Nebojme se vypalování plazmy více

  • Lucie Medová
    Kategorie: Návody, Televizory - projektory
    Led 03, 2008
    24× Komentováno

    Trvalé vypálení statického objektu na obrazovku plazmové televize je největším nepřítelem této jinak slušné technologie. Je to pochopitelné. Komu by se chtělo vydávat nemalé peníze a žít ve strachu nebo se při používání takto drahého špásu nějak omezovat. Jak se tedy tato situace má ve skutečnosti? Vzít před plazmou nohy na ramena nebo se nebát vlka více a odplivnout si na nemastný neslaný obraz LCD?

    Co je vlastně to vypalování plazmy?

    Nejprve se podívejme na to, co to „vypalování“ vůbec znamená. Rozlišujeme dva druhy. Přechodné vypálení a trvalé vypálení obrazu. Tedy nějakého objektu, který je na obrazovce na jednom místě dlouhou dobu neměnný. Typicky logo TV stanice. Při vypálení je „duch“, tedy ohraničený prostor se změněnou barevností, jasem a kontrastem, stále viditelný, i když už nemá na obrazovce co dělat.

    Přechodné vypálení je způsobeno dočasnou akumulací náboje na shluku bodů, které po dlouhou dobu zobrazovaly objekt o vysokém jasu (např. bílou barvu). Jak už název napovídá, toto vypálení zmizí, například po chvilkovém vypnutí přístroje, nebo zobrazením celistvé plochy přes celou obrazovku. Pro vznik přechodného vypálení stačí relativně krátká doba několika málo hodin.

    Trvalé vypálení je v podstatě to samé jako přechodné. Jen už se dostalo do stavu, kdy dlouhodobým opakovaným zobrazováním statického objektu došlo k nenávratnému poškození obrazovkových bodů. Ty mají nyní horší vlastnosti než rovnoměrně opotřebované ostatní body. Tušíte správně – toto byla a stále je noční můra každého majitele plazmové televize.

    Ještě rok až dva zpátky bylo vypalování obrazu plazmových panelů opravdovou pohromou. Je až s podivem, že to výrobci ustáli. I když zákazníci, kteří do této technologie „investovali“ a doslova se spálili, by nejraději top management výrobců plazem upálili za živa…

    Řešení automatické i ruční ku hanbě výrobcově

    Čas ale pokročil, a výrobci, aby udrželi zájem trhu a konkurenceschopnost, museli inovovat. LCD se totiž stalo rivalem číslo jedna. A jak víme, LCD žádným vypalováním netrpí. Ale má své neduhy, jako nízký kontrast, nerovnoměrné podsvětlení, horší pozorovací úhly, horší podání barev, vyšší odezvu, vadné body… I LCD inovuje a odstraňuje některé problémy, ale o srovnání technologií v tomto článku primárně nejde. Důležité pro nás je nyní jen to, že plazma má natolik kvalitní obraz, že má cenu zabývat se problémy, které ji provázejí. Zejména zmiňované vypalování.

    Dlouhé zobrazení statických údajů se stalo této plazmě osudným... (zdroj: eirikso.com)

    A co tedy dělají výrobci pro to, aby nás vypalování nestrašilo? Především, jak už to tak bývá, mají spoustu marketingových řečí, které několikanásobně převyšují skutečné technologické inovace. Ale i ty naštěstí pod povrchem najdeme. Jednou z mála technik, která pomáhá v prevenci proti vypálení, je posun obrazu. Na mikroskopické úrovni se na obrazovkových bodech posunuje obraz – tedy na bodu se mění to, co zobrazuje. Posun je tak malý, že jej lidské oko nevidí, ale na ochranu proti vypálení to údajně stačí. Tato technologie je už dost propracovaná – posun bývá realizován v závislosti na tom, co je zobrazeno, vertikálně, horizontálně, vícesměrově, lokálně nebo celoobrazovkově a podobně...

    Pokud sledujete na širokoúhlém panelu neupravený obraz ve formátu 4:3, může se stát, že nevyužité oblasti po stranách se na rozdíl od středu obrazovky neopotřebují a potom budou patrné pruhy. Stejně tak u filmů, které jsou „užší“ než 16:9 a pruhy mají nahoře a dole. Výrobci plazem se v tomto případě uchylují k velmi primitivnímu řešení. Umožní vám nastavit si barvu těchto nevyužitých pruhů, například na šedou. Tím pádem pracují jak body zobrazující vysílání, tak ty postranní a dochází k relativně rovnoměrnému opotřebení. Záleží na subjektivním vnímání diváka, ale mně osobně šedé pruhy vadí a nepoužívám je.

    Zahoření plazmového displeje

    Nakonec zmíníme nejdůležitější – panel je nutné „zahořet“. Je totiž zpočátku náchylný na vypálení mnohem více, než později. Některé firmy se chlubí tím, že zahoření provádějí už v továrně a tak se tím zákazník nemusí zabývat. Věříte jim? Pokud ne, platí pro majitele nových plazem několik jednoduchých pravidel pro prvních 200 hodin provozu:

    • Nastavte nižší kontrast a jas (například takzvaný filmový nebo kino mód)
    • Nezobrazujte statické obrazy, loga a menu déle než 30 minut
    • Snažte se mít celou plochu panelu vyplněnu obrazem (tedy použijte zoom na oříznutí vysílání 4:3 nebo ultra wide screen filmů). Zoomem je také dobré „oříznout“ logo TV stanic.

    Jestli se vám toto jisté omezení na 100-200 prvních hodin se svým novým miláčkem nelíbí a máte dostatek odvahy, můžete vyzkoušet zrychlený režim (na vlastní riziko!):

    • Nastavte kontrast a jas na správné hodnoty (s použitím kalibračního disku; pokud jej nemáte, nastavte obě hodnoty mírně nad polovinu rozsahu)
    • Nechejte zobrazovat čistou bílou plochu přes celou obrazovku
    • Postupně střídejte periody mezi zapnutým a vypnutým stavem se stoupající tendencí podle podobného schématu – 2h zapnuto / 1h vypnuto; 4h zapnuto, 2h vypnuto; 5h zapnuto, 2h vypnuto a tak dále. Pokud by došlo k problému, mělo by tak být možné zavčas na to přijít.

    50 až 100 hodin tohoto postupu by mělo zajistit rovnoměrné vyzrání obrazovkových bodů a menší náchylnost na další vypalování statických objektů. Raději ale doporučujeme řídit se dle „konzervativního“ prvního návodu. Pokud jste čekali na závěr jednoznačnou odpověď na to, zda se vypalování na nových televizorech bát, či nikoli, zklameme vás. Zatím je brzy hodnotit, jak těch několik málo nových postupů funguje nebo nefunguje. Ale snaha výrobců tu je a věříme, že přináší ovoce. Chcete-li ovšem mít jistotu, volte LCD (i když... jak dlouho v něm vydrží zářivky?). Chcete-li špičkový obraz a máte odvahu, nebo vám na životnosti výrobku tolik nesejde, berte plazmu (třeba vás mile překvapí).

    Poznámka na okraj: Uvedené zahořování plazmy (pokud je mi známo) žádný výrobce oficiálně ve svých manuálech nezmiňuje. Přesto je poměrně často odborníky doporučováno. Stejně tak ale najdete názory, že zahořování je zcela zbytečná záležitost. To, co výrobci v manuálech vždy uvádějí ovšem je, že na vypálené oblasti se záruka nevztahuje. Zdroj: HDTVtest.co.uk

    Související články

    Plazma versus LCD - ring volný! (část první)
    Plazma versus LCD - ring volný! (část druhá - slabiny v technice)
    Recenze plazmy Panasonic
    TH-42PX70E – nebezpečně blízko realitě?

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    24 Komentáře

    1. Zakoupit se dá na Amazonu. Jinak je to těžší, kalibrační DVD se dávají občas k některým produktům, nebo vyjdou jednou za čas u specializovaných časopisů. Použít ale lze i kalibrační obrazce pro počítačové monitory, které se dají sehnat celkem jednoduše... PS: kalibrační disk mám, zkusím možná vymyslet, jak udělat miniverzi a podělit se o ni.

    2. Ač se to zdá k nevíře, ale i LCD se vypalují.
      Škoda že tu nemám foto, jak vypadal NEC 40" LCD panel po půlročním 24/7 provozu se statickým obrazem (jako zobrazovač technologického schématu na velíně).

      Velebnosti, mě se chce blít...

    3. Ano, to mohu potvrdit. Také jsem viděl vypálené LCD. Ale byl to hodně starý model a byl extrémě namáhaný. LCD tedy vypáli lze, ale je k tomu potřeba mnohonásobně více námahy, než tomu je/bylo u plazmy.

    4. mám dva roky panáka plazmu a mám tam logo novy a vyblitej obraz,už nechci plazmu ani zadarmo,s lcd philips od souseda se nemůže rovnat,ještě ji nechám přes zimu doma protože dobře hřeje a pak jde z domu

    5. Prepáč,ale to musíš mať plazmu, ked mal Gottwald 18 rokov...Nič také sa jednoducho nemôže stať v normálnej prevádzke a pri normálnej kvalite plazmy.

    6. Mám Vierku, cca jeden rok starou, a trpí tzv. paměťovým efektem. Dívám se cca půl hodiny denně na zpravodajské kanály a mám "vypálený" při tmavých scánách viditelný dolní pruh. Asi půjdu do fullhd LCD (pokud pokročí lasertv nebo oled, budu jen rád), pokud u nás budou snad vysílat v HDTV.

    7. Hloupost. Mám doma 3 roky FHD plasmu od firmy Pioneer a maminka má čt24 skutečně v oblibě a žádný problém není.
      U novějších plasmových zobrazovaču už bych se vypalování nebál. Pořád je to nejlepší dostupná technologie zobrazování (LCD stojí vždycky za prd)...

    8. posun na mikroskopicke urovni se snad umlatim smychy to by pomohlo mozna u jednobodovy cary ale uz ste videli nejakej text na tv kterej by mnel min nez 5 bodu na sirku to vam posuv asi moc nepomuze kdyz se to posume tak ze bod zobrazuje uplne tu samou barvu mozna to pomuze jen tem bodum ktere budou na uplnem okraji cary nebo textu

    9. nestačí proti vypalování přepínání na jiné kanály a to časté přerušování reklamami a selfpromotion televizních stanic?

    10. mne sa na LCD samsung 27S71 vypaluje statický farebný obraz po niekoľkých sekundách resp. minutách ak sa dajú považovať cca 3 - 5min za "niekoľko minút". trápne.. a takýto vypálený obraz mi pri zapnutom TV už nezmizne. je potrebné TV vypnúť až na cca 15-20minút.. viete si predstaviť ako mi vyzerá horná časť obrazovky tak po hodine sledovania? hore vypálený výsledok/stav predtým sledovaného futbalového zápasu a cez neho vypálený nápis ktorý tam prischol pri listovaní teletextu.. humus..
      neupravuje nejaká norma min dobu, pri ktorej sa obraz zaručene nevypáli. nie je nejaká garancia.. je dočasné vypalovanie obrazu do 5min v poriadku? nie je to dôvod na reklamáciu?

    11. mam panas pz800e a ziadne vypalene loga. pozeram olympiadu na eurosporte a ta ma logo agresivne ako hovado.zahorenie cca 200 hod. pri nastavenom kino mode.

    12. Mám doma 4 ročný Samsung 32" žiadny problém. Deti v detskej izbe 26" pripojený aj an PC žiadny problem. Všetko je pripojene cez HDMI. TV bežia cca 4 hod cez prac. týždeň víkend 10-12 hod. Bežná prevádzka.
      Tým čo maju šmejd TV a maju problémy s vypalovaním obrazu dopručujem plátno, DLP videoprojektor a máte po problému.
      Ak chcete používať klasický LCD TV na dlhodobú statickú prevádzku tak je to choré. Treba si kúpiť priemyselný LCD zobrazovač alebo klasický PC monitor väčších rozmerov.