Recenze kamery Sony HDR-GW55VE: Do prachu i vody

Tato malá Full HD videokamera konstruovaná pro držení na výšku je vodotěsná do pěti metrů. Je tedy i prachu odolná a do určité míry i nárazuvzdorná. Její ovládání je intuitivní a nastavení na dotykovém displeji je dílem okamžiku. Má velkou výhodu, že je spolehlivá i v plně automatickém nastavení a díky tomu je velmi pohotová. 

Odklopením a pootočením LCD panelu ji uvedeme rychle do pohotovostního stavu a během okamžiku můžeme natáčet nebo i fotografovat. Dostaneme tak velmi působivé video i fotografie a to i při minimálním zatížení mozkových závitů.

První setkání

Po vybalení této videokamery a jejím prvním uzření a uchopení se mi v mysli objevily vzpomínky na mládí. Přístroj ve mně po prvním kontaktu s ním připadal tvarem stejně, jako elektrické holicí strojky osmdesátých let minulého století. Chvilku mi trvalo, než jsem se vrátil od myšlenek na první suché holení zpět k uvědomění, že v dlani držím opravdu Full HD kameru a nikoliv přístroj na holení. 

Aktuální cena Sony HDR-GW55 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, )

Tělo a držení

Matně černý skelet je pevný. (Dá se sehnat i v bílém provedení.) Můj první pocit po uchopení byl ten, že kamerka tak nějak nechce správně zapadnout do dlaně. Lehce klouže mezi prsty a přibalený řemínek na zápěstí dostává hned smysl. Přístroj se dá držet v pravé i levé ruce, tedy za předpokladu, že nám bude stačit to diletantské držení videokamery jednou rukou. Budeme-li chtít držet kameru stabilněji, pravá se chopí tělíčka kamery a levá chytí mezi ukazovák a palec otevřený LCD panel. Trochu nám to usnadní dva malé výstupky, za které se otvírá do pohotovostní polohy.

Ovládací tlačítka

Ať už se rozhodneme pro držení jakoukoliv rukou, náš palec bude mít ihned tendence přilnout k největšímu a také k nejnápadnějšímu, červeně orámovanému kulatému tlačítku pro spouštění zastavování video záznamu. Stejně jako zbylá tlačítka má tužší chod, což je díky jejich vodotěsnosti pochopitelné. Rozestavení stříbrně lesklých tlačítek je z pohledu dizajnéra velmi povedené. Stran praktičnosti některých z nich už to samé říci nejde.

Kamenem úrazu se stane kolébka zoomu s úzkým žlábkem uprostřed, který odděluje dvě významné plošky označené W (wide – široký) a T (tele – přiblížený). Těmi se ovládá oddálení respektive přiblížení zaznamenávaného objektu. Při touze tyto tlačítka využít se jaksi v palci nedostává potřebného citu, aby zvládl plynulý posun transfokace dopředu a dozadu. Možná se to někdo velmi šikovný časem naučí ovládat k jeho plné spokojenosti, ale osobně tomu moc nevěřím. Spíše se naučí při samotném natáčení tomuto dvoutlačítku vyhnout, aby si ušetřil nervy od nepovedených záběrů.

Rychlost zoomu je velmi hbitá, ale udělat těmi pidi tlačítky slušný nájezd je takřka nemožné. Brání tomu jednak tuhost kolébky a neméně i jejich malost. Stává se tak často, že zoomujete najednou úplně opačným směrem, než jste původně zamýšleli a to člověka brzo omrzí. Dá se sice použít druhé možné ovládání zoomu a to na dotykovém panelu, ale to je jednak jen s konstantní a pomalou rychlostí a navíc i zde bude mít větší palec problémy funkci dotykem spustit.

Další možný problém vzniká u objímky objektivu, který vystupuje z těla nějakých pět milimetrů (opticky více), a stav, kdy bude ležet ukazováček minimálně částečně přes objímku objektivu a bude tak bránit v natáčení je kolikrát velmi pravděpodobná. Já bych navrhnul udělat v objímce bajonetovou drážku pro možnost nasazení plastové sluneční clony, která by i mechanicky bránila prstům vniknout do zorného úhlu objektivu. Navíc by i ještě účinněji odclonila čočky objektivu od šikmých světelných paprsků, které berou snímanému záznamu ostrost díky světelnému závoji takto vzniknutému.

Ergonomie těla mírně pokulhává

Dalším problémem při pohodlném držení a její zapadnutí do dlaně je placatost pravé strany těla z pohledu natáčejícího. Chápu výrobce, že chce udělat skelet kamery co nejmenší, aby se dala schovat i do malé kapsy, ale pohodlí pří natáčení má dle mého názoru mnohem větší prioritu.

Ten kdo má možnost vzít kameru se zavřeným LCD displejem do ruky jednotlivě oběma rukama si ihned uvědomí ten velký rozdíl v držení. Vezmete-li kameru pravou rukou, máte pod dlaní díru, když to zkusíte druhou rukou, zavřený panel s jeho zaoblením padne do ruky najednou jako ulitý. Když si takto několikrát kameru prohodíte v obou rukou, ihned pocítíte ten rozdíl a už vám bude v pravé ruce při natáčení stále něco chybět.

Poznámka: Copak ten, který vymýšlí tvar kamery, nikdy nevezme její model do ruky dříve, než přejde do výroby?! Pro mne osobně nepochopitelná nedbalost. S oporou pod dlaní se kamera drží mnohem jistěji a je i tak i mnohem menší riziko, že by vyklouzla z ruky i bez použití zápěstního řemínku. Jenže tak se kamera bohužel používat nedá.

Plocha pod dlaní a v přední části, kam si položíme prsty, je zdrsněná. Je to ale pořád jen tvrzený plast. Tato místa by si zasloužila pogumování. To by přece nebyl problém ani při používání kamery pod vodou. Navíc zdrsnění povrchu by mělo pokračovat i pod LCD obrazovku. Plocha pod ní je celá hladká a to pohodlnému držení také nepřispěje. Zdrsnění i tam by tedy bylo zcela na místě.

Pod ovládacími tlačítky na zadní straně se ukrývají pod vodotěsnými dvířky baterie a konektory, ale o tom později. Ty dvířka jsou zajištěny posuvnou pojistku na spodní straně kamery, kde se nachází ještě matice pro přichycení kamery na stativ a pod mřížkou malý reproduktor, který je využíván při přehrávání zaznamenaného přímo kamerou na LCD obrazovce. Jeho hlasitost se dá nastavit v menu.

Tělo má rozměry šířku: 32,2 mm, výšku: 105,5 mm a hloubku 70,2 mm. Váží bez baterie 188 gramů a včetně baterie 220 gamů.

Voda, prach, lehký náraz – bez problému

Ve vodě prý vydrží až v pětimetrové hloubce šedesát minut. Je navíc také prachu vzdorná a do jisté míry nárazu vzdorná. Tu poslední z položek bych osobně moc nepřeceňoval. Při rozbití ochranného skla objektivu nevěřím, že by výrobce uznal záruku.

Obrazovka LCD

LCD panel je dotykový. Má uhlopříčku 9,5 cm, ale aktivní část z toho jen 7,5 cm s poměrem stran 16:9. Jeho aktivní plocha se skládá z 921 600 pixelů v rozlišení 1920 x 480.

Výstupní konektory

Všechny konektory jsou ukryté pod vodotěsnými dvířky se šachtami pro baterii a paměťovou kartu, u které je malinká červená LED dioda, která nás informuje svícením o práci s ní. V tu chvíli ať nás ani nenapadne kartičku vyjímat, protože je jisté, že tak přijdeme o některá, možná pro nás vzácná data!

Je tam také oranžová dioda, která svítí při nabíjení akumulátoru.

Výčet zdířek je stručný, protože jsou jen dvě. Mikro HDMI a Mikro USB. Pro oba je k jejich řádnému využívání přibalen odpovídající kabel, který nám umožní propojení s HDTV nebo PC monitorem a v druhém případě s počítačem nebo externím harddiskem pro přenos a uložení (zálohování) dat. Těmi jsou video a fotografie pořízené tímto přístrojem

Menu a nastavení

Je u všech kamer posledních modelových řad téměř stejné. Nemá tedy cenu se zde o něm příliš rozepisovat. Pro jeho grafické znázornění se můžete podívat do recenze Sony HDR-PJ580 zde na Digilidi.cz. Tam je poměrně přehledné video.

V menu si můžete nastavit pod stejným názvem až tři funkce, ke kterým se nebudete muset promačkávat v menu, ale nastavíme si možnost manipulovat s nimi přímo na hlavní obrazovku LCD panelu, kde se dotykem dostaneme v menu rovnou na požadovanou položku. Vybrat si můžeme snad ze všech položek nastavitelných v menu přístroje. Ikony těchto pomyslných tlačítek se nacházejí po levé straně displeje.

Poznámka: Toto je velmi užitečné. Pro mě osobně by takových „rychlých“ tlačítek mohlo být více. Podle mne je číslovka pět rozumné minimum, ale osobně bych si to představoval tak, že by byla jedna ikona, přes kterou bychom se dostali na novou obrazovku, která by mohla být pokryta těmito před nastavitelnými tlačítky klidně po celé ploše displeje, a na výběr by určitě bylo, protože šikovných funkcí, je v menu mnohem více a pouhá tři před nastavitelná tlačítka jsou nedostatečná. Často se může stát, že k dokonalejší tvorbě potřebujeme právě funkci, která se pod ta tři tlačítka nevejdou a zase se musíme složitě probírat menu přístroje a ztratit tak, kolikrát při natáčení drahocenný čas.

U tohoto jednoduchého přístroje lze pouhé tři před nastavitelná tlačítka tolerovat, přeci jen je to přístroj zaměřený více na spotřebitele, kteří ve velké míře budou požívat plnou tzv. iAuto automatiku (zelená ikona vpravo dole na displeji). Odpustit to ale nelze již ostatním podstatně dražším typům videokamer Sony řady 5xx a 7xx, které by si rozšíření vlastního přednastavení určitě zasloužily. Tedy hlavně jejich obsluha. Například u přinejmenším některých fotoaparátů Sony to tak jak jsem nastínil výše je.

Ukládání dat

Lze u tohoto přístroje realizovat pouze na paměťovou kartu typu Memory Stick (Mark 2)a Mikro SDHC rychlosti zápisu třídy 4 a vyšší. GW55 nemá žádnou vnitřní paměť pro ukládání nahrávek. Tu najdeme až u vyššího typu GW77 a to 16GB.

Poznámka: Nejsem si ale jist zda se u nás bude vyšší typ kdy prodávat. A domnívám se, že to nikomu vadit nemusí, Důvod je prostý. Paměťová karta je u nás na trhu v řádu stokorun, ale vsadil bych se, že kvůli vestavěné 16GB paměti by u nás GW77 stála oproti dnes testované GW55 určitě o celé tisíce více. To se tomu kdo přemýšlí, opravdu nevyplatí.

Formát videa a fotografií

Tato videokamera ukládá HD video v MPEG-4 AVC/H264 AVCHD verze 2.0 a v několika rozlišeních. Nejkvalitnější záznam pořídíme v progresivním tedy neprokládaném režimu PS – 50p v rozlišení Full HD 1920 x 1080 bodů, při variabilním datovém toku max. 28 Mbit za sekundu. Do jedné sekundy záběru tedy kamera při natáčení vtěsná padesát celých snímků.

Dále v prokládaných Full HD režimech 50i FX – 1920 x 1080 bodů, max. 24Mbit/s a FH – 1920 x 1080 bodů, průměrně 17 Mbit/s, obojí v 16:9 formátu obrazu.

Další dvě nastavení nahrávají HD video v rozlišení 1440 x1080 bodů. HQ – přibližně 9Mbit/s a LP  – 5Mbit/s obojí opět ve formátu obrazu 16:9.

Můžeme zvolit i nahrávaní do tzv. Standardního režimu HQ – MPEG2-PS formát PAL, 720 x 576., 16:9 a 4:3.

Formát fotografií

Statické obrázky se zaznamenávají ve formátu JPEG s DCF v. 2.0, s EXIF v. 2.3 a je kompatibilní s MPF Baseline.

Režim fotografovaní, duální snímání:

• 6 016 x 3 384 bodů/16:9, 4 512 x 3 384 bodů/4:3, 4 224 x 2 376 bodů/16:9, 2 592 x 1 944 bodů/4:3
• 1 920 x 1 080 bodů/16:9, 640 x 480 bodů/4:3

iPlynulé panoráma:

• 4 912 x 1 080 bodů/[Standardní], vodorovně, 3 424 x 1 920 bodů/[Standardní], svisle
• 7 152 x 1 080 bodů/[Širokoúhle], vodorovně, 4 912 x 1 920 bodů/[Širokoúhle], svisle

Pořízení fotografie z videoklipu:

• 1 920 x 1 080 bodů/16:9, 640 x 360 bodů/16:9 a 640 x 480 bodů/4:3

Záznamový čip

Všechny druhy záznamu se realizují pomocí světlo citlivého snímače typu CMOS s uhlopříčkou 1/3,91 palce, v milimetrech je to tedy 4,6. Na tuto plochu je vtěsnáno 5 430 000 pixelů, při fotografování interpolovaných až na 6016 x 3384 obrazových bodů. Při natáčení videa a zachycení fotografií ve formátu 16:9 je aktivních 5 020 000 bodů. U formátu fotek 4:3 jen 3 760 000 bodů.

Poznámka: Nechápu honění se za takovým množstvím obrazových bodů ve fotografii, která dokáže tato kamera do statického obrazu vtěsnat. Je to jen hra s čísly. Kvalita se tím určitě nezvýší, je tomu spíše naopak. Kdy už lidi při nákupu digitálních záznamových zařízeních přestanou věřit na zavádějící čísla a bude je zajímat skutečná kvalita záznamu, která má s velkými čísly udávajících pixely jen omezenou platnost?

Objektiv a Zoom

Firemní širokoúhlý objektiv G má světelnost F1,8 – 3,4. Ohnisková vzdálenost f= 3,2 mm – 32,0 mm. Při převodu na 35 mm film pro videoklipy a fotografie formátu 16:9: 29,8 mm – 298,0 mm

Transfokace je možná ve dvou nebo vlastně ve třech stupních. Optických 10x, kdy nedochází k degradaci kvality obrazu, 17x při nastavení stabilizace na Aktivní a konečně digitálních 120x, kdy se pouze elektronicky zvětšuje výřez na CMOS čipu. Z logiky věci a velikosti (malosti) záznamového čipu, to je ale takový odpad, že ho nikdo soudný nemůže používat.

Poznámka: Zoom 17x je využíván v inteligentním Auto režimu, kdy je úroveň stabilizace zapnuta v Aktivním modu. Při Standardním nastavení stabilizace se šíře obrazu ještě o trochu zvětší a přiblížení je v tom případě skutečných optických 10x.

Stabilizátor při transfokaci (zoomu)

Z podstaty tvaru těla a tedy jeho možnosti uchopení je stabilita v ruce dosti problematickou. Při nejširším záběru bude klidný obraz takřka pravidlem. (A to ať zvolíte nastavení optického stabilizátoru na nejsilnější variantu – Aktivní, nebo obecnou Standardní. U druhého jmenovaného je nejširší ohnisko záběru jak jsem psal, o něco větší. Při nastavení na Aktivní pro změnu získáte zase větší přiblížení vzdáleného objektu.) Něco jiného to bude při nájezdu na detail. I když je i v tomto přístroji optická stabilizace, – jak už to u Sony posledních pár let bývá – velmi dobrá, nezachrání vše. Velmi záleží na člověku, který GW55 třímá v ruce (lépe v rukou). Nervózní roztřesenou ruku nedokáže zachránit žádný stabilizátor, takže nepomůže ani zde. Lehký mikro třes má ale velikou šanci na to, že bude i u tohoto přístroje v celku úspěšně eliminován.

Poznámka: Někdy pomůže, když už držíme tento druh kamery v jedné ruce (obecný nešvar laické veřejnosti) eliminaci otřesů do jisté míry můžeme aplikovat tím, že si druhou rukou držíme ruku s přístrojem pevně v zápěstí nebo podpíráme dlaní druhé ruky loket. Problém to nejspíše neodstraní úplně, ale určitě se pevnost držení podstatně zlepší. Chceme-li se třesoucím záběrům ve velké míře vyhnout, doporučuji vyhnout se co nejvíce i kolébce zoomu.

Obraz – v rámci kategorie výborný

Je velmi dobrý. V této kategorii kamer přímo vynikající, jak je ostatně u Full HD kamer Sony již dobrým zvykem. Ve tmavých místech scény nicméně narůstá šum. Obraz je ostrý a barevně vyvážený. Občas se vyskytnou problémy s automatickým vyvážením bílé, ale to jen velmi sporadicky. Tomu se dá vyhnout vhodným ručním nastavením. Zaostřování je v běžných podmínkách dostatečně spolehlivé. Ruční nastavení zaostření je dosti kostrbaté a nedá se vždy využít. Jeho nastavení na dotykovém displeji je dosti neohrabané.

Poznámka: Kamera ostří výrazně na střed obrazu. Chceme-li zaostřit na nějaký předmět mimo tento střed, je k nezaplacení funkce ostření dotykem na LCD obrazovce. Kamera si potom přeostří na dané vybrané místo a může podle stejného místa upravit i expozici. Velmi šikovná pomůcka, která nám často pomůže udělat velmi působivý záběr se zaostřením jen nadaný předmět zájmu. Ostatní scéna se ocitne mimo zaostření a obraz tak dostane patřičnou hloubku. V tomto případě ale záleží na cloně, která byla v momentu natáčení zařazena kamerovou automatikou. Takové záběry vyniknou mnohem více za použití zoomu.

Zvuk

Je pouze průměrný. V této kategorii kamer ani lepší nelze ze své podstaty očekávat. Svoji úlohu splní v dostatečné kvalitě. Stinnou stránkou je hluk motorku zoomu, který se projevuje hlavně v tichých pasážích. V běžných zvukových kulisách si tohoto nešvaru nejspíše vůbec nevšimneme.

Do zvuku se občas přimíchá i hluk doteků po těle kamery. Je proto nutné – chceme-li se tomu vyhnout, držet kameru pevně sevřenou v dlani, bez zbytečných šmátravých pohybů prstů po plášti přístroje.

Mikrofon

Zařízení na horní straně kamery zaznamenává zvuk dvoukanálově tedy stereo v Dolby Digital 256Kbps. Zvýrazňuje spíše středové tóny. V menu se dá nastavit elektronická ochrana větru, která zabrání proniknout hlubokým tónům do nahrávky. Omezení je zde ale pouze částečné, protože odfiltrovat větrné poryvy obecně, dokáže úspěšněji pouze chlupatá ochrana. Mikrofon se v menu dá přepnout z Normálního modu ještě na úroveň Nízká. Ten je vhodný pro velmi hlučná místa, jako je například koncert rockové skupiny atp.

Baterie

Přibalený akumulátor dodává přístroji spolehlivě energii dle mé zkušenosti v běžném provozu natáčení 30 – 45 minut, což je na takového trpaslíka dost úctyhodný výkon. Baterie se nabíjí v přístroji přes dodávaný adaptér přes mini USB konektor a je dosti zdlouhavé – cca 140 minut. Nabíjením z USB počítače potom stoupne na cca 200 minut. Doporučuji ohlédnout se po ještě jedné náhradní dobíjecí baterii a přikoupit k ní případně i externí nabíječku BC-TRN2.

Automatika versus manuál

Automatika je velmi spolehlivá a ve velké většině situací si s ní bez problému vystačíte. Inteligentní iAuto rozpozná většinou spolehlivě druh scény a parametry kamery tomu bleskově přizpůsobí. Je možné použít i Volby scény pro natáčení ve specifických podmínkách a to i pod vodou.

Je možné skrze dotykový displej v menu. Dá se tak automaticky ostřit, upravovat expozici a vyvážení bílé. Je možné nastavit si vodící mříž nebo zapnout režim nízkého osvětlení Low Lux, kdy se rychlost závěrky upraví z běžných 1/50 na 1/25 sekundy a do objektivu tak pronikne jednou tolik světla. Nelze použít při rychlejších pohybech ve scéně, protože obraz je potom máznutý.

K mání je v menu i prolínačka. Zebru ani Peaking zde nenajdete.

Fotografie

Kvalita fotografií pro běžné použití – to znamená – papírové fotografie do A4, prohlížení na monitoru počítače případně HD televizoru je více než dobrá. To je možno posoudit na originál fotografiích pořízených touto kamerou. Fotografie jsou buď ve formátu 16:9 anebo – pro mne nepochopitelně – ve formátu 4:3. Chcete-li dobré fotografie, nefoťte při nejnižším možném nastavení kvality ve foto módu ani v nastavení na video mód. Fotky jsou v takovém případě i při dobrých světelných podmínkách zašuměné. Nebuďme líní při snaze zachytit snímek přejít do módu fotografování. Trvá to jen okamžik a fotky jsou potom na velmi slušné – nebojím se říci v této kategorii – až vynikající.

Fotografie jsou na danou třídu kamery povedené

Poznámka: Nechápu lidi, co jsou postižení válcováním reklamou a kupují si foťáky v domnění, že s nimi budou pořizovat i dobré video. NENÍ tomu tak! Doba ale pokročila a i poměrně levná kamera dokáže udělat jak dobré video, tak i pohodové fotografie. Zamyslete se nad výhodami a nevýhodami obou typů přístrojů a musí vám být za chvíli jasné, že kamera udělá mnohem lepší službu než nějaký kompakt, který se vychloubá i Full HD videem, ale výsledky jsou potom mnohdy tristní a to i od renomovaných výrobců. Komu stačí k obojímu mobil, ať ani nepřemýšlí. Bylo by to mrhání časem.

iPlynulé panoráma

Tato kamera umí nafotografovat panoramatickou fotografii složeninou s jednotlivých snímků tím, že po spuštění této funkce v hlavním menu plynule posouváme kamerou ze strany na stranu. Kamera zaznamenává jednotlivé snímky a pospojuje je do jedné dlouhé „nudle“.

GPS – s blouděním je konec

Global Positioning System tedy Ukládání informací o vaší aktuální poloze do videa a fotografií, lze snadno využít i jako jednoduchou navigaci. Během minuty se tak můžete v plenéru orientovat, kde se právě nacházíte, a kterým směrem se případně můžete vydat, abyste došli na zamýšlené místo bez zbytečného bloudění. Pod širým nebem funguje spolehlivě, v budovách může nastat situace, kdy signál z družic nedokáže kamera zachytit. Je tedy třeba vyjít ven nebo alespoň vystrčit ruku s přístrojem na chvíli z okna. Určení pozice je potom přesné na několik metrů.

Poznámka: Mapa v kameře by mohla být malinko podrobnější, ale k zorientování se opravdu postačuje.

Zkušenosti pod vodou

Vlastní bohužel nemám, protože jsem se po dobu testování kamery nedostal nikam k vodě, kde by to mělo smysl vyzkoušet. Ono vlastně ani není co pořádně prozkoušet. Když chcete totiž s kamerou pod vodu, musíte zapnout v motivových programech – Pod vodou – a kamera přejde do automatického módu a můžete leda tak používat zoom.

Po otočení LCD panelu a jeho přilnutí k tělu kamery s obrazovkou směrem ven se kamera automaticky přepne do modu přehrávání natočeného zaznamenaného materiálu v kameře uloženého na paměťové kartě. Přehrávání se realizuje intuitivními doteky na obrazovce. Snadné a přehledné. Po propojení kamery s HDTV prostřednictvím HDMI kabelu můžeme záznamy směle přehrávat i na velké obrazovce. Trochu nešikovné je, že musí při tom být otevřený kryt baterie, kde se skrývají i všechna přípojná místa. To je daň za vodotěsnost těla kamery.

Kopírování záznamu

Provádíme přes USB kabel propojený s počítačem, ve kterém můžeme mít nahranou Sony aplikaci PlayMemories Home. Tu získáme po propojení kamery s počítačem stažením z internetu. Ta nám usnadní a zpřehlední ukládání a uspořádání zaznamenaných dat do počítače. Navíc prostřednictvím tohoto programu budete schopni zobrazovat na mapě místa, kde byly záznamy pořízeny. V takovém případě je nutné mít zapnuté GPS již při natáčení nebo fotografování.

Papírové knížečky s různojazyčnými návody opět zabírá skoro polovinu krabice s kamerou samotnou. V té testované česká mutace chyběla. Dá se naštěstí stáhnout z internetových stránek Sony, v sekci Podpora. Dozvíte se v něm téměř vše podstatné, ale přeci jen ne možná všechno, co byste jako čerstvý uživatel nového přístroje očekávali. To je bolest návodů k použití ke kamerám téměř obecná.

V příslušenství najdeme řemínek kolem zápěstí, který nám dodá jistotu při jejím držení, baterii NP-BG1, síťový adaptér s nabíjením přes mini USB kabel, který je také přibalen a slouží i k přenosu dat do počítače. Konečně je přibalen také HDMI – mini HDMI kabel pro propojení kamery s HD televizorem či monitorem.

Jako minikamera slušné

Tato minikamera potěší všechny, jejichž prioritou je skladnost a jednoduché ovládání. Obraz je na velmi vysoké úrovní, zvuk je pouze průměrný, jak je popsáno výše. Ve většině běžných situací se můžeme spolehnout na plnou automatiku, která svoji práci odvádí bez větších zaváhání. Ten kdo není nijak náročný na celkové vyznění videa a zvuku bude určitě spokojený, protože ve standardních situacích si tento přístroj počíná velmi dobře. Uplatní se i jako jakýsi obrazový záznamník. Je tedy vhodná i jako druhá kamera do míst, kde kamery normálních tvarů vzbuzují zbytečně pozornost a narušují tím přirozený běh věcí kolem sebe.

I přes svůj poměrně dobře pracující stabilizátor díky své konstrukci potřebuje opravdu pevné držení, čehož není vždy možné úspěšně dosáhnout. Velkou výhodou je logická prachu odolnost, když je kamera vodotěsná do hloubky až pěti metrů. Pod vodou se dají pořizovat jednoduché záznamy, které ale dostatečně plní svoji funkci. S kamerkou můžeme točit v klidu v prašném prostředí i v prudkém dešti, bez nebezpečí jejího poškození, což je její veliké plus. Přes své drobné nedostatky vyplívající z této kategorie kamer mnoho lidí dokáže plně uspokojit. Natáčí o mnoho řádů lépe, než kterýkoliv mobil, vejde se do kapsy či dámské kabelky. Díky své hmotnosti nás nijak nezatíží a můžeme ji nosit sebou vlastně úplně všude. Svůj účel plní tedy bezezbytku a najde bezesporu mnoho spokojených uživatelů.

Aktuální cena Sony HDR-GW55 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, )