Jak jsem koupil gramofon a zjistil, že...

  • Lukáš Honek
    Kategorie: Návody, Přehrávače a rekordéry
    Led 14, 2017
    5× Komentováno
    gramofon

    Prodeje gramodesek dramaticky rostou, stejně tak přibývá lidí poslouchajících hudbu z gramofonu. Analogově. Je to nostalgie, je to magie, může to být i kvalitní zvuk. Ale má to smysl?

    Gramofonovou éru pamatuji ze svého mládí. Tesla gramofon, Tesla reprobedny, Made in Czechoslovakia, praskání, šumění, čištění gramofonové jehly od chuchvalců prachu… k tomu naprosto ikonická „LP platňa“ Dark Side of the Moon od Pink Floyd (kterou jsem docenil až mnohem později). Ale jedinou variantou tehdy byl kotoučový a později kazetový magnetofon.

    O mnoho let později, s dobrým zesilovačem, který nešumí; s dobrými reprobednami navrženými v Anglii (a vyrobenými v Číně); zdvojenou masivní kabeláží, vyladěným DAC převodníkem, nahrávkami ve vysokém rozlišení… by mohl být jeden velmi spokojen a jen si užívat dobré hudby.

    image: www.freeimages.co.uk

    Vše složité je krásné...

    Proč analog?

    Současně ale jednoho nenechává v klidu, koukat se na několik desítek zděděných gramodesek velmi solidního vkusu. A číst o tom, jak nyní vychází na vinylu a prodává se stále více nových alb. A té chvály na věrnou reprodukci zvuku k tomu všemu navíc!

    Však současná běžná aparatura složitě převádí digitální data (jedničky a nuly) na analogový elektrický signál, který je analogově zesilován a proměněn na zvukové vlny (opět je to věc analogová, jako naše receptory z masa a kostí). Takže proč nezkusit poslech bez velmi problematické konverze? Prach prachu, analog analogu?!

    Pořízení gramofonu

    Gramofon už jsem žádný nevlastnil. Takže jak nějaký vybrat? Jen kvůli experimentu se mi nechtělo vydávat mnoho financí. Gramofon je relativně jednoduché zařízení, které dokáže fungovat věky. Zásadní pro zvuk je přenoska, pak už jde jen o to, aby se to nějak točilo. Zjednodušeně, ale je to tak.

    Takže gramofon, i desítky let starý, může stačit. Naše tuzemská gramofonová tradice je velmi silná a klidně lze jít Tesla cestou. Na druhou stranu sběratelský „aukro trh“ vyhnal ceny zbytečně vysoko. Mimochodem, gramofonová tradice u nás pokračuje, vyrábí se u nás stále jak gramofony (Gramofony Litovel např. značky PRO-JECT), tak se u nás ve velkém lisují gramodesky pro celý svět (GZ Media).

    Podařilo se mi nakonec na Aukru sehnat starý poloautomatický gramofon od Matsushity (Technics) za 1500 korun, Made in Japan, navíc vyladěný někým, kdo se trochu vyznal. S oblíbenou přenoskou Ortofon OMB-5, která má mít výborný poměr výkon/cena.

    Předzesilovač

    Gramofon má jedno z velkých specifik. Pokud nemá vlastní integrovaný před-zesilovač, což starší modely nemívají, nemůžete jej připojit do linkového vstupu koncového zesilovače. Výstup z gramofonu je velmi slabý. Signál je třeba zesílit na tzv. linkovou úroveň a pak pro reprodukci. K tomu slouží předzesilovač – buďto samostatný, nebo obsažený ve vašem stereo zesilovači nebo receiveru. S ohledem na typ přenosky gramofonu MM nebo MC.

    Já jsem bazarový gramofon doplnil sestaveným předzesilovačem Actidamp Mk2, v ceně asi tisíce korun.

    První poslech po desítkách let

    Gramofon jsem zapojil přes předzesilovač nejprve na obyčejné aktivní repro Genius. Vzal jsem desku, nasadil raménko a… velmi mne překvapila charakteristika zvuku. Zejména lidský hlas zněl přirozeně, jinak, než z digitálu. Hudba byla celkově příjemná. I na „odpadu“, jakým je repro od Geniusu bylo patrné, že na gramo poslechu něco asi přece jen bude. To mne ponouklo k dalšímu zkoušení (a sebrání gramofonu dětem).

    Gramofon tedy putoval k modernímu zesilovači a kvalitním reprobednám. Nechyběl ani poslech nově zakoupené gramodesky. Došlo i k přepnutí z Actidampu na integrovaný předzesilovač, přičemž kvalitativní rozdíl nebyl zásadní. Opět se potvrdilo, že zvuk je velmi příjemný a dobře se poslouchá a rozhodně lze hovořit o zvuku celkově kvalitním.

    Ovšem s občasným drobným praskáním, notoricky známým právě z gramo světa. Avšak oproti vzpomínkám šum nepředstavoval takřka žádný problém. Horší to bylo s rezonujícím projevem motoru, který přece jenom u takto starého (a nedobře tlumeného provedení) gramofonu slyšet byl, sám o sobě, i ve zvuku. Ale při běžné hlasitosti poslechu docela zanikal.

    Nadchnul mne zejména poslech vzducholodního alba od Led Zeppelin. Tomuto typu hudby stopa nostalgie sedla úplně geniálně. I taková ptákovina, jako Thriller od Michaela Jacksona, se mi líbila, byť bych ji normálně neposlouchal. A pohádky předčítané Karlem Högerem se líbily jak dětem, tak i mně. Ten lidský hlas, ten hlas!

    Mezikrok s novým gramofonem Pro-ject Primary

    Jelikož se mi zvuk analogu zalíbil, začal ve mně hlodat audiofilský červík. Hraje to sice hezky, ale ten starý motor je hlučný. Jak by na tom byl asi nový gramofon. Volba padla na Pro-ject Primary, který je hodně spartánský a jednoduchý, ale o to více se může zaměřit na kvalitu toho podstatného. V mých očích tedy na věci kolem raménka a zejména osazení oblíbené přenosky Ortofon s možností její snadné výměny (i za jinou). Tedy tak se to jevilo teoreticky.

    Strohá elegance, soustředění se na podstatu. Ale úplně to nevyšlo...

    Ve výsledku pak sice nový gramofon měl krásně tichý motor, ale i se stejným typem přenosky hrál hůř, než ten starý. Tiše, nevýrazně, zastřeně, nudně. Proč? To nevím, ale vrátil jsem se ke gramofonu starému, kterému jsem již i měnil přenosku za novou (stejný model), jelikož při neopatrné manipulaci přišel o jehlu. Proč stojí samotná jehla stejně, jako celá nová přenoska (620 korun)? Kdo ví…

     


    Než se deska zadrhne…

    Takže, umí to hrát hezky. Když máte dobrý gramofon, tichý, stabilní, v rovině, bez kolísání otáček, s vyváženým raménkem (přítlakem), správným svislým sledovacím úhlem (VTA), správným azimutem, správným působením boční síly na hrot (řešené antiskatingem) a hromadu dalších věcí. Jo a taky čisté desky a hrot. Jejda, že je toho trochu moc?

    Ano, při poslechu gramodesek je třeba řešit hodně věcí. A hodně se toho může pokazit. Ale taky nemusí.

    I když ale budete pečliví, budete mít štěstí nebo jste nenároční, budete muset dbát na čistotu desek a jehly (chvějky) a rozhodně budete muset desky otáčet a měnit. Protože na jednu stranu desky se vejde opravdu jen pár písniček (asi 22 minut). Ani skákání mezi skladbami si moc neužijete. 

    Poslech analogového zvuku z gramofonu má své kouzlo. Zvuk je hezký, ale musíte si jej odpracovat. Je příjemné vlastnit nahrávky na hmatatelném krásném nosiči. K tomu je možné vlastnit spoustu různých doplňků: Karbonových kartáčů na desky, štětec na chvějky, pokročilejší čističe nebo pračky gramodesek, vodováhy, váhy přítlaku… Myslím, že tohle by mohl být začátek jednoho nádherného přátelství. Pro někoho.

    Pro mne je toho ale příliš. Nezanevřu na analogový poslech svých starých a pár nových desek na svém starém nedokonalého gramofonu. Ale jen občas, pokud se mi podaří opět nastavit rozhozené „raménko“ podle tohoto hezkého návodu. Investovat více nebudu, protože dosáhnout zde spokojenosti je až moc kostrbaté a míra sběratelství až příliš fetišistická. Neodsuzuji, jen upozorňuji. Vrátím se k dobře udělanému digitálu se vším jeho pohodlím. U vás to ale může být jiné. Nebojte se to vyzkoušet. 

     

    PŘIDAT KOMENTÁŘ

    5 Komentáře

    1. Pěkný článek.Je to náročné,ale o tom to je.Jasně,musíš poslechnout celou stranu a nelze přeskakovat...ale o tom to je.Musíš desky čistit,čistit hrot,udržovat...Je to prostě osobní vztah...ale...o tom to je.
      Pěknou a inteligentní holku také neutáhneš na "krabičák" a spoustu hloupých keců v zaplivané čtyřce,musíš investovat (čas,peníze,inteligenci),ale vyplatí se ...a o tom to je.
      Jinak ale pěkný článek.Myslím,že jsem oba pochopili o čem to je :-).

    2. Velice pěkný článek. Myslím, že kolega to vystihl uplně přesně. Je to náročnější, pracnější, zabere to více času ale.... o tom to je ! Jsem Dj a po celou dobu co se zajímám o hudbu jsem hrál digitální formu zvuku. Něco se ve mě však zlomilo tehdy, kdy jsem si vyzkoušel na vlastní kůži hrát s desek a gramofonů. Od té doby nechci nic jiného. Vyrůstal jsem v 90. letech a éru gramodesek se Spejblem a Hurvínkem nebo Vladimíra Menšíka pamatuji velmi dobře. Nostalgie u mne převládá a půjdu dál v těchto stopách.

    3. No,vím o čem je gramec.Dnešní generaci ořezaných formátů mp3 to lze dost těžko vysvětlit.Bohužel doba jde směrem k horší kvalitě ve všech směrech a prohlašuje to za POKROK.Ale to je jen marketing.Starý dobrý analog i v televizi a radiu byl a je daleko lepší než digitál.Dnešní posluchači ohlušení sluchátky to asi nepoznají,ale digitální ořez muziky na 16 khz není nic co by znělo přirozeně nebo pohodově.Proto autor ihned poznal rozdíl,jak TO HRAJE PŘIROZENĚ A PĚKNĚ.Ano,digitál hraje taky pěkně,ale převodník není laciná záležitost.Mě stál 24 tisíc korun.Lacinější převodník je slyšet.Což většina hluchoňů neřeší,a proto výrobci budou vyrábět stále horší a ještě horší výrobky.Protože to PROSTĚ STAČÍ.Lituju budoucí generace.Budou poslouchat v kvalitě středovlnného rádia.....

    4. Já taky vím, o čem je dnešní gramec: v lepším případě o nostalgii, v horším případě o sebeklamu a v nejhorším případě o frikulínství a/nebo snobismu. "Technicky" je na tom sebelepší gramec bídně ze samé podstaty věci (šum, dynamický rozsah, přeslechy, lupance atd.). Kvalitní digitál je na tom co se týče technických limitů lépe.

      Pokud má v něčem gramec výhodu, tak je to jedna jediná věc: ve většině případů lepší mastering nahrávek. Přesněji řečeno - komerce vycházející digitálně míří na "většinového" zákazníka a je v drtivé většině případů zmršena "moderním" masteringem (tzv. Loudness War). Ovšem náročný posluchač má možnost nakupovat kvalitní digitální Hi-Res nahrávky od renomovaných vydavatelství jako MFSL apod. U gramofonových desek je situace jiná, protože je v drtivé většině případů kupují nároční posluchači, takže vydávat "moderně zmršené" verze gramofonových desek nemá žádný smysl. Takže zde je rozdíl v tom, že při nákupu digitálních nahrávek musí zákazník vybírat mnohem obezřetněji než zákazník nakupující desky.

      S cenou kvalitního reprodukčního zařízení souhlas - kvalitní transport a DAC nejsou za hubičku. Ovšem kvalitní gramofon, přenoska a předzesilovač taky ne, takže z tohoto pohledu je to prašť jako uhoď.

      Co se týče spotřební kategorie, tak tam je to samozřejmě bída. Ale tu hlavní bídu nedělá zdroj zvuku (nechcete doufám tvrdit, že nějaká atrapa gramofonu za 3 tisíce Kč hraje lépe než CD přehrávač za stejnou cenu, že ne). Největší bídu samozřejmě dělají reprobedny. Jenže ty byly v levné kategorii příšerné vždycky a (asi) vždycky tomu tak i bude. Levné zesilovače jsou na tom z hlediska šumu a zkreslení dnes lépe, ale to už tak velký vliv jako reprobedny nemá. Co se jednoznačně zhoršilo, je akustika typického obýváku. Dřív bylo běžné mít obývák plný "krámů", dnes jsou moderní "holoobýváky".

      Co se týče rozhlasového a televizního vysílání: rozhlas se dřív poslouchal převážně z různých tranzistoráků, "jezevčíků", "dráťáků" a dalších obskurních zařízení. Že by na tom byl poznat rozdíl mezi zdrojem zvuku ve studiu (deska/pásek vs MP3) nebo typu přenosu (FM vs. DAB) si opravdu nemyslím. TV se zase typicky poslouchala přes reproduktory vestavěné v televizoru. Ty v CRT televizorech asi opravdu většinou hrály lépe než ty vestavěné v dnešních "placatých" televizorech, ale že by na tom byl poznat rozdíl mezi analogem a digitálem si taky nemyslím. Navíc dnes je běžné mít k TV připojené domácí kino - typicky samozřejmě nějaký plastikový křáp - ale i nejhorší domácí kino je s reproduktory vestavenými do CRT televizoru minimálně srovnatelné, ne? Samozřejmě bylo i v minulosti možné k televizoru připojit zesilovač a reprobedny. To ale jednak dělal asi málokdo (já jsem na nikoho takového nenarazil) a druhak bych si o kvalitě zpracování zvuku starých televizorů žádné iluze nedělal ani na linkové úrovni.

      A co se týče vámi kritizovaného "většinového" posluchače, který se ohlušuje empétrojkami pouštěnými do sluchátek: opravdu bylo lepší ohlušovat se do sluchátek z audiokazety vražené do walkmana? Já jsem to zažil a bylo to peklo. Dnes i mobil hraje lépe než walkman a za pár tisícovek se dá pořídit MP3 přehrávač schopný přehrávat i FLACy, který strčí do kapsy minimálně základní kategorii seriózních gramofonů.

    5. Díky za článek, otevřel mi oči. Mam doma bazarovou Teslu, kterou vlastně neposlouchám a mám ji z nostalgických důvodů (když jsem byl děcko, měli jsme grafon).

      Ale začal jsem teď před Vánoci blbnout, že by se mi vlastně hodil nový gramec a ten bych určitě poslouchal. Ale já si poslech už odřít nehodlám, což jsi mi pomohl pochopit a ušetřil jsi mi 10 klacků. Po hodině serfování už jsem měl vybraný Pro-ject a začal přesvědčovat ženu :)