit. Pokud se stejný problém objevuje u různých formátů a různých přehrávačů (včetně SMPlayeru a VLC), rozhodně za to filtry nemohou. Častou příčinou jsou nesprávně nastavené barvy pro systém overlay grafické karty. Pokud se vám nepodaří tuto položku v ovladačích grafické karty najít, pomůže většinou jejich přeinstalování. Dalším častým problémem je nesprávné zobrazení ASF/WMV videa. Filtry od Microsoftu někdy bez zjevných příčin přestanou fungovat. Problém lze vyřešit tím, že v ffdshow zapneme podporu pro WMV s použitím dekodéru libavcodec (dekodér z projektu FFmpeg). Pokud ale originální dekodéry fungují, jsou obvykle spolehlivější při přehrávání videí z pochybných zdrojů.

    Související články

     

     

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    50 Komentáře

    1. 1) CCCP obsahuje vlastní verzi MPC s různými upravami a odlišnými nastaveními a pokud vím (nejsem na to odborník), autoři CCCP moc nedoporučují míchat CCCP a původní MPC. Jak je to s MPC-HC a CCCP?

      2) Lze čestinu z MPC-HC použít i pro MPC z CCCP, případně existuje pro něj jiná čeština? Sám jsem našel jen MPC s natvrdo zakódovanou češtinou a v trochu jiné verzi. Osobně je mi jedno, že MPC z CCCP je v angličtině, ale kolegům to vadí.

      Děkuji za odpovědi.

    2. 1) Bohužel nevím, jakou verzi MPC v CCCP používají. Každopádně to nebude MPC-HC o kterém v článku píšu. Poslední CCCP codecpack je totiž z 22. 7. 2007, kdežto MPC-HC 1.1.0.0 je z 5. 3. 2008. S tímhle přehrávačem to je poměrně komplikované. Jeho původní autor, Gabest, vývoj před pár lety pro nedostatek času opustil. Vznikly dva tzv. forky (odštěpené verze, což GPL licence umožňuje). Jeden vyvíjel clsid pod názvem Guliverkli2, hlavním autorem verze MPC-HC je Casimir666. Ten implementoval do přehrávače HW akcelerovaný dekodér H.264 a VC-1 a také umožnil překlad do jiných jazyků. Díky tomu je tato verze hodně populární a v současnosti není žádný rozumný důvod používat jakoukoliv jinou. Nemyslím si, že aktualizací na tuto verzi by mohlo dojít k nějakým problém. V opačném případě si můžeš vždy zazálohovat současný mplayerc.exe. Celý přehrávač je totiž pouze tenhle jeden .exe soubor, nikde jinde v systému nemá žádné další soubory. Nastavení se ukládá buďto do registrů nebo do .ini souboru v adresáři přehrávače, záleží na nastavení.

      2) Čeština z MPC-HC nelze použít pro jinou verzi. Dokonce ani pro jinou vývojovou verzi MPC-HC. Ta verze, o které mluvíš, je asi poslední, která vůbec vyšla pod hlavičkou původního projektu Guliverkli. Je číslovaná jako 6.4.9.0+. Verze z Guliverkli2 projektu od clsid má označení 6.4.9.1. Ale jak už jsem psal, na tyhle verze bych zapomněl a používal nejnovější MPC-HC.

    3. Na oficiálních stránkách MPlayeru se nový build Mplayeru pro Windows objevuje vždy jednou za dlouho. Našel jsem různě po Internetu další, který by doporučil autor příp. jiní čtenáři. Jde mi o pravidelně aktualizovaný, ale přitom dostatečně stabilní build, jen samotný MPlayer a ideálně rovněž v ZIPu, který stačí rozbalit.

    4. Jednou z možností je stáhnout si zip verzi SMPlayeru, který obsahuje poměrně aktuální MPlayer. Druhou možností je instalátor ze stránky http://mulder.dummwiedeutsch.de/home/?page=projects#mplayer, který nainstaluje SMPlayer, MPUI (alternativné GUI) a dále opravdu aktuální verzi MPlayeru, která by měla v poslední verzi být navíc optimalizovaná pro nadetekovaný typ CPU. Další zdroj aktuálních buildů MPlayeru je třeba http://sourceforge.net/projects/mplayer-ww/.

      Plno dalších se dá určitě na internetu ještě najít.

    5. Bez mučení přiznám, že s počítači Apple nemám téměř žádné zkušenosti. Výchozím přehrávačem je tam QuickTime, který je prý na tomto systému narozdíl od Windows použitelný. Každopádně lze v tomto systému provozovat i zmíněné přehrávače SMPlayer a VLC.

      V Linuxu to je složitější i jednodušší zároveň. Distribuce, které jsou v dosahu americké jurisdikce se musí vyvarovat přímé podpory patentovaných formátů (téměř všechny formáty Microsoftu, RealMedia, Applu a MPEGu). Dekodéry pro tyto formáty lze ale většinou lehce doinstalovat z repozitářů nebo jsou na to přímo v distribuci nástroje. Problém je v tom, že obecný postup neexistuje, každá distribuce to řeší po svém.

      Pokud si ale stáhnu staticky linkovanou verzi VLC nebo SMPlayeru, tak mě nemusí zajímat, jak to řeší moje distribuce a vše funguje jako ve Windows. Samozřejmě je ale lepší používat sdílené komponenty a verze z repozitářů.

      Na Linuxu tedy opět můžu používat zmíněné přehrávače VLC a SMPlayer. VLC je přehrávač, který má vlastní tzv. backend (splittery a dekodéry na pozadí), SMPlayer logicky využívá jako backend MPlayer. Další linuxové backendy jsou GStreamer a xine. Plno přehrávačů umožňuje výběr backendu. KDE4 má systém zvaný Phonon, který používá třeba přehrávač Dragon Player nebo AmaroK. Phonon umožňuje v Linuxu vybrat kterýkoliv ze zmíněných backendů, ve Windows používá Phonon DirectShow.

      Mimochodem GStreamer je koncepcí dost podobný DirectShow a existuje i verze pro Windows. Najdete i aplikaci, značně připomínající Graphedit. Narozdíl od DirectShow je ale GStreamer velmi dobře použitelný i pro střihové programy. Myslím si, že o něm ještě hodně uslyšíme.

      Takže aspoň takto napravuju to, že jsem se o Linuxu až tolik nezmiňoval. Má to několi důvodů. Prvním je určitě rozšířenost Linuxu vs. Windows. Potom u většiny distribucí je otázka nainstalování dekoderů a přehrávačů z repozitáře otázkou pár kliků myší. No a nakonec je to celé s těmi backendy tochu zamotané, ve Windows je pro přehrávání jen jeden - DirectShow. V Linuxu jsou čtyři.

    6. BTW: Jaktože si se nezmínil TS kontejner? :) A nemyslím si, že by článek bylo moc zaměřen na Windows. Lepší unixové (Linux i OS X) přehrávače používají FFmpeg, takže toho ani není moc co psát. A SMPlayer tam samozřejmě funguje také a podle mě není v tomto světě lepší volby. Ale ve windows používám lépe nastavitelný MPC HC.

    7. Díky za pochvalu, snažím se, aby se v tom mohli lidi trochu zorientovat. Protože z všemožných zdrojů se valí šílený vlny dezinformací. Ale je to tak trochu boj s větrnými mlýny, aneb slovy pana Karfíka: "Je to marný, je to marný, je to marný..." :-)

      TS kontejner zmiňuju u Haaliho splitteru, že ho podporuje, ale je pravda, že jsem ho měl zmínit asi trochu víc. Je celkem populární - TV vysílání, Blu-ray, některé DVD rekordéry nebo HD kamery. Na druhou stranu MPC, VLC i SMPlayer ho zvládají přímo. V DirectShow je podporovaný pomocí Haaliho splitteru nebo splitteru z MPC. Mimochodem TS splitter z poslední vývojové verze MPC-HC prý řeší problém s náhledy u TS souborů.

      K Linuxu jsem tu něco dopsal v diskuzi. Ale buďto na to můžu koukat jako uživatel, pro kterýho to "just works" a je mu jedno, co je vlastně na pozadí. V tom případě je to v Linuxu směšně jednoduchý. Když bych chtěl zajít trochu víc do hloubky, je tam šílená spousta možností a přehrávačů. Ale to se vyplatí znát spíš pro vývojáře než uživatele.

    8. Dobrý den,
      děkuji za kvalitní článek. Prosím o radu při pohledu z opačné strany - jaký formát videa vytvářet při střihu vlastních nahrávek (např. v Pinnacle Studiu)?
      Na záložce "Vytvoř MPEG Soubor" je mnoho voleb - jako formát (jako např. DVD kompatibilní, pak různé druhy MPEG4), dále nastavení vida a zvuku (určit druh komprese, datový tok a vzorkování). Jaké nastavení je optimální?
      Rád bych, aby vytvářené soubory pokud možno neztratily příliš kvalitu (rozumná komprese) a byly univerzálně přehrávatelné nejen na počítači, ale i na na běžném (modernějším) DVD přehrávači.
      Děkuji za odpověd:)
      Jirka

    9. Zdravím Jirko,

      na tohle je velmi těžká odpověď. Zvlášť v případě, kdy není jasné, jaký máte zdroj videa. Pokud to je běžná DV kamera, asi nejlepší volba je DVD-Video ( = MPEG Program Stream / MPEG-2 / AC3 - jak jsme si v článku řekli, každé video má 3 formáty). U DV kamer se totiž používají dva velmi nešťastné relikty minulosti - prokládání a anamorfické video. Ty samé neduhy ale má i DVD-Video (i když prokládání je spíše výjimkou). Kromě DVD-Videa umí běžné DVD přehrávače jediný další formát a tím je AVI / MPEG-4 ASP / MP3 (tzv. DivX - velmi nepřesné a matoucí označení). Formát MPEG-4 ASP sice také umožňuje prokládání a anamorfický poměr stran, jenže spousta přehrávačů (stolních i počítačových) toto nepodporuje.

      Pokud by zdrojem videa byla HD kamera, tam bych asi video ukládal do MPEG Transport Stream / MPEG-4 AVC / AC3. Takové video budou schopné přehrát Blu-ray přehrávače i výkonější počítače. DVD přehrávač si u HD videa logicky ani neškrtne.

      Takže opravdu záleží převážně na zdrojovném videu, použijte MediaInfo a pošlete nám informace (nejlepší je textový výpis).

      Dále, co se týká parametrů jako rozlišení, vzorkování atd., tak každý převod je ztrátový. Vždy se snažte zachovat původní hodnoty. Datový tok samozřejmě čím vyšší, tím lepší. Na jedno DVD se Vám vejde při maximální kvalitě hodina záznamu. Akorát podle mých zkušeností má Pinnacle strašně pomalé a nekvalitní enkodéry. Pokud Vám opravdu záleží na kvalitě, je třeba se toho spoustu naučit a pro finální výstup použít například zdarma dostupné programy Avisynth, HC, Aften, GfD nebo další podobné. Jejich užívání ale vyžaduje poměrně dobré znalosti v oboru videa. Pinnacle Studio je taková jednoduchá (a bohužel nepříliš kvalitní) hračka pro amatéry.

    10. Ahojte,
      velmi dobrý článok, ktorý doplňuje články "staviame HTPC...". Sám si chcem tiež postaviť HTPC ale trápi ma niekoľko otázok:

      1. Keď pripojím počítač na plazmu (ktorá zvláda 100hz) cez VGA konektor - akú obnovovaciu frekvenciu musím nastaviť na počítači? Včera som pripojil môj počítač cez VGA konektor k plazme a obraz sa zobrazil iba vtedy, keď som na počítači nastavil 60hz (ale potom som vnímal blikanie obrazovky) - ak som nastavil viacej, plazma nechcela nič zobrazovať. Ako je to v prípade, že má grafická karta priamo výstup HDMI? Koľko Hz obnovovacej frekvencie máte nastavené vy?

      2. Keď som na takto pripojenom počítači pustil na niektorom z prehrávačov (VLC, InterVideo...) obsah DVD zobrazilo mi ho nasledovne:
      - čierny pás 1
      - čierny pás 2
      - samotné video
      - čierny pás 2
      - čierny pás 1
      Neviem či som to napísal zrozumiteľne, ale keď na klasickom CRT 4:3 pustíte 16:9 film, tak má v hornej aj dolnej časti obrazu čierne pásy. OK. Ale prečo mne zobrazuje až dva? Jeden ako by generoval sám televízor a druhý akoby generovala samotná DVD stopa.
      Fakt tomu nerozumiem. Veď na to som kupoval plazmu, aby som mal obraz na celej obrazovke (16:9) a nie iba úzky pás v strede obrazovky :o)

      3. Stiahol som si ukážku 1280x534 videa RamboII v mkv formáte a prehral som ju na VLC prehrávači (cez rovnako pripojený počítač k plazme ako v horných prípadoch). Chápem, že 534 nie je 720, ale aj tak sa mi zdali čierne pásy príliš široké a samotné video bolo príliš úzke (možno jedna tretina z obrazovky). Možno je to ten istý problém ako ten, ktorý som popísal skôr.

      Vďaka za odpoveď, aj keď neviem či sa priamo týka tohto článku.

      Roman :o)

    11. Abychom dotaz mohli nějak rozřešit, chtělo by to uvést ještě typ grafické karty, kterou používáte. Například u ATI je vhodné nainstalovat si Control Center, kde jsou podrobné možnosti nastavení výstupu pro HD TV zobrazovače atd. Také uveďte typ plazmy - některé mají obdélníkové pixely a to je trochu zádrhel.

    12. Používam grafickú kartu GF 6600GT - pripojenie na plazmu cez štandardný VGA konektor - ako na počítači tak aj na plazme. Moja podotázka je: chcel by som si kúpiť dosku s čipom AMD 780G, či sú podobné problémy aj tam?

    13. Tak to je přesně ten případ - u mě jsem narazil na to, že jsem do plazmy cpal nativní rozlišení 1024x768, ale přehrávače nechápou, že plazma může mít obdélníkové body. Tudíž jsem musel nastavit rozlišení širokoúhlé, tuším nějakých 1280x720, nebo tak nějak. Potom je přehrávání filmů s poměrem 16:9 v pořádku.

    14. Vďaka za typ - presne rovnako som to včera robil aj ja - púšťal som tam proste 1024x768 s domnenkou, že tam púšťam natívne rozlíšenie plazmy. Dnes večer vyskúšam Váš "recept" na tento problém. Vďaka :o)

    15. A máme to tu. 1024/768 != 16/9. Rozlišení (v pixelech) je 4:3, kdežto fyzický poměr stran obrazovky je 16:9. Jsou tu nečtvercové pixely a to značí velký průs... průšvih. Jako první je třeba spočítat si PAR (Pixel Aspect Ratio), tedy jak moc obdélníkový je bod obrazovky. To sopčítám takto: 768/(1024/16*9) = 1.33. Tuto hodnotu je potom třeba nastavit v ffdshow na záložce Velikost a poměr.

      I ve VLC v nastavení pod položkou Video -> Monitor pixel aspect ratio lze toto nastavit. V MPC-HC lze poměrem stran plynule hýbat v reálném čase při přehrávání. V menu Pan&Scan lze vytvořit předvolbu pro daný typ obrazovky. Už je tam předpřipravená Scale to 16:9 TV, což je přesně to, co potřebuješ.

    16. Tak už mi to je jasné aj z fyzikálnej stránky. Dúfam len, že som moc "neprehlúpil", keď som kúpil plazmu s rozlíšením 1024x768 a nie fullHD. Veď keď pustím film 1280x720 na plazme s rozlíšením 1024x768 - musí tam zákonite dôjsť k prepočítavaniu a tým zníženiu kvality, nie? Ale to isté by platilo aj pri fullHD rozlíšení - tiež to musí prepočítať, ak pustím film s rozlíšením 1280x720. Vzdialenosť od obrazovky mám 2,8 m a keď na nej zobrazím biele pozadie, nevidím jednotlivé pixle - takže si myslím, že by mi pri takejto vzdialenosti moc fullHD rozlíšenie bolo na nič. No, ale hlavne že ste mi pomohli nájsť riešenie na tie moje čierne pruhy, lebo včera mi žena povedala toto: "Ak na tom tvojom HTPC budú tie čierne pruhy, tak to nechem" :o)

    17. HD rozlišení pro takhle velkou úhlopříčku by mělo stačit. FullHD modely zase mají o poznání vyšší spotřebu a nemají tak dobrý kontrast. Kdybych si měl já teď volit TV, byla by to asi právě tahle. S těmi nečtvercovými pixely to je pěkná obstrukce, ale s tím se nedá nic dělat a řešení by nemělo být příliš komplikované.

    18. 1) Uvědom si jak plazmová televize funguje. V podstatě nějaký frekvence jsou jenom marketingovej tah. Plasma bude vždy při statickém obrazu lehce pulzovat, u videa by to ale nemělo vadit. Na vstupu je samozřejmě maximálním signálem 1080p60, to znamená, že víc tam pustit nemůžeš. Přepočet na 100 snímků proběhne až uvnitř TV. Televize není monitor, který plně ovládáš (jeho parametry, frekvence atd.) z PC.

      2) Když máš video 16:9, tak bude přes celou obrazovku. Jestli ale máš video 2,35:1 (což je případ naprosté většiny nových filmů), tak tam ten černý pruh přeci musí být. VLC a WinDVD (i když tady si nejsem úplně jistý) neumí letterbox. To znamená, že nedokáží video doplnit o černé pruhy na rozměr obrazovky. Umí to MPC-HC ve fullscreenu, SMPlayer a ffdshow (vždy). Aby se na tohle dalo lépe odpovědět, musel by si napsat, jaké máš rozlišení TV a jaké jsou parametry videa.

      3) 1280/534 = 2,40, tedy je to přibližně těch 2,35, o kterých jsem mluvil. Například 37" HD plasmy mají obvykle rozlišení 1280x720. Je tedy logické, že nahoře i dole bude 93px širkoý černý pruh. Nesleduj velikosti pruhů, sleduj, jestli je správný poměr stran, jestli čtverec je čtverec a ne obdélník, jestli kruh není elipsa nebo jestli mají lidi správné proporce (což se ale blbě odhaduje). Ideální je úvodní scéna z Jamese Bonda, kde je obraz vidět skrz kulatou hlaveň pistole (měla by být v každé bondovce). Na tom jsem vždycky poznal, jestli je video správně.

      Pokud máš nejasnosti, pošli parametry videa, televize a případně fotku filmu na TV (foť s dlouhým časem).

    19. Ahojte,
      včera som teda vyskúšal Vaše rady ohľadne zmeny pomeru strán obrazovky v softvérovom prehrávači (WinDVD) na 16:9 - a funguje to :o) Takisto som to vyskúšal aj v VLC prehrávači a taktiež to funguje :o) Mám ale ešte dva problémy:

      1. Jedna vec čo ma ešte stále trápi je to blikanie plazmy, keď na ňu pripojím počítač. Mám doma OrangeTV a keď tú pripojím k plazme tak vôbec nebliká - proste stály obraz. Keď som však pripojil cez VGA konektor, nastavil som rozlíšenie 1024x768 a frekvenciu 60Hz tak to blikalo ako na klasickom CRT počítačovom monitore - hruza. Tak som jej "vypálil" 85 Hz a zdalo sa mi, že to už blikalo menej. Keď som tam ale nastavil 100Hz tak sa nezobrazilo nič. Prečo tá plazma neupraví signál na tých svojich 100Hz, čo uvádza že má? :o)

      2. Keďže maximálne rozlíšenie, aké sa mi podarilo zobraziť na plazme pri pripojenom počítači bolo 1024x768, čo je 4:3 (ale fyzicky má plazma pomer strán 16:9), všetko - písmená, fotky, atď. boli rozšírené - proste disproporciálne. Mám pre správne zobrazenie proporcií nastaviť nejaké rozlíšenie 16:9, ktoré je nižšie ako 1024x768? Alebo ako sa rieši pri obdĺžnikových pixeloch tento problém, keď chcem na plazme s rozlíšením 1024x768 zobrazovať fotky a písmo v správnych proporciách?

      Dúfam, že sú to nie príliš hlúpe otázky :o)

      S pozdravom,

      Roman

    20. Především je divné, že vám nejde pustit do plazmy více, než 1024x768. To je potřeba pořešit - ovladače grafiky, utility atp. Dále bych se zamyslel nad tím, zda by nebylo možné připojit plazmu přes HDMI (klidně přes redukci DVI-HDMI). Potom bude snad možné bez potíží využít různá rozlišení až do 1080p. Já jinak do plazmy pouštím 60 Hz a ona si to stejně převede na těch svých 100 Hz. Jadnolité barevné plochy na plazmě pulzují, ale u těch 100 Hz je to snesitelné (byť stále patrné). S tím se nedá nic dělat.

    21. S tím blikání Ti bohužel asi moc neporadím. Zkusím se na to přeptat, ale zdá se mi nelogické, aby obrazovka fungovala jinak na základě připojenýho signálu. Nezkoušel jsi to propojit digitálně přes DVI -> HDMI? To by možná pomohlo.

      Co se týká druhého problému, to je v podstatě téměř neřešitelné. Můžeš zkusit nastavit výstup 1024x720, jak radil Jirka, ale stejně to ještě bude pořád deformovaný, i když míň. Prohlížení fotek lze většinou realizovat ve video přehrávači, kde se použíje stejná deformace. V prohlížečích obrázků asi nic takovýho nenajdeš.

      Zkrátka plazma není monitor. Psal jsem, že bych si jí koupil jako televizi, ale pokud bych měl sebemenší ambice používat to někdy jako monitor, rozhodně bych volil fullHD LCD. Plazma je dobrá televize a velmi špatný monuitor. Dá se relativně snadno vypořád s přehráváním videa, ale tím to bohužel končí. Možná by se to dalo nějak elegantně vyřešit nastavením X11 v Linuxu, ale se tím také bohužel nemám zkušenosti.

    22. Tak jsem se ptal kolegy v práci, jaké jsou možnosti připojení a nastavení. Doporučil mi dvě možný řešení - první, podle mě hroší, je přepnutí PC vstupu do režimu 4:3. Potom budou černý pruhy po stranách a poměr stran se srovná. Druhou možností je poslat do té TV libovolné 16:9 rozlišení (například 1280x720 nebo 1920x1080). Televize si to už přepočítá.

      Propojení přes HDMI v podstatě nic neřeší.

    23. Souhlasím, až na HDMI. V některých případech (na některých grafických kartách) umožní více režimů rozlišení, ořez obrazu atd. Navíc cpát 1920x1080 přes analog už může být náchylné na kvalitu. Mám-li HDMI na obou přístrojích, nevidím důvod používat VGA kabel. Jinak je to celkem v pohodě i s VGA...

    24. Akurát včera som si ešte na počítač nainštaloval program Media Portal - a ten to krásne rieši v nastavení Aspect ratio, kde zvolím "roztiahnuť" a je to. Síce neviem, či sa tak neovplyní kvalita filmu, respektíve či vidím celý záber, ale funguje to aj takto.

      Mimochodom, ten program Media Portal sa mi celkom páčil, bol jednoduchý na ovládanie a zvládal všetko čo som od neho požadoval, až na prehrávanie HDTV formátov (mov, mkv,...). Možno hlúpa otázka: Keď prehrávam video na Media Portal, aký prehrávač sa používa? Dá sa niekde nastaviť, že nech na prehrávanie používa VLC player alebo nie? Toto ma zaujíma aj v prípade Windows MCE, či používa nejaký svôj prehrávač alebo sa dajú navoliť aj iné.

      Viem že je to trochu od témy článku, ale... :o)

      A už sa teším na ďalší diel o stavbe HTPC!!!

      S pozdravom,

      Roman

    25. Člověče a určitě jsi četl důkladně tento článek, na který reaguješ? Protože z něj je přece jasné, jak to funguje. Media Portal používá dekodéry a filtry nainstalované v systému, tedy nepoužívá se žádný přehrávač, Media Portál je přehrávač. Pokud ti nejde nějaké HD video, prostě si nainstaluj příslušný codec do systému - třeba i nějaký celý balík typu Vista Codec Pack. To samé platí i pro MCE.

    26. Já to ještě trošku upřesním. Media Protal je klasickým DirectShow přehrávačem, obsahuje ale vlastní dekodéry MPEG zvuku a MPEG-2 videa. Z článku to možná není úplně jasné, ale ffdshow v podstatě přináší do DirectShow identické dekodéry jako používá VLC. Ffdshow je základem asi každého codecpacku, v některých ale bývá dost zastaralá verze.

      Každopádně pro přehrávání HD videa (H.264, VC-1) bych doporučil spíš DXVA dekodér z MPC-HC. Nevím jestli je součástí nějakého codecpacku, spíš asi ne a je třeba ho získat samostatně. V článku popisuji, jak na to. Pokud zlobí kontejnery (MOV, MKV), tak oba dva zvládají jak filtry MPC-HC, tak i Haaliho splitter. Osobně mám lepší zkušenosti s Haaliho splitterem (hlavně pro MKV), ale některé MOVy zvládají lépe filtry MPC-HC.

    27. Ahojte,
      vďaka za rýchle odpovede a rady. Plazmu chcem využívať iba na prehrávanie filmov, hudby, prezeranie fotiek z HTPC a ďalej na sledovanie TV cez OrangeTV. Na internet a hranie ju nechcem používať, na to mám svôj vlastný počítač. Ja som len chcel pred kúpou HTPC trochu skúsiť, aké sú problémy a ako sa riešia, preto som k tej plazme pripojil môj starý počítač. Pred mesiacom som chcel najprv kúpiť Popcornhour alebo niečo podobné, ale keď som zistil aké sú s tým problémy, tak som sa rozhodol ísť cestou HTPC - dúfam, že som si zvolil správne. Tá deformácia fotiek neznamená pre mňa až taký problém, hlavne mi ide o to, aby som vedel komfortne prehrávať video, a to moje "blikanie" by skutočne mohol vyriešiť HDMI kábel a nová grafická karta (resp. čipset AMD 780G) - a hlavne aby to malo jednoduché ovládanie - to vyžaduje moja manželka :o)

      Vďaka.

      Roman

    28. Po sedmi letech(!!) jsem vyměnil PC, parametry jsou pro mě zcela dostačující, grafická karta GF 8600 GT a monitor LG s nímž jsem nadmíru spokojen a vybíral jsem ho (už dřívě) právě s ohledem na parametry pro přehrávání videa. PC totiž používám především na přehrávání videa, ovšem ouha. Nainstaloval jsem na nový komp známé balíčky kodeků (nejprve K-Lite, pak jsem zkusil i AllInOne), nejnovější ovladač karty, ovšem stále mi přetrvává dosti zásadní problém: obraz je "zakouřený", ne úplně ostrý a kontrastní, spíše do šeda, je vidět, jak to nějak nestíhá, naskočí skvělý obraz a při dalším střihu kamery opět skok do kouřové neostrosti, jakoby nestíhal "ostřit". Na starém kompu byl přitom obraz skvělý a bezproblémů. Přehrávačem ani kodekem to není, dělá to na všech (defaultně používám KMPlayer) přehrávačích a formátech, u Avi i DVD. Na starém kompu se mi to stávalo jen když běžely dva programy zacházející s videem současně, takže "nestíhal", asi. Hry přitom hrají bez problémů, ostře a kontrastně. Už nevím, co zkusit a jsem bezradný. Může to být způsobeno DirectShow či ffd...blabla nebo jak se to jmenuje??? (Nic jsem nijak nenastavoval ani nestahoval, jen zmíněné balíčky a KMPlayer by to navíc měl mít v sobě). Díky za přpadnou radu a skvělý článek.

    29. Jak všude neustále varuji, zmíněné balíčky v 90% případů fungují dobře a v 10% schodí celý počítač tak, že už pomůže pouze přeinstalování Windows. Je vhodné se jim širokým obloukem vyhnout.

      V tomhle případě to ale na sesypaný DirectShow systém nevypadá. I když KMPlayer jej také využívá. Přehrávače zcela nezávislé na DS jsou třeba VLC a SMPlayer. Pokud obraz zlobí i v nich je chyba stoprocentně někde jinde.

      Co takhle operační systém, pokud to je nový počítač nejsou tam náhodou Windows Vista? V těch spousta starších přehrávačů nefunguje.

      Jako poslední pokus doporučuji toto: Pokud ještě nemáte, stáhněte si přehrávač MPC-HC. Potom spusťte konfiguraci (Zobrazit -> Možnosti) a jděte do menu Přehrávání -> Výstup. Tady měňte u DirectShow videa všechny dostupné renderery a vyzkoušejte, jak který funguje. Aby se nastavení projevilo, je třeba po každé změně restartovat přehrávání a nejlépe i celý přehrávač. Z výsledku tohoto testu lze potom soudit, kde je asi zakopaný pes.

    30. Diky za bleskovou odpoved. VLC mam, ale v nem jsem to nezkousel, pravda, zkusim! To by mohlo napovedet, kde je zakopany pes. Jinak ac novy pocitac (sestavovany), zustal jsem pro sychr zatim radeji u osvedcenych XP a od myslenky na Visty jsem prozatim upustil :o) VLC prubnu a pak zkusim odinstalovat KMPlayer i oba ty baliky kodeku i s vycistenim registru a vyzkousim vami doporuceny prehravac. Jsem otravny filmofil a desne me zlobi, ze to najednou nema tak pekny obrazek jako stary komp, jinak bych nad tim mavl rukou. Verim, ze se to nakonec vyresi a predem se omlouval, objevim-li se zde jeste s pokracovanim prosiku.

    31. ..protoze stejny problem dela jak VLC (v nem to dokonce velice neprijemne az blika) tak MPC-HC, co to sakra muze znamenat? Co jineho to jeste ovlivnuje, karta, procesor, vse by melo stacit bohate, ovladace O.K., dat pryc absolutne vsechny prehravace i kodek packy i z regostru a pak zkusit z cisteho stolu, co?

    32. Já bych ještě prověřil ty renderery. Pokud to dělá i VLC, je problém jednoznačně v grafické kartě, možná nastavení overlay mixeru. Právě změna rendereru v MPC-HC by mohla prozradit, jestli to je overlay mixer nebo ještě něco jiného.

    33. Bohužel tě musím zklamat. Problém není v přehrávači (i když tam jsou rozdíly také), ale v grafické kartě.
      Obraz prostě bude shitově zakouřen pořád a jediná věc je změnit výrobce VGA, kup si ATI grafiku a bude po problému. ATI je prostě v tomto mnohem lepší.
      Co se týče kvality přehrávačů, tak absolutně nejlepší obraz dosáhneš tak, že nainstaluješ GOM player, ale pozor!!! Při instalaci musíš zvolit max. kvalitu přehrávání.
      Pokud změníš grafiku a přehrávat budeš na zmíněném přehrávači v max. kvalitě, nic lepšího nikde jinde nevykouzlíš = vše bude nádherně kontrastní a prostě špiča.

    34. Zdravim vsechny,

      predem mockrat diky za srozumitelne informace.

      A ted jen par poznatku k filtrum pro prehravani filmu:
      Pouzil jsem Vistu x64, registroval MPCVideoDec (to je ten co umi akceleraci DXVA) a ffdshow (zde jsem vypnul podporu pro x264). Dále MatroskaSplitter atd. Vse pro x86, verze x64 mi nefungovala. Asi nejaka chybka, nejspis mezi klavesnici a zidli :D
      Pro prehravani chci pouzivat WMP, resp. WMC. Akcelerace videa ve spravnem formatu probiha bez problemu, ostatni ale neprehraji. To bych musel pouzit ffdshow, ale v nem jsem podporu pro x264 vypnul. Jeste to asi neni vychytane. Nepodarilo se mi rozchodit prehravani tak, aby se film, kde MPCVideoDec funguje, prehraval akcelerovane, tedy pomoci tohoto filtru a ostatni HD filmy se prehravaly pres ffdshow, kde funguji.
      Pomoci MPC HC vsechno jede, ale to neni to prave co chci.

      Pokud mate nekdo zkusenosti, jak filtry a priority nastavit, zkuste prosim napsat do diskuze.

    35. Tak to je VELKÝ otazník, který zajímá i mě (nejen). Jak zajistit, aby v MCE fungovala akcelerace videa přes grafickou kartu u co nejvíce formátů videa. A pravda je, že jednoduché to zatím není, zda-li vůbec.

    36. Problém je v tom, že současný HW zvládá maximálně L4.1. Pokud je video složitější, tak přes DXVA hrát zkrátka nebude. Parametry videa se dají zjistit přes MediaInfo. Většina starších 1080p ripů prý nefunguje, ale téměř všechny 720p ripy by měly běžet přes DXVA.

      TV a satelitní vysílání je také optimalizované tak, aby fungovalo s HW dekompresí.

      Diskuze na téma jaké použít parametry pro x264 je na fóru Doom9. Zatím ještě není všechno úplně vyjasněné, zmatky dělá počet referenčních snímků. Na tom odkazu jsou dostupná nastavení, která stoprocentně fungují.

    37. Jj, díky za rady. Ale vidím to tak, že GPU akcelerace videa opravdu přijde až tehdy, když na to bude stačit spustit jeden prográmek, který to všechno zařídí za nás... Škoda, že optimalizované dekodéry na maximum formátů nedodává přímo výrobce grafických čipů... to by se pak mohlo posunout kupředu. Ale věřím, že časem pronikne DXVA akcelerace do většiny kodeků. Třeba už za půl roku nebo rok ani nebudemem vědět, že se něco akceleruje přes grafiku, bude to samozřejmé, jako akcelerace deinterlacingu, kterou nyní dělají grafiky běžně (tuším:-)

    38. No DXVA je bohužel implementované (podle mého názoru) úplně chybně. Co jsem se ptal vývojářů, tak obrovský problém je v tom, že aby to fungovalo, musí být video dekodér posledním filtrem před rendererem. Nelze tedy použít například titulkový filtr. Zkus si třeba pustit akcelerovaně ve WMP video s titulkama - nepůjde to, protože WMP titulky neumí a jakmile tam zařadíš titulkový filtr, DXVA už nepůjde použít. Nějaký řešení by snad bylo možný s DXVA2, ale zatím mám poměrně rozporuplný informace.

      Lepším řešením by rozhodně bylo zvýšení výkonu CPU (a možná i vylepšení sady instrukcí) o tolik, aby se nikdo akcelerací dekódování nemusel zabývat. Vzpomeň na začátky DVD-Videa a MPEG-2 dekódovací karty pro Pentia. Dnes je všem k smíchu, že by se měl používat specializovaný HW na přehrávání DVD. Za pár let to možná bude stejné s HD videem. Možná taky ne, nejsem jasnovidec :-)

      Ještě k HW deinterlacingu - také to není až tak běžná věc. Například ffdshow má vlastní deinterlace filtry, ale umí to i přenechat grafice, pokud to podporuje. Například moje integrovaná ATI X1250 to neuměla, teď mám HD2600 a tam už funguje všechno. Problém je také v tom, že třeba plno DVDček hlásí, že jsou prokládaný a přitom jsou progresivní. Potom je automatický deinterlace grafickou kartou celkem kontraproduktivní.

    39. Pokud v ffdshow vypnete podporu pro H.264, tak se pro všechny videa v tomto formátu použije jiný dostupný dekodér (v tomto případě ten z MPC). Pokud DXVA dekódování videa selže (například kvůli nedodržení omezení pro akceleraci dekódování H.264), není možné použít jiný filtr. Ale filtr z MPC by měl automaticky přepnout na SW dekódování a fungovat i s videem, které přes DXVA dekódovat nelze. To se nestane? Je pravda, že jsem zkoušel ten dekodér pouze uvnitř MPC-HC, ale jako samostatný filtr by se měl chovat teoreticky stejně.

      Zkuste trochu rozvést, co se tedy stane a o jaké video se jedná (parametry zjištěné programem MediaInfo). Pokud píšete, že v MPC-HC vše funguje, jaké filtry se tam v tom případě používají?

      P.S. - Nepleťte si programy a formáty, x264 je program (enkodér), který komprimuje video do formátu MPEG-4 AVC (neboli H.264). Ještě jednou - x264 je program, H.264 je formát (viz. moje analogie Photoshop - JPEG).

    40. Zdravím, zajímá mě jedna věc. Pro přehrávání všech audio a video souborů (avi, xvid, vob, mkv apod.) používám Windows Media Player s kodeky ffdshow a Matroska Spliter. Nedávno jsem si pořídil LCD TV Samsung a propojil s PC HDMI kabelem. Mám výkonnou grafiku NVIDIA 88OO a čtyřjádrový procesor, paměť 2GB, Windows 7 (dělaly to i Visty!). Zajímá mě tedy, proč je na TV vidět občas lehce trhaný obraz. Na obrazovce monitoru také, ale tím, že obrazovka je menší, tak to tak neruší jako na TV. Ptal jsem se i v jiných specializovyných obchodech a také s ím někteří mají problém a neví, jak to řešit. Máte někdo nápad. Dělají to jak komprimované soubory, tak plná DVD nebo Blueray. Díky

    41. Napadá mě problém se snímkovou frekvencí videa a obrazovky ... u některých videí je snímková frekvence 24 fps, signal z pc de treba 25 hz a lcd mají standartně 60 hz což dokáže nadělat paseku. doporučuji přečíst články třeba na hdclub.sk kde se této problematice věnují vcelku podrobně a nabízejí i vhodná řešení

    42. Dobrý den, v mém počítači mám problém se zobrazováním miniatur videí. Nezobrazují se mi, mísot toho se zobrazují ikonky media playeru, mohli by jste mi prosím poradit na mejla? Děkuji

    43. Rozhodně bych nepoužíval MPC-HC. Nejlepší je použít KMPlayer. GOM Player taky není špatný, ale nemá vestavěný MPEG dekodér a výrazně zatěžuje jen jedno jádro a druhé zůstává téměř nevyužito. Oba mají integrované dekodéry a splittery - využívají hlavně projektu FFmpeg.
      Řada lidí s Windows Media Playerem hned instaluje celé balíčky kodeků, i když by jim klidně stačil "jen" splitter, ale oni instalují i kodéry a kdeco nepotřebného jako je třeba MPC-HC. Který se sice může jevit jako solidní základ, ale při podrobnějším zkoumání neobstojí ani tak.

    44. Zdravím chci se zeptat jeko naprostej amatér a začátečník jak můžu vyčistit video a zvuk. Střihy zvládám ale filtrace zvuků a čištění obrazu není moje parketa. Potřebuju doporučit program a hodila by se mi i menší rada. Díky moc Míša