Jaká je spotřeba, kolik to stojí a jak ušetřit na elektřině

  • Jiří Ptáčník
    Kategorie: Návody,
    Bře 15, 2010
    22× Komentováno

    Jakou spotřebu mají konkrétní spotřebiče v domácnosti, obzvláště potom ve vypnutém stavu? Nikoli zanedbatelnou. A kolik vás to vlastně může stát? Poradíme, jak ušetřit pomocí techniky, ale i změnou přístupu ke svému dodavateli elektrické energie.

    Nejprve se podívejme na to, jak spotřebu změřit a jak ji promítnout do řeči financí. Pro spotřebu je důležitý příkon. Ten bývá uveden na přístrojích nebo v manuálech produktů ve wattech. Aktuální reálnou spotřebu můžete také změřit patřičným měřákem (stojí od 300 korun nebo jej zdarma půjčí dodavatel elektřiny). Spotřeba se ale většinou uvádí ve watthodinách (Wh), což je příkon za danou časovou jednotku (hodinu). Některé přístroje mají navíc nekonstantní příkon, takže se počítá většinou s hodinovým průměrem.

    Pro další výpočty budeme uvažovat distributora E.ON v tarifu ElektřinaKlasik D 02d. Aktuální sazba činí 4 207 Kč za MWh, tj. 4,207 Kč za kWh a 0,004207 Kč za Wh.

     


    Jak vypočítat spotřebu a její cenu

    Například pokud má váš počítač spotřebu 100 Wh (což je 0,1 kWh) za hodinu jeho provozu zaplatíte:

    • 100 × 0,004207 = 0,4207 Kč.

    Běží-li průměrně 2 hodiny denně po celý rok, zaplatíte:

    • 2 × 100 Wh × 365 × 0,004207 = 307,111 Kč.

    Výpočty jsou samozřejmě hrubé, protože ještě platíme za jistič a další poplatky distributorovi. Nicméně v ceně 4 207 Kč za MWh jsou již započítány poplatky za distribuci (které jsou mimochodem větší, než je cena dodané elektřiny).

     


    3 tisíce korun za stand-by? Běžný scénář!

    Ceny za energii přístroje v běhu tak nějak očekáváme. Vše něco stojí. Ale co když jsou přístroje vypnuté? Zde bychom čekali jen minimální spotřebu. Ale tak tomu bohužel není. Stand-by příkon spotřebičů není vůbec zanedbatelný. Orientační přehled najdete v tabulce. Právě z této tabulky vezmeme celkovou spotřebu „vypnutých“ spotřebičů a spočítáme, kolik nás bude ročně stát.

    Spotřebič Stand-by nebo vypnuto [W]
    PC 7
    Monitor k PC 4
    Repro k PC 10
    Plazma TV 26
    Mikrovlnka 1
    Nabíječka Nokia 1
    Stolní lampa 1
    Stereo zesilovač 15
    ADSL Wifi modem 13
    Nabíječka notebooku 3
    Přenosný magnetofon 3
    Tiskárna 5
       
    Celkem 89

    Stand-by spotřebu této „domácnosti“ máme 89 W. Toto číslo vynásobíme 24 hodinami a 365 dny. To je cca 779 kWh a na peníze obludných 3 300 korun!

    Samozřejmě jde o vzorový příklad, ale podobná stand-by spotřeba není nereálná. Navíc spotřebiče nejsou ve stand-by stále, ale pro zjednodušení to tak bereme. Výrobci elektroniky jsou velmi často naprosto neschopní a nezodpovědní. Mezi největší neřády patří televizory a monitory, set-top-boxy a jiné. Tyto přístroje ve stand-by opravdu nemají nic na práci, aby se projevovaly takovou spotřebou. U jiných zařízení, která necháváme běžet celý den (např. modem, wi-fi router…) zase chybí možnost nastavení plánovaného vypnutí – třeba od dvou hodin v noci do 6 do rána by mohly být klidně plánovaně vypnuté. Ale to výrobci neřeší.

    Poznámka ke spotřebě TV – dříve se občas mohl objevit model, který byl navržen tak špatně, že ve stand-by spotřebovával hodně energie. Dnes to neplatí. Tento fakt ale nepotvrdí měření obyčejným wattmetrem, který v tomto případě ukáže s velkou pravděpodobností velmi nepřesný údaj.

     


    Šetříme aneb vypínáme ručně i roboticky

    Když už jsme si ukázali, jak příšerný může být účet za elektřinu odebranou nepoužívanými spotřebiči, je na čase zjisti, jak ušetřit.

    V prvé řadě je vhodné, takto nepovedené produkty vůbec nekupovat. Ale to se snadno řekne. Většinou máme nakoupeno, případně při výběru marně zjišťujeme, jak se situace má. Výrobci mlží a nepokrytě lžou. Včetně těch nejvěhlasnějších a největších.

    Nezbývá tedy, než nepovedené spotřebiče odpojovat od přívodu el. energie. Nejlevnější a nejsnazší cestou jsou prodlužovací kabely s vypínačem. Ty nám umožní vypnout více spotřebičů naráz a současně umístit vypínač na dostupné místo. Stále ale jde o velmi „otravný“ postup.

    Další možností jsou spínače zásuvek - ať už digitální, nebo analogové. Ty v nastavený čas dokážou vypnout a zapnout konkrétní zásuvku.

    Tři dálkově spínane zásuvky vás přijdou na zruba 400 korun. Jejich nákup se do roka může snadno vrátit.

    Existují také zásuvky na dálkové ovládání a ani nejsou přehnaně drahé. Dovedu si představit situaci, kdy si na kritická místa po bytě umístím dálkově spínané zásuvky a u vchodových dveří vedle vypínače světla připevním ovladače těchto zásuvek. Při odchodu z bytu současně vypnut i tyto zásuvky. Je to pohodlné a člověk na to nezapomene.

    Objevují se sporadicky i produkty na bázi záložních zdrojů, které dokážou zjistit snížený odběr energie na zásuvce a tu následně automaticky odpojí. Nejde ale o běžnou záležitost a spolehlivost asi také zatím nebude ideální (navíc, jak je to asi s následujícím zapnutím spotřebiče?).

    V každém případě ale doporučujeme provést výpočet, za jak dlouho se vám vrátí investice do podobných "udělátek". Spínače za velkou sumu peněz se mohou ve financích vracet mnoho let a jejich účel tak může být ohrožen.

    Tento wattmetr FK Technics 6300 stojí 500 korun a kromě měření spotřeby a výpočtu ceny za provoz spotřebičů umí i spínat svou zásuvku dle nastaveného času. Bohužel měřák v našem případě velmi nepříjemně píská, takže jeho trvalé zapnutí do zásvuky nepřipadá v úvahu.

    Nakonec ještě jedno drobné varování – ne každému spotřebiči vyhovuje odpojování od napětí. Např. počítačovým zdrojům to příliš nevyhovuje. Ale je otázkou, nakolik to má vliv na celkovou životnost přístroje a zda se to vyplatí či nikoli. Spíše bych se přikláněl k tomu, že je lépe šetřit elektřinu.

    Přepěťová ochrana se zásuvkami typu Master-Slave. Pokud vypnete spotřebič na jedné konkrétní zásuvce, odpojí se automaticky i ostatní.

     


    Šetřete u zdroje, změňte dodavatele elektřiny

    Kromě uvedených, takřka partyzánských postupů, jak šetřit, zbývá ještě jedna. Podívat se, kolik a za co platíte svému dodavateli elektřiny. Existují různé tarify a správnou volbou můžete ušetřit. Můžete se také zamyslet, zda nevyužíváte zbytečně silný jistič, za který také platíte něco navíc. A jelikož na našem trhu nevládne takový monopol, jaký bychom podle ceny elektřiny očekávali, máme i možnost volby svého distributora. Na webu Energetického regulačního úřadu můžete najít přehlednou kalkulačku pro srovnání všech distributorů na našem trhu.

    Úspory při změně dodavatele lektřiny mohou dosáhnout klidně i tisícikoruny ročně! 


     

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    22 Komentáře

    1. prodejci piší standby do 1w ale ja naměřil take měřakem u lcd 18watu psal jsem hned na autorizovany servis jak jeto možne a tady je odpověď :
      K této hodnotě samotné a jejím ověření dovolte ještě jednu poznámku.
      Proud odebíraný na primáru přístroje  v režimu stand-by není sinusový, což je způsobeno tím, že na jeho primární straně je řada komponentů s nelineární VA charakteristikou. Běžným multimetrem se naměří hodnota proudu až několik desítek mA. Použitím dokonalejšího přístroje, který umí měřit efektivní hodnoty přesněji se ukáže, že efektivní hodnota proudu je ve skutečnosti kolem 4 mA. Zdánlivý odebíraný příkon tak činí cca 0,9 W. Reálný příkon, kde by byl vzat do úvahy i fázový posun mezi napětím a proudem je samozřejmě menší než oněch 0,9 W avšak jeho přesné změření  není zřejmě proveditelné běžnými měřícími přístroji. Jak zjistit hodnotu integrálu součinu napětí a proudu po dobu jedné periody u nesinusových průběhů (pro hodnoty pod 1 W) například pomocí počítače je úloha přesahující bežné možnosti oprávářů spotřební elektroniky pokud jsem to pochopil tak ta tv ma odběr 1 wat ale měřak ukazuje 18 watu zajimave

    2. Měření "nějakým" levným měřicím přístrojem, u kterého nelze zjistit, zda měří maximální nebo efektivní hodnoty a jak reaguje na zátěž spínaným zdrojem, může být opravdu značně zkreslené. Když to zkusím rozebrat u napětí, tak například "v zásuvce" je efektivní hodnota napětí 230 V a maximální hodnota (amplituda) 324 V:
      http://www.cez.cz/edee/content/microsites/elektrina/fyz5.htm

      Pro nás je důležitá efektivní hodnota napětí, která je daná plochou pod křivkou - pod sinusovkou při běžné odporové zátěži , nebo pod "zubaticí" při zátěži se spínaným zdrojem nebo něčím podobným. Takto například vypadá průběh napětí při použití stmívače běžné žárovky:
      http://www.etm.cz/images/stories/Zpraxe/stmivac_1.jpg

      Ty žluté výseky (části sinusovky) jsou plochy vyjadřující efektivní napětí. Odhaduji, že efektivní hodnota tohoto "zubatého" napětí bude oproti plné sinusovce třetinová, tedy 80 V, kdežto amplituda (maximum) bude nižší tak o čtvrtinu, tedy kolem 180 V.

      K podobnému zkreslení může docházet i při měření proudu a výkonu, pokud měřicí přístroj neměří efektivní hodnotu, ale maximum.

      Obyčejné měřicí přístroje sice můžou být nastaveny tak, že měří efektivní hodnotu, ale správně jen u harmonických průběhů - "sinusovek" - protože efektivní hodnotu "zobrazují" jako 0.7 hodnoty maxima, což platí jen pro "sinusovku", ale ne pro "zubatici".

    3. Koupil jsem si televizi Philips.Výrobce udával spotřebu ve stanby menší než 1 W..Naměřil jsem větší hodnotu,která se měnila.Kontaktoval jsem přes infolinku Philips operátora.Ten mi doporučil vypnout funkci automatická aktualizace.Po vypnutí funkce klesla stanby spotřeba pod 1 W..Neměli bychom odsuzovat přístroje.Někdy je lepší poradit se s odborníky.

    4. na ty sem taky koukal ale nenasel jsem zadnou dvouzasuvku, pokud jste nekdo uspesnejsi tak hodte prosim link. ty 8 ci 6ky jsou zbytecny pokud potrebuji zapinat napr. osvetleni jen pri zaplem spotrebici apd. naopak u pc je to hodne vhodne ze pokud neni zapnut pc tak monitor,tiskarna, repro apd nemusi bejt vubec zaple.

    5. Začneme měřákem. Fakt, že jste koupil nepovedený kousek by měl být důvodem k reklamaci a ne ke stěžování si, že píská a nelze jej nechat trvale v zásuvce. K čemu by pak asi tak ty spínačky byly ? Mám měřič také od FKT a měl jsem jej trvale připojený k plazmové TV skoro půl roku ze zvědavosti, abych věděl, zda výrobce se spotřebou ve stdby módu nekecá. Nekecal - plasma TV má spotřebu ve stdby psanou 0,7W (a ne těch 26W, co píšete Vy) a měření mi to potvrdilo. Má stará CRT TV měla ve stdby odběr 3W (zase do těch Vašich šestadvaceti wattů jich třiadvacet chybí). Tím jsme se dostali k odběru té Vaší plasmy ve stdby. Možná by neškodilo napsat, jak jste k této spotřebě dospěl a na čem jste jí měřil (jaká TV, jaký měřák). A mimochodem, od kdy má stolní lampička stdby režim ? Vždycky jsem měl lapmičky s vypínačem. A pokud si někdo koupí LED lampičku, kde je trafo v zásuvce a zapínají se pouze LED diody a trafo je trvale pod proudem, jeho chyba - na takovéto šunty je třeba si dávat pozor. Koupil jsem onehda noční světýlko s LED a automatickým vypínáním. Ze zvědavosti jsem jej otevřel, prozkoumal a nestačil se divit. LED sice zhasínala, ale ne tak, že by se odpojovala od sítě, ale tím, že ji fototranzistor vyzkratoval. Tím pádem proud tekl skrz fototranzistor a světýlko se tvářilo jako vypnuté. Měření navíc ukázalo, že ve "vypnutém" stavu má dokonce větší odběr, než když LED svítila. Kromě toho si uvědomte, že přístroje nejsou ve stdby 24 hodin denně. Proč bych si kupoval TV, když ji 24 hodin denně nezapnu, že ? Myslím, že férově byste měl počítat do stdby časů tak maximálně 18 hodin denně, ostatní je provoz. Ale to by pak to číslo nevyšlo tak veliké, že ? Navíc zde nezmiňujete to, že i ty udělátka, které zde propagujete mají také svoji vlastní spotřebu, která nemusí zrovna nejnižší. Já netvrdím, že není třeba šetřit, ale tyhle články mi připadají, že člověk musí šetřit, ať to stojí, co to stojí.

    6. 1) v článku je jasně uvedeno, že je potřeba si spočítat návratnost investice do spořících nástrojů! 2) ano, měření spotřeby má svá úskalí (a není to technologicky jednoduché či s levnými nástroji přesné). To se může projevit u zmiňované TV. Na druhou stranu třeba u Panasonicu (recenze na tomto webu) stačí nechat v menu zapnutou jednu volbu, a spotřeba je ve stand-by 26 W raz dva. To, že si tu volbu většina lidí nevypne, je snad jasné. 3) lampy mohou mít trafo, které žere i ve vypnutém stavu. Sám to potvrzujete a článek není o tom, že jsou lidi idioti, pokud si takové výrobky kupují. Takových výrobků je na trhu mnoho, nelze snadno obviňovat zákazníky, že nemají na výběr nebo že nelze zjistit, jak se skutečnost má. 4) stand-by není na přístrojích celý den, to nikdo netvrdí. Ale tvoří u mnoha většinu jejich provozu. Pro výpočet spotřeby pro zjedodušení není brána poměrná doba v potaz. Ostatně výběr spotřebičů a výpočet je jen orientační a nikde netvrdíme opak. V tabulce je jen pár vzorových údajů, ale výsledná spotřeba je podle mě pro mnoho domácností naprosto srovnatelná. TV může brát jen 1 W, ale stačí mít doma 2 počítače s monitory a hned to máme skoro dorovnáno.
    7. 1) Spočítat si návratnost ano, ale z čeho ? Je velice pravděpodobné, že vlastní spotřeba udělátek bude (nebo by měla být) nižší, než součet stby odběru vypínaných přístrojů. Druhá věc je, že pokud vím, tak hlavně pulsním zdrojům časté vypínání nedělá zrovna dobře.

      2) Netvrdím, že měření nebylo jen orientační. Plasmu Panasonic mám - tedy vím, že tam taková volba je, nicméně v návodu je psáno, že TV má stby 0,7W při vypnutém a 15W při zapnutém záznamu z monitoru. Těch 26W je hodně, nicméně u staršího modelu je to možné. V každém případě byla u mé TV tato volba vypnuta, protože jsem TV přes měřák připojil hned při vybalení a nic jsem nepřenastavoval.

      3) Lampy, které mají trafo trvale pod napětím a vypíná se jen zdroj světla (žárovičky nebo LED - to je jedno) nemají stby režim - je třeba nazývat věci pravými jmény - jsou prostě špatně navrženy. Pro co možná nejnižší výrobní cenu mají adaptér u zásuvky a vypínač na těle světla.

      4) Zmínku o poměru stby/provoz by bylo vhodné do článku zakomponovat a ne prostě do výpočtu napsat 24x365.

      Zkrátka, pokud řeknete "A" je třeba k tomu říct i "B" - o ničem jiném to není.

      P.S.: A ten měřák vyreklamujte. Neexistuje jediný rozumný důvod, proč by měl pískat. Měřák, který mám já je sice bez spínaček, ale pískat nesmí tak ani tak.

    8. Připomíná mi podobně "vhodný" název recenze jednoho z nejlepších CD, jaké jsem kdy slyšel:
      http://ifolk.cz/index.php?show=article-2832-pisne-hruzy-od-raduzy

      Já jsem v článku žádné bludy neobjevil a to jsem z oboru elektro. Domnívám se, že autor článku "necílil na elektrikáře", ale na běžného "Homo Zvídavého". Článek se mi zdá napsaný velice srozumitelně i pro čtenáře "z jiných oborů".

      V článku se vyskytují obraty jako:
      Například ...
      Výpočty jsou samozřejmě hrubé, ...
      Orientační ...
      Samozřejmě jde o vzorový příklad, ...

      Nevidím tedy důvod autora peskovat za to, že neutratil horentní sumu za přesnější měřicí přístroj. Přesnější údaje by byly čtenářům stejně k ničemu, protože pravděpodobnost, že budou mít úplně stejnou skladbu elektrických a elektronických zařízení jako autor, je velice mizivá. Každý má možnost změřit si spotřebu vlastních přístrojů.

      1) U přístroje, který běží 2 až 6 hodin denně, se mi zdá přijatelnější jeho spínaný zdroj jednou za 24 hodin připojit "k rozvodné síti", než zbytečně ukrajovat z životnosti jeho elektrolytických kondenzátorů a navíc riskovat poškození zdroje nebo celého zařízení přepětím v síti a podobně. Je pravda, že spousta spínaných zdrojů odejde při "zapojení do zásuvky", ale domnívám se, že je to spíš proto, že jde o "čínské šmejdy", které by stejně odešly do měsíce i při nonstop provozu.

      2) Již bylo uspokojivě vysvětleno.

      3) Zde máte z odborného hlediska samozřejmě pravdu, ale to laikovi může být jedno.
      Doplním, že mezi "špatně zapojené" přístroje patří i většina stolních lamp s halogenovými žárovkami. Dále by se mezi "špatně zapojené" přístroje mohly zařadit například zesilovače a podobně, které nemají spínaný zdroj, ale jediný síťový transformátor, který "běží" i ve Stand-By. Tedy ty přístroje, které nemají samostatný síťový transformátorek pro napájení infra přijímače a spínacího obvodu hlavního transformátoru.

      4) Zde máte samozřejmě taky pravdu. U většiny přístrojů je ale poměr mezi odběrem při provozu a ve Stand-By značný a je otázka, zda to při zvažované přesnosti měření a výpočtů nelze zanedbat. Navíc by to mohlo být bráno i tak, že u některých přístrojů část napájecího zdroje pro Stand-By "jede" i při běžném provozu přístroje a zbytečně tak zvyšuje odběr, takže vlastně "žere" opravdu 24 hodin denně.

    9. 1) Přístroje, které běží určitý počet hodin v kuse je možná lepší ze sítě odpojovat, ale je spousta přístrojů, které sice za den běží jen pár hodin, ale zapínají se třeba jen na pár minut opakovaně. Takovým přístrojům časté odpojování a připojování vadí více, než trvalé připojení k síti, takže pravda je někde uprostřed (jako ve většině věcí).

      2) -

      3) Ano, jsou přístroje (a není jich zrovna málo - bohužel), kde odběr ve stby a v provozu se téměř neliší. Navíc u spousty přístrojů to běžný uživatel nemá šanci zjistit (zesilovače, domácí kina apod.). U té lampičky je to jasné na první pohled, ale zrovna u té lampičky uvádět stby je zavádějící - tady by se spíš opravdu slušelo pojmenovat věci pravým jménem.

      4) Znova je pravda někde uprostřed. Pokud ve stby jsou pod napětím jen obvody pro přijímače DO, časovače apod., pak vlastně je tato část trvale v provozu a svým způsobem pro tuto část žádný stby režim neexistuje, takže se na to dá koukat opravdu tak, že stby běží trvale a k němu se zapíná zbytek přijímače. Ale to by už v tom byl veliký zmatek, takže berme to nadále tak, že stby je stby a provoz je provoz.

    10. OK, podnětné připomínky do článku zapracuji. Stejně tak ještě prověřuji tu plazmu. Zvukově se projevující elektronika je bohužel dnes naprosto běžná - ať jsou to trafa TV, cívky na základních deskách a grafikách počítačů, nebo něco ve wattmetru. Reklamaci mohu zkusit, ale bohužel obecně člověk při reklamaci nebývá vždy úspěšný. On to totiž každý neslyší.
    11. Pane Pája, klidně bych volil jemnější vyznění připomínek (nesuďme jako učitelka bo snad soudce: "jeho chyba" apod)., autor článku si jistě nevymýšlí se spotřebou jeho konkrétních spotřebičů (plazma).
      Například já mám starou CRT co opravdu ve stand-by baští 13W a tak ji vypínám síťovým vypínačem zcela. Mikrovlnka mi baští víc než zde uvedený 1W apod. Ale pro orientaci dostačující.

    12. Je to dobré pro laiky, ale co mají dělat odborníci, když je ČEZ okrádá?
      Protokol o calibraci elektroměru je otřes!!!
      Když to dělá stejná firma,která Vás stahuje,tak ,co si mám myslet!!
      Spojte se,pls?
      jiriskp@volny.cz

    13. Jak vás ČEZ okrádá? Namontoval vám cinknutý elektroměr? Zpětně je to samozřejmě neprokazatelné, ale můžete si pro kontrolu za elektroměr ČEZu zapojit vlastní elektroměr, pak zavolat na zákaznickou linku a požádat je o výměnu jejich elektroměru s tím, aby vám namontovali nějaký necinknutý a upozornit je, že máte vlastní kontrolní elektroměr. Údaje vlastního elektroměru jsou téměř určitě nepoužitelné jako hlavní důkaz, ale určitě jsou vodítkem pro případnou žádost o přezkoušení elektroměru ČEZu v nezávislé zkušebně.
      Elektroměrem nemyslím nějaký nesmysl ze supermarketu, ale standardní elektroměr, jaký používá ČEZ. Repasovaný a ocejchovaný koupíte v obchodě z elektroinstalačním materiálem už od 500 Kč.

    14. Rozdílné ceny různých dodavatelů energií v řádu procent a okrádání je něco úplně jiného. Navíc spousta dodavatelů má pěkně vykutálené smlouvy a v nich všelijaké poplatky a pokuty - například za ukončení smlouvy s nimi a přechod k jinému dodavateli je "smluvní poplatek" v řádu tisíců korun, díky kterému zákazník o předchozí úsporu na platbách za energii spolehlivě přijde. Nemyslím předčasné ukončení smlouvy, ale řádné ukončení.

      Dávejte si velký pozor - už nějaký čas obcházejí dealeři různých společností domácnosti jako jehovisti. Než něco podepíšete, tak si přečtěte celou smlouvu a všeobecné podmínky včetně těch částí psaných minifontem "AAA Auto Arial 2.5 pt", případně zadejte do Googlu název společnosti a projděte si fóra se zkušenostmi napálených zákazníků.

    15. Tohle je hodně individuální. Záleží nejen na spotřebě, ale třeba i na lokalitě atp. Nedá se říct obecně, že by jeden dodavatel elekřiny byl výhodnější než druhý. Jak pro koho, jak kde a jak kdy. Oecné ceníky jsou v zásadě na prd. Na internetu najdete mraky kalkulaček třeba na www.srovnanielektriny.cz které vám seřadí dodavatele podle ceny přímo pro váš konkrétní případ. Nemusíte si nakonec vybrat toho úplně nejlevnějšího, to je možná někdy i horší, ale aspoň máte přehled.

    16. Koupila jsem si dálkově ovládanou zásuvku, a používala jsem
      ji pár měsíců, ale nyní přestala fungovat. Tato dálkově ovládaná
      zásuvka byla zastrčená v klasické zásuvce ve vodorovném rámečku a přes
      ní jsem spínala varnou konvici. Cca po 3 měsících dálkově ovládaná
      zásuvka přestala fungovat...
      Je mi divné, že vždy po určité době vždy "odejdou" mnou koupené dálkově
      ovládané zásuvky (vyzkoušela jsem různé typy), ačkoliv předtím pár
      měsíců fungují...tak po čase prostě přestanou fungovat. Nevíte náhodou
      prosím, čím to může být?
      Díky za tipy.

    17. Odcházejí vám úplně všechny ty dálkově ovládané zásuvky, nebo jen ta, kterou používáte u rychlovarné konvice? Pokud ta u rychlovarné konvice, tak by to mohlo být tím, že rychlovarné konvice mívají spotřebu okolo 2000W a tedy proud skoro 10 Ampér, což může být na tenhle typ zásuvek dost. Slušný přístroj s příslušnou zatížitelností by to samozřejmě vydržet měl, ale dnes se všechno dělá v Číně a čínských 10 A je něco jiného než reálných 10 A.

    18. Dobrý den, určitě výrobek reklamujte. Konvice je běžnou věcí, na které se hodí dálkově spínaná zásuvka - sám to používám, velmi užitečné.
      Pokud ale výrobky odchází často(jak píšete), je možné, že máte v konvici příliš mnoho vápenatých usazenin, což způsobí to, že konvice má vyšší odběr proudu a spínaná zásuvka "odejde". Konvici proto častěji zbavujte vodního kamene. S pozdravem Ing.Kačer

  • Doporučujeme podobný obsah z našeho webu