Stavba zesilovače pro začátečníky: PA03 aneb zasadit strom, postavit zesilovač...

  • Lukáš Honek
    Kategorie: Návody, Zesilovače a receivery
    Črv 20, 2011
    29× Komentováno
    Stavba zesilovače

    Uvažovali jste někdy o stavbě vlastního zesilovače, který může být levnější a kvalitnější, než mnohý kupovaný, ale nevěřili jste svým schopnostem? Za pomoci našeho návodu to zvládne každý! Povíme si nejnutnější základy, vybereme vhodnou stavebnici a tu postupně oživíme.

    Co nás vlastně může vést ke stavbě zesilovače? V prvé řadě určitě zájem o danou oblast a nadšení pro elektrotechniku a kutilství. Stejnou měrou to ale může být i to, že vhodně zvolený zesilovač „přehraje“ mnohem dražší komerční produkt. Jak je to vůbec možné? Pomineme-li náklady výrobce na vše okolo, jenom ne na samotný produkt, bude svou roli hrát to, že náš výrobek bude dělat jen to, co po něm chceme. Tudíž můžeme použít kvalitnější součástky pro námi preferované činnosti. Pokud budeme toužit po hodně vybaveném přístroji, cena už se začne sice blížit komerčnímu produktu, ale stále budeme napřed v tom, že každá jednotlivá součástka, kterou osadíme, může být kvalitnější. A několik set kusů součástek vlastnoručně sestavených a oživených je radost poslouchat.

    Z čeho se zesilovač může skládat:

    • transformátor neboli trafo. Mění vstupní napětí sítě (230 V) na jinou hodnotu (např. 2 × 24 V). Kdo chce kvalitu, tak si pořídí toroidní trafo (to kulaté). Kvalitní EI trafo (to hranaté) ale také není na překážku. Toroidní trafo by mělo být tišší, nicméně určitý jemný hluk (vrnění) vydává každé větší trafo.
    • zdroj – upravuje a filtruje napětí z transformátoru. Vyskytuje se buďto na samostatné desce spojů, nebo na jedné desce s jiným prvkem zesilovače, povětšinou s koncovým zesilovačem.
    • koncový zesilovač – hlavní prvek zesilovače, který zesiluje signál. Často bývá v provedení 2 kanály na jedné desce, nebo každý kanál na vlastní desce. Pokud má každá deska/kanál svůj zdroj a trafo, označujeme zesilovač jako dual-mono.
    • korekční předzesilovač – využívá se pro korekce signálu (výšky, středy, hloubky) a vyrovnává ztráty na korekčních obvodech, aby zesílil signál zpět na linkovou úroveň.
    • ochrany reproduktorů (např. proti stejnosměrnému přetížení či zkratu) – někdy jsou opět součástí hlavní desky, kterou koupíme jako stavebnici, nebo na samostatné desce. Základní ochrany může obsahovat i použitý integrovaný obvod zesilovače.
    • soft-start – modul, který se používá u výrobků s trafem silnějším než 400 VA (W) pro řízený start kvůli ochraně rozvodné sítě. Takto velký nárazový odběr lidově řečeno „vyhodí jistič“, protože zejména toroidy mají velký náběh.
    • dále např.: přepínač vstupů, výstupy, dálkové ovládání, chladiče, krabice atd.

     

    Postavme si PA03 s LM4780

    Jelikož se zaměřujeme na začátečníky, budeme vybírat zesilovač z některé zavedené konstrukce. Doporučit lze například produkty postavené kolem obvodů LM3886 (LM3775) nebo LM4780, zesilovač Leach nebo třeba stavebnice tranzistorového zesilovače SPV od Aldaxu. My vyjdeme ze stavebnice, která ušetří práci se sháněním jednotlivých součástek. Konkrétně půjde o nejjednodušší zesilovač českého mistra „kazzatele“ Pavla Dudka – PA03. 

    PA03 spojuje vynikající vlastnosti stereofonního integrovaného zesilovače National Semiconductor LM4780 v co možná nejjednodušší a nejuniversálnější konstrukci, která je však maximálně vyladěna a doplněna o mnoho velmi užitečných prvků, včetně důrazu na bezpečnost. Ke zprovoznění tohoto modulu stačí pouze připojit trafo, vypínač a potřebné vstupy a výstupy. Samozřejmě až po jeho sestavení. Vše potřebné je přímo na jedné desce plošného spoje (DPS).

    Modul lze použít mnoha způsoby: v našem případě jako „malý“ stereofonní zesilovač. V případě nároku na vyšší výkon lze modul mimo jiné přepnout do „mono“ režimu a pro každý kanál využít vlastní desku a získat tím konfiguraci 2 x 120 W.

    Parametry PA03  (platí pro napájecí napětí ±35 V)

    Výstupní výkon:

    • 2 x 60 W / 4 Ω
    • 2 x 45 W / 8 Ω
    • 120 W / 8 Ω – můstek
    • 120 W / 2 Ω - paralelní provoz

    Kmitočtová charakteristika: 10 Hz – 140 kHz

    Zkreslení: 0,03 % – 0,07 % THD (20 Hz – 20 kHz)

    Odstup: více než 116 dB, IHF A, vztaženo k výkonu 60 W / 8Ω

     

    Za kolik a s jakými nástroji

    Co budeme potřebovat v první fázi?

    • Nadšení, trpělivost a pokud možno základní znalosti elektrotechniky (pokud rozeznáte rezistor od kondenzátoru, máte skoro vyhráno)
    • Páječku a pájku
    • Doplňky pro pájení – drátěnku, kalafunu, odsávačku cínu, rozpouštědlo (líh, izopropylalkohol nebo aceton)
    • Drobné nástroje – kleště, štípačky, šroubováky

    A k tomu samozřejmě stavebnici PA03. Tu lze pořídit v luxusním bílo-zlatém provedením v ALDAXu za cca 2500 korun. Ale tam ji nemusí mít vždy k dispozici. Dále je tu možnost objednat desku u autorizovaného prodejce ve Švédsku, ale potom bude nutné obstarat si jednotlivé součástky na ni vlastními silami. ALDAX dodává kvalitní prvky, což je při stavbě zesilovače základ. Při koupi komponentů z neověřených zdrojů hrozí velké riziko, že zejména u dražších prvků, jako je integrovaný zesilovač LM4780 nebo operační zesilovače Burr-Brown, koupíte falzifikát, takzvaný „pajc“. A s těmi nemá cenu ztrácet čas, o případné bezpečnosti nemluvě.

     

    Sada základní nástrojů a zhruba 200 kusů součástek stavebnice PA03

     

    Soupis a ceny materiálu
    Stavebnice PA032490,-
    Trafo TST 200/224 (200VA, 2×24V)839,-
    Chladič (50×226,5×40mm, 1,3K/W)299,-
    Dvojlinka 2×1,5mm2, vodič lanko – 1 m20,- / metr
    Kabel kulatý 1×0,14mm2, vodič lanko, stíněný, prům. 2,5mm – 2 m16,- / metr
    CINCH zásuvka panelová, pozlacená, izolovaná – 1× červená + 1× bílá44,- / kus
    Repro svorky – 4 kusy45,- / kus
    Potenciometr ALPS + DPS240,-
    BLS kontakty – 12 kusů0,29,- / kus
    BLS 3PIN konektor – 4 kusy0,55,- / kus
      
    Celkem bez skříně, nářadí a drobností4 200,-

     

    Článek pokračuje na dalších stránkách

     

    Plnou pájkou vpřed!

    Pokud tedy seženete PA03 jako stavebnici, nebo si obstaráte potřebné součástky sami, budete stát před hromadou asi 200 kusů součástek. Ke stavebnici sice dostanete návod, ale začátečník si bez rad někoho zkušenějšího asi neporadí. Tohoto poradce se pokusíme suplovat. Půjde však jen o detaily, protože většinu opravdu vyřešíte s návodem.

    Námi uvedený postup je bez záruky a neručíme za jakékoli škody způsobené při jeho realizaci. Odborná způsobilost v elektrotechnice, která je předpokladem pro jeho vykonání, je specifikována v zákoně 50/1978 Sb.

    Luxusní deska spojů od Aldaxu je popsaná, což je první vodítko. Druhé vodítko je soupis materiálu v návodu. Označení součástky na desce si najdete v soupisu a zjistíte, co na dané místo musíte osadit. Zní to jednoduše, ale narazit můžete hned u rezistorů – které jsou které? Buďto si je proměříte, nebo si hodnotu vyčtete z jejich barevných proužků, eventuelně ze samostatné aplikace. Při nejistotě u čtení barevných proužků ještě kalkulujte s tím, že např. na desce jsou osazeny 20× jen 2 druhy rezistorů, tudíž tímto omezíte výběr jen na dva kandidáty.  

    Při pájení začněte osazováním od nejmenších/nejnižších součástek. Doporučuje se upravit (ohnout) nožičky do potřebných rozměrů, umístit do desky, mírně vychýlit drátky a zkrátit. Otočenou desku potom položit na měkkou podložku. 

     

    Pájení je umění

    Pájení samotné je tak trochu umění. Naše DPS používá oboustranný návrh a navíc má dvojnásobnou tloušťku měděných cest. Z toho vyplývá následující – pájka (cín) by měla protéci zespodu na druhou stranu a zalít i tuto plošku. Z toho důvodu je třeba dostatečně prohřát zdířku a mít i pokud možno kvalitní pájku.

    Postupujte takto: horký hrot páječky přidržte na plošce (nikoli na součástce) asi 10–20 sekund (podle výkonu/teploty páječky), přiložte pájku, zalejte plošku a ještě sekundu dvě přidržte hrot, aby pájka protekla. Ne každý spoj se podaří ukázkově, ale nemělo by to vadit. Zdířka je prokovená, takže stačí i připájení pouze ze spodní strany. Znovunahřívání už zakápnuté zdířky nemá velký význam. Lze případně spoj pojistit ještě zapájením z vrchní strany, ale to není příliš vzhledné a zcela nezbytné by to být nemělo. Po zapájení zkraťte případné přečuhující dráty vespod. Hrot páječky udržujte čistý, například pomocí speciální houby, nebo obyčejnou kuchyňskou drátěnkou. 

     

    Součástky upravte pro osazení do desky, osaďte, vychylte drátěné nožičky, zkraťtě a zapájejte. Na pravém obrázku je vidět, jak by kvalitní pájení vypadat NEMĚLO! 

    Postupovat můžete po jednotlivých součástkách, někdy si lze připravit k pájení více součástek naráz. Ale zbytečně nepřehřívejte DPS, dávejte mu občas odpočinout. Stejně tak není dobré „péci“ páječkou součástky samotné. Dbejte také na to, aby každý spoj byl zalit jen na své plošce a nedotýkal se sousedního. Pokud spoj zkazíte, nezbude, než pájku odsát a zkusit to znovu. Tomuto stavu se ale snažte předejít.

    Jak jsme si řekli, nejprve je vhodné osadit a zapájet nejnižší součástky, diody a rezistory. Následně precizní patice, tranzistory, keramické kondenzátory, svitkové kondenzátory a menší elektrolytické kondenzátory. Potom to mohou být např. relátka, pojistková pouzdra, tlumivky, svorky a konektory (piny), můstek a nakonec velké filtrační kondenzátory. Integrovaný zesilovač LM4780 ani napěťové regulátory zatím nepájejte!

    Prozatím prázdná deska zesilovače

     

    Osazené rezistory (modré součástky) a diody (hnědé) | Dále přibyly svitkové kondenzátory (bílé), keramické kondenzátory (pískové) a patice

     

    Přibyly elektrolytické kondenzátory (válcové), tranzistory (3 nožičky) a malé relé pro stand-by | Dále 2 velká relé, měnič napětí uprostřed, Wago svorky (barevné), patice s pojistkami a do patic jsme osadili integrované obvody

    Kompletně osazená deska s tlumivkami a velkými filtračními kondenzátory, které chybí již jen integrovaný obvod zesilovače a regulátory napětí které se přichytí k chladiči

    Pozor! Věnujte zvětšenou pozornost kondenzátorům C11 a C15. Jelikož budujeme stereo zesilovač s jednou deskou, osaďte elektrolytické kondenzátory 47uF. Svitkový 1uF kondenzátor patří na kanál určený pro výškový reproduktor pouze tehdy, pokud stavíme aktivní reprobox. Na obrázcích výše je osazen právě svitkový kondenzátor, což je pro náš účel špatně (naznačeno ve fotografiích červeným vykřičníkem). Správně osazení je patrné na dalších obrázcích níže. 

     

     

    Chladič, neboli vrtáme do tuhého

    Zbývající 3 součástky (LM4780, 7812 a 7912), které jsme nezapájeli, je třeba přichytit na chladič. To je dosti obtížná práce. Existuje více způsobů, jak to udělat. My zmíníme tento: do DPS si nanečisto osadíme všechny 3 součástky a přiložíme chladič tak, jak bychom si jej na místě představovali. Pokusíme se jej takto zafixovat a naznačit si na něm budoucí otvory na šrouby. Pro šrouby M3 se v hliníku používá vrták 2,5 mm, vrtáme skrz. Šrouby se pak budou na druhé straně jistit matkou s pérovou podložkou. Z toho důvodu si otvory naznačte na místech, kde lze efektivně chladič provrtat skrz (nikoli do vývodu žebra). Nicméně šrouby jsou schopny vytvořit si v měkkém hliníku i vlastní závit, takže případně drží i bez matky (v tom případě je samozřejmě potřeba použít mírně širší šroub, než je zdířka).

    Chladič s vyvrtanými otvory pro přichycení elektronických prvků a na spodní hraně pro přichycení k DPS

    Po vyvrtání otvorů v chladiči si k němu přichytíme součástky a zkusíme tuto montáž nasadit do děr pro součástky na DPS. Tím, že je nemáme zapájené, můžeme je drobně upravovat. Když si takto ověříme, že sestava sedí, označíme si zespodu otvory pro přichycení chladiče k desce a vyvrtáme je (samozřejmě bez připevněných součástek). Následně součástky přichytíme zase na chladič, osadíme do DPS, přišroubujeme chladič a zapájíme kontakty.

    Pokud osazujeme jen jeden modul zesilovače, LM4780 lze přichytit na chladič přímo, pouze s teplovodivou pastou. Chladič se pak nesmí dotýkat skříně. Napěťové regulátory 7812 a 7912 se přímo na chladič montovat nesmí, použijeme izolant slídu s teplovodivou pastou nebo umělou podložku. Nezapomeňte zde na umělohmotné průchodky, které zajistí, že šroub nezpůsobí propoj!

    Kompletní vstupní část zesilovače již přIchycená na chladič. Konektory JP2 a JP3 jsou určené pro vstup signálu. Signálový vodič napojujeme na + a stínění na G. Na konektoru cinch je + na středu, zem na vnější části

    V našem případě jsme použili nižší, ale delší chladič, aby bylo možné použít méně vysokou skříň. Nároky na chladič jsou u tohoto zesilovače 10 × 10 × 4 cm (ten lze běžně koupit). Je trochu škoda, že návrh desky vyžaduje umístit chladič směrem dovnitř desky, nikoli na okraj. Tím jsou možnosti návrhu chlazení mírně ztížené. Nicméně můžete použít různé spojené profily pro převod tepla do libovolně umístěného chladiče.

     

    Dodělávky při osazování desky

    Tímto je deska osazená. Ale nezmínili jsme detailněji ještě dvě věci – první jsou tlumivky. Ty nejspíše nedostanete mezi součástkami ve stavebnici a budete si je muset vyrobit sami. Každá má mít 15 závitů o průměru 0,8 cm. Tvořeny jsou smaltovaným či lakovaným měděným drátem o průměru 1,3 – 1,4 mm. Pro vytvoření tlumivek dobře poslouží vrták o průměrů 8 mm, okolo kterého pevně a těsně omotáte 15 závitů drátu, respektive 14 + (2 × 0,5) otáčky. Na koncích je nutné odřít smalt a teprve potom zapájet do desky. 

    tlumivka

    Než tlumivku zapájíte do desky, nezpomeňte na koncích odřít smalt pro správný kontakt

    Další, tentokrát dosti volitelnou věcí, jsou vstupní konektory na desce. Ty jsou zde tvořeny piny, které známe z počítačových sestav. Většinou budou vyhovovat, nicméně je s nimi drobný problém při připojování kvalitních a silných kabelů. V tom případě pole pinů JP1 neosazujte a použijte jiné terminály (realizaci necháme na vašem uvážení, dost pomůže to, že jsou vstupy zdvojené). Obdobná situace může nastat u vstupu z trafa a výstupu na repro. Nicméně použité Wago svorky snesou již kabel poměrně dosti silný. Pojmou průřez vodiče až 1,5 mm2. 2 mm2 už je na ně moc.

    Tímto bychom tedy měli desku plně osazenou. Nyní je čas na drobnou očistu, protože po pájení bude zejména spodní strana dost špinavá od kalafuny. Doporučujeme kalafunu smít – rozpouští ji například líh, ale je třeba ji následně důkladně setřít nebo smít štětečkem a destilovanou vodou. Jinak bychom si tímto postupem pouze vytvořili na desce lepivý povlak. Kromě lihu lze použít i další chemikálie, zmiňované v soupisce na začátku článku.

    V průběhu, i nyní na konci, ještě důkladně zkontrolujte pájené spoje, zda vypadají v pořádku. Před oživením též není od věci ještě jednou zkontrolovat, zda máte na všech místech správné součástky, např. zda máte elektrolytické kondenzátory osazené dle správné polarity (v opačném případě explodují).

     

    Transformátor

    Od desky teď můžeme přejít k dalším prvkům našeho přístroje. Kromě samotné desky zesilovače hraje velkou roli transformátor. Zesilovač funguje v rozmezí napětí 20 – 40 V. Pozor však na toleranci sítě, které je až 10 %. Zesilovač má maximum na 42 V. Doporučené trafo by mělo mít výkon 160 – 300 VA. Jako optimální volba se jeví toroid 200 VA se sekundárním napětím 2 × 24 V. Trafo si můžete nechat navinout na zakázku, což vám dá mimo jiné i možnost uzpůsobit si jeho velikost svým požadavkům. Nicméně pořídit lze trafo i z běžné nabídky, což jsme učinili i my (http://www.ges.cz/-tst-200224-ges07507229.html). INDEL je polský výrobek střední kvality, cenově vyvážený k našim komponentům.

    Trafo může mít případně i zalitý střed, nicméně naše bylo běžnější, bez zalitého středu. Do skříně se uchycuje pomocí jednoho šroubu a kovové misky, která je součástí dodávky. Trafo umístěte pokud možno dále od zesilovače (dále od jeho vstupní části). Ve dně skříně si připravte otvor pro šroub, který můžete už u dna zajistit matkou (vhodný šroub může být např. 4 mm × 6 cm nebo 5 mm × 6 cm). Pokud trafo „vrčí“ více, než se vám líbí, použijte měkkou podložku (např. molitanový hadřík na mytí nádobí nebo starou podložku pod myš), dále umístěte dodanou gumovou podložku, samotné trafo, druhou gumovou podložku a kovovou misku. Tu zafixujte dvěma matkami.

     

    Primární vstup (230 V) do trafa přes pojistku a volitelně přes vypínač | Z trafa potom dva sekundární výstupy do zesilovače, přičemž každý pár jsme vytvořili spletením jedn. kabelů

    Do trafa následně přiveďte síťové napětí (primár) 230 V. Je záhodno použít pojistku a většinou se využije i vypínač. Pracujte maximálně obezřetně, vše důkladně a dvojitě izolujte! Z trafa potom můžete vést sekundární vinutí do zesilovače. V našem případě byly patřičné páry vyvedeny stejnou barvou. Případně si výstupy proměřte měřákem. My jsme naprázdno naměřili 2 × 27 V, což je v pořádku. Dva kabely každého výstupu omotejte (spleťte) kolem sebe pro potlačení vyzařování EMG pole.

     

     

    Oživování zesilovače

    Nyní nám teoreticky stačí připojit na vývody reproduktory a na vstup audio signál a mohlo by se hrát. V návodu je přesněji popsán postup oživování zesilovače, nicméně regulovaný zdroj pro pozvolný náběh má doma málokdo. Buďto se tedy obrátíte na někoho, kdo jej má a případně pomůže s oživením, nebo to prostě risknete.

    Vše důkladně zkontrolujete a zesilovač zapnete (do zásuvky), zpočátku bez zapojeného vstupu a repro. Nejspíše se nic strašného nestane a dle předpokladů se po pár sekundách sepnou relátka. Zesilovač pak vypněte (relátka se odepnou) a připojte repro. Po zapnutí možná v blízkosti výškových repro zaznamenáte malý šum. Pokud je velmi malý a slyšitelný jen cca na 20 cm, je vše v pořádku. Opět vypněte, a zapojte vstup signálu. Zdroj signálu si nastavte na minimální úroveň (volume na nulu) a až potom pomalu přidávejte!

    hotovo

    Zkompletovaný zesilovač PA03 s veškerým příslušenstvím

     

    Kabeláž a konektory

    Kabely uvnitř zesilovače jsou velmi důležité. Pro kabely do reprosvorek použijte co nejsilnější průřez a jednotlivé kabely v páru můžete zkroutit (omotat). Pro vstup použijte kvalitní stíněné signálové kabely (případně vhodný koaxiální kabel, i když jinak výborný RG-62 je pro naše účely bohužel již příliš silný a neforemný). Kabely uvnitř zesilovače by měly být pokud možno co nejkratší. Při prvotním oživování ovšem nemusíte nasadit hned finální kabeláž.

     

    Zdířky se nesmí dotýkat skříně, většinou jsou tomu uzpůsobeny (tzv. izolované provedení)

    Vstupní cinche kupte raději kvalitnější, pro zesilovač bez přepínače vstupů nám ostatně stačí jen 2 kusy. Repro svorky budeme potřebovat 4. Pokud nevyberete v českých obchodech, ebay nabízí větší sortiment.

     

    Reproduktorové svorky volte raději robustnějšího provedení, opět se nesmí dotýkat skříně

     

    Korekce hlasitosti – potenciometr

    Jelikož stavíme v našem případě zesilovač k počítači, počítáme s tím, že ten sám o sobě zvládne roli korekcí. Pro připojení např. k DVD přehrávači je (většinou) nutné opatřit zesilovač regulací hlasitosti. Z hlediska univerzálnosti je vhodné s ní počítat v každém případě. Regulace hlasitosti se řeší pomocí potenciometru, který zařadíme do cesty signálu – tzn. ze vstupních cinchů vede kabel do potenciometru a z něj vede kabel do vstupu DPS.

    Potenciometr sice staví do cesty další zbytečné přechody kabelu, a byť není zcela nutný, je většinou vhodnější regulovat hlasitost pomocí něj, než pomocí softwaru zvukové karty v počítači. V našem případě jsme použili logaritmický (někdy též označovaný jako audio) stereo potenciometr ALPS 20KAX2. Ten lze pořídit na ebay za zhruba 10 dolarů a za další 2 je k dispozici DPS pro jeho osazení. Kabely ale lze případně zapájet přímo. 

    alps alps

    Potenciometr pro regulaci hlasitosti v provedení audio (logaritmický) postačí o hodnotě 20 K, eventuelně 50 K. Námi použitý ALPS 20KAX2 plní svou úlohu dobře, nicméně vyžaduje ovládací prvek většího průměru, jelikož je nutné pro otočení vyvinout mírně větší sílu

    Potenciometrů je na trhu řada, pro naše účely je vhodná hodnota 20 nebo 50 K. Netřeba asi zdůrazňovat, že by mělo jít o produkt kvalitnějšího provedení. Kromě klasického „hladkého“ potenciometru lze např. zvolit i krokový. Dále jsou na trhu motorizované potenciometry, které lze ovládat i dálkovým ovladačem. Ostatně zesilovač není vůbec problém doplnit modulem dálkového ovládání a není to nikterak finančně náročné.

     

    Skříň – velké potíže v Malém Česku

    Zesilovač jsme mohli klidně pokusně zapojit v lepenkové krabici, ale to jistě není to správné završení takto velkého úsilí. Naneštěstí, jakkoli možnosti stavby samotného přístroje jsou takřka nekonečné, tak možnosti jeho umístění jsou žalostné. Koupit u nás pěknou skříň na zesilovač není možné. V nabídce sice přístrojové skříně najdeme, ale že by byly pěkné, to se říci nedá. A nejsou ani levné. V zahraničí sice je situace o něco lepší, ale cena za transport těžké skříně je velmi vysoká.

    Co nám tedy zbývá? Můžeme sehnat nefunkční zesilovač nebo receiver a použít jeho skříň. V tomto případě se nabízí i možnost použít jeho chladič, potenciometr, konektory a někdy i trafo.

    Jelikož my jsme stavěli menší zesilovač, použili jsme skříň od CD přehrávače. Její čelo sice není pro zesilovač vhodné, ale pokud bude někde pod stolem mimo dosah očí, nemusí to vadit. Navíc je snadné si navrhnout vlastní hliníkový čelní panel a nechat si jej vyrobit a následně jím naše chassis osadit. To jistě oceníte i tehdy, když použijete skříň z jiného zesilovače nebo receiveru a jeho čelo se vám nelíbí.

    Po veškerých peripetiích nás nakonec čeká ta největší – umístit zesilovač do pěkné a funkční skříně. Naštěstí existuje možnost, nechat si vyrobit přední panel na míru dle vlastního návrhu

    Nezapomeňte též, že skříň musí být dobře větraná, jinak zesilovač upečete. Problém je to zejména u menších skříní, které proto často musí použít ventilátor. V našem případě ale zesilovač produkuje snesitelné množství tepla, takže aktivní chlazení není nutné.

    Osadíme-li tedy náš zesilovač do skříně, přidáme vstupní cinch a výstupní repro svorky, eventuelně ještě vřadíme potenciometr, spojíme vše kabely a můžeme hrát. Pro zapínání zesilovače buďto použijete dostatečně robustní spínač na přívodu primáru (230 V), nebo použijete stand-by funkci, kterou LM4780 disponuje. K tomuto účelu má zesilovač v JP1 poli pinů i ty pro stand-by. Pokud je necháte nezkratované, bude zesilovač v režimu stand-by. Pokud je zkratujete (vypínačem nebo jumperem), zesilovač se spustí. Bohužel, jakkoli je jinak PA03 úsporný, tak stand-by LM4780 má vysokou spotřebu, tudíž nejde o moc výhodné řešení vypínání. Zvážit můžete použití dvou spínačů – jeden na primáru, druhý pro stand-by.

     

    Za mnoho práce, mnoho muziky

    Náš zesilovač PA03, který postavíte v ceně okolo 4 tisíc korun, velmi snadno přehrál stereo zesilovač Sony TA FE-520 a AV receiver Denon AVR-1604. Srovnání proběhlo na reproboxech Wharfedale Diamond 10.1 a na vylepšené zvukové kartě Audiotrak Prodigy HD2.

    Na všech zesilovačích jsme hráli v režimu bez korekcí (Direct mode). Sony hrál nejvíce zastřeně s nejméně ohraničenými a nevýraznými basy. Denon hrál lépe, než Sony, více uhlazeně, s lepším basem, dobrými středy, ale s mírnou zastřeností. PA03 hrálo naprosto rozjasněně a detailně, oproti soupeřům umí výborně výšky, excelentně ohraničené a výrazné basy a ani ke středům jsme neměli výtek. 

     

    Autoři: Jiří Ptáčník, Lukáš Honek
    Poděkování patří i rádcům z našeho fóra

     

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    29 Komentáře

    1. Bohužel ke zlepšení jsem dospěl až blíže konci stavby zesilovače. Na detailních fotkách jsou právě ty ne moc povedené (nicméně funkční) spoje. Poučení pro ostatní je, že je lépe si to zkusit nejprve na něčem méně důležitém :) a osvěžit tak, či získat, patřičné dovednosti.

    2. jak ten zesilovač hraje ? dal by se srovnat i s kvalitou zeslovačů cenově do deseti tisíc? nebo je to jenom začátečnický zkomírák? (myslim kvalitou zvuku né hlasitostí)

    3. Tuším že přímo autor pan Macura tvrdil, že do 10 tisíc Kč nelze koupit nový komerční stereo zesilovač, který by hrál lépe.

    4. Jasně - autorem je pan Dudek. Ale to hodnocení je od pana Macury, který doslova napsal:

      LM jsou zvukově děs a běs. Já to neprodávám. Ta poznámka platí na všechny zesilovače s čipy LM388X nebo LM4780 - prostě mám laťku jinde. Jinak je to zcela zvukově srovnatelné s komerčníni integrovanými zesilovači ve třídě do 10.000,- Kč.

    5. Podle mě by byl problém s chlazením. Já jsem tedy ještě neviděl žádnou běžnou desktopovou skříň, která by měla vhodné a dostatečně velké perforování na spodku a vršku skříně. Dodělat perforaci do slabého lakovaného plechu tak, aby to k něčemu vypadlo, v amatérských podmínkách nejde. Nechat si to perforovat a nalakovat profesionálně se nevyplatí finančně.
      Možná existují nějaké speciální hodně perforované Casy pro HTPC. Jenže sehnat takovou skříň jako starší (vyřazenou) je prakticky vyloučené. Kupovat jí novou nemá smysl, protože HTPC Casy jsou drahé jako čert.

    6. není problém zajít do nějakýho bazaru tam koupit vyřazenej zesík a zabudovat do bedny tenhle zesilovač - silně pochybuji že tenhle po domácku udělaný zesilovač by se hřál o dost víc než klasický komereční zesilovače

    7. zajímalo by mě jestli by šlo udělat z 6.1 AVrecieveru dvoukanálový zesilovač? jelikož je na moje bedny slabý jako sedmi kanál tak jestli by nějak nešli ( můstkově) propojit vnitřně zesíky na ostatních kanálech jen do dvou kanálového výstupu

    8. Chyba - je to možné. Ne sice všech 6 kanálů, ale vždy dva a dva (celkem 4) je možné zmůstkovat a dosáhnout tak dvojnásobného výkonu. Podmínka je však dvojnásobná impedance reprobeden. Pokud tedy chceme připojit 8ohm bedny tak zesilovačmusí v tomto režimu zvládat 4ohmové. Není to však možné uživatelsky, je třeba odborný zásah dovnitř přístroje (i když je velmi jednoduchý).

    9. Docela závidím tu poslední fázi posouzení s tím Denonem Sony a vlastní tvorbou . Příště bych místo Sony vzal do party třeba Yamahu Sony od roku 1980 zvuk neumí vůbec . Najít něco tak strašného zvukově jako jsou Sony zesilovače je umění .

    10. je fakt že zesilovače sony hrají "tupě" a chladně pár jsem jich měl ale jenom chvíli vždycky jsem je dal hned pryč nestáli za nic

    11. No článek jsem nečetl celý, moc textu. Věřím že se dá udělat parádní konec, který bude hrát seper. Já tedy dnes jedu spíše na Déčkových třídách nebo aspoň na Hčku. ALE!!! Jen jsem se podíval na fotku a je to zléé. Hádám že ten case je plechový, kde jste soudruzi zapoměli PE, to znamená zeleno-žlutý vodič, jelikož tento výrobek spadá do třídy 1. Každý domácí stavitel nemá pravomoce aby určil třídu, je to dané zákonem. A pak toroid bude pořád pod napětím, tzn i modul s kondíkama atd? Proč zbytečně nabírat motohodiny součástek když je nepotřebuju používat. A jen taková osobní věc, hlavní konec je IO? No to je dobrej humor :)

    12. Ta skříň byla vpravdě jen provizorium. Stejně tak je pravda, že by to bývalo chtělo vypínač, který by přerušoval komplet napájení. A že je na konci jen integrovaný obvod? No to si stěžujte u pana Dudka :) který to tak navrhl. Přičemž to prostě ale vůbec nehraje špatně.

    13. No když už "chlubení" nebo recenze mužeme říct, je třeba nezapomínat na takové věci. Myslím, že nikdo nechce aby ho ta věc zabila, takže příště radím to dotáhnout do konce. A ten šváb to je spíš osobní. Rad se dívám spíš na stavby, kde je na konci nějaký MJL nebo už i ten 2SA...2SC... tranzistor. IO s pár pasivními prvky není věc která by lidi posadila na zadek. Ale vše dobré :)

    14. Audio zesilovače jsou vyráběny i v II. bezpečnostní třídě, tj. dvoukolíková zástrčka do zásuvky 230V. V tom případě výrobce použije transformátor s příslušným atestem (zesílené) izolace mezi primárním a sekundárním vinutím (na štítku transformátoru je symbol dvou soustředných čtverečků). Tyto zesilovače jsou bezproblémové hlavně k PC, protože se nevytváří zemní smyčky a nic po propojení PC - zesilovač nebrumí.

      Ta skříňka je provizorium, kvalita pájení je ovšem dle fotek katastrofální.

    15. Ano - tzv. "bezpečnostní" transformátor je sám o sobě certifikován pro oddělení primární a sekundární strany v II. bezpečnostní třídě. Jenže pro to, aby mohl být ve II. bezpečnostní třídě zesilovač jako celek, tak musí být všude, kde se vyskytuje síťové napětí, dvojitá izolace.

      1) Podle fotek se mi moc nezdá patice síťové pojistky připevněná přímo na plechové skříni. Ta zřejmě dvojitou izolaci nemá.

      2) Přívodní flexošňůra sice má dvojitou izolaci (izolaci jednotlivých žil + vnější černou izolaci), jenže ta vnější izolace je před držákem síťové pojistky odstraněna a žíly izolované jen jednou izolací se (asi) dotýkají plechové skříně a nebo jsou minimálně "v luftě" blízko ní.

      3) Jak je to s uchycením vlastního transformátoru taky těžko říct - není pod něj vidět.