AV receiver – k čemu je dobrý a jaký vybrat

AV receiver je mimořádně užitečné zařízení, jehož význam rozhodně neklesá. Naopak je až s podivem, kolik audio-video-počítačových nadšenců by jej využilo, ale přesto jej ještě nemají. Přitom takovéto zařízení vám může sloužit 10 až 20 let. Zjistěte s námi, k čemu vám bude dobrý a jakým byste si mohli třeba udělat radost.

AV receiver (někdy označovaný jako AV přijímač) je centrála pro všechny vaše audio a video přístroje. Zvuk (a video) z několika přístrojů přivedete do receiveru, ten signál zpracuje a pošle dále. Jde o takový slučovač a přepínač. A taky zesilovač.

Co receiver umí?

AV receiver umí přijmout a dekódovat široké spektrum zvukových formátů, včetně prostorového zvuku. Současně funguje jako zesilovač, který dodává výkon do připojených reproduktorů. Většina receiverů má i AM/FM tuner, trendy jsou i různé možnosti připojení přenosných přehrávačů (USB nebo kolébka).

AV receiver je šperk pro každého technického nadšence

Pokud jde o video, je třeba podotknout, že to není to nejdůležitější, co pomocí AV receiveru řešíte. Pokud máte na televizoru dostatek video vstupů, můžete do něj připojit přístroje přímo. AV receiver nicméně umí přijmout videosignál od mnoha přístrojů a pomocí jednoho výstupu jej pošle do zobrazovadla. Vstupy potom přepínáte nikoli na televizi, ale na receiveru (případně se přepínají automaticky).

Ukažme si několik příkladů, kdy je AV receiver nejlepším řešením situace:

• Nějaký přístroj poskytuje zdroj prostorového zvuku pomocí digitálního výstupu (HDMI, optika, koax). Pro dekódování a reprodukci 3D zvuku a jeho distribuci do reproduktorů potřebujete receiver.
• Nějaký přístroj poskytuje stereo výstup, ale vy chcete prostorový zvuk z více reproduktorů. Potřebujete receiver. Ten promění stereo signál na prostorový zvuk.
• Máte televizor, herní konzoli, dvd přehrávač, satelitní příjmač, MMC přehrávač nebo více jiných přístrojů. Chcete dobrý zvuk, případně 3D zvuk. Bez receiveru to opravdu nemá cenu. Jedině receiver má dostatek vstupů a schopnosti zpracovat moderní zvukové formáty.
• Máte all-in-one domácí kino a chcete připojit více zdrojů zvuku, nebo chcete nahradit nefunkční integrovaný receiver. All-in-one centrálu vyhodíte a repro připojíte k novému receiveru.

Už víte, že receiver je opravdu šikovné zařízení. Co teprve až když zjistíte, že to nemusí být finančně nákladná záležitost a nadto nepodléhá toliko trendům, abyste jej museli každé 2-3 roky měnit. Jak se ale zorientovat na trhu?

Jak vybrat AV receiver

Receivery nezažívají neustálý překotný vývoj, jako jiná elektronika. To samozřejmě neznamená, že stagnují. Ale jen málokdo například potřebuje místo 7.1 zvuku 8.1 natolik, aby si kvůli tomu hned kupoval nový receiver.

Běžný uživatel, pokud už se náhodou pro receiver rozhodne, nejprve míří ke své oblíbené značce, potažmo značce, ve které má televizi nebo přehrávač. Takovýto rychlý úsudek ale nedoporučujeme. Mít sladěné komponenty v jedné značce není vůbec nutné a nepřináší to žádné významné funkce navíc. Panasonic nebo Samsung sice dělají dobré televizory, ale s receivery to není žádná sláva. Naopak jsou firmy, které nabízejí za méně peněz více funkcí a hlavně lepší zvuk, protože se receivery dlouhodobě a intenzivně zabývají. Velmi obecně zde lze doporučit značky Onkyo, Yamaha, Denon, Pioneer, Marantz či Harman-Kardon.

AV receiveru s ventilátorem se raději vyhněte. Ferguson na obrázku ale ctí použité toroidní trafo, které není u levnějších receiverů vůbec běžné

U receiveru je zásadní, jak hraje. To ale řeší hlavně audiofilové. Budeme předpokládat, že jimi nejste a spokojíte se s naší radou ohledně doporučených značek a případně si necháte poradit dle vašich konkrétních potřeb. Důležitý je dále počet vstupů a výstupů. U vstupů hraje roli samozřejmě i jejich provedení – nutné jsou digitální optické nebo koaxiální vstupy. V dnešní době to nejde bez HDMI, aktuálně ve verzi 1.4. Tři HDMI vstupy jsou rozumné minimum. Nějaký ten analogový vstup se také hodí. Video výstupu dnes už vévodí především HDMI. U zvukových výstupů jsou podstatné hlavně ty reproduktorové – nepodceňujte provedení svorek, měly by být bytelné a šroubovací. Hodit se může i to, když má receiver 2 přepínatelné výstupy na přední pár reproboxů. Pro stereo poslech hudby můžete využívat jiné reproduktory, než ty pro prostorový zvuk. Případně si druhý pár repro můžete vyvést do jiného pokoje (tzv. multiroom... nicméně ne každý receiver umí hrát na obou výstupech současně a zároveň z různého zdroje). Za tímto účelem mívají receivery i výstup pro druhé čidlo dálkového ovládání.

Dostatek HDMI portů se dnes opravdu hodí

Skoro jakýkoli receiver, který není úplně základním modelem, dnes oplývá automatickou kalibrací zvuku dle konkrétní místnosti (místnost si „osahá“ mikrofonem). Může se to hodit, ale za nutnost to nepovažujeme. Dobrý receiver by také měl mít dobrý dálkový ovladač, který si poradí s více přístroji, nejenom sám se sebou.

Čím více kanálů, tím více Dolby. Podívejte se na náš přehled 3D zvukových standardů

Dále se ve zkratkách podíváme na konkrétní parametry přehledněji.

Výkon receiveru
Pokud nemáte opravdu velký pokoj, výkon neřešte. Téměř jakkoli výkonný receiver stačí na běžné potřeby. Nadto každý výrobce si výkon udává, jak se mu hodí, takže jde o nepoměřitelný údaj. Chcete-li ale mít rezervu, neberte nejnižší model z řady. Toužíte-li po opravdovém výkonu, zvažte receiver. Doslova. Čím těžší přístroj je, tím větší má výkon. Dále sledujte příkon přístroje. Receiver s maximálním příkonem 100 W těžko poskytne výkon 600 W. 

Impedance reprosoustav
Jakou impedanci reprostoustav receiver podporuje, je velmi důležité sledovat. Na 8 ohmový výstup byste neměli připojovat 4 ohmové reproduktory. Naopak ke 4ohmovému výstupu lze připojit 8ohmové reproduktory, byť budou hrát lidově řečeno méně hlasitě (zesilovač musí vynaložit větší námahu, aby odpor překonal).

Upscaling
Když přivedete do receiveru video signál s nižším (standardním) rozlišením, může jej s větší či menší efektivitou převést na HD video. To ale umí i spousta přehrávačů, pro receiver to není nijak zásadní funkce.

Dekodéry prostorového zvuku
Dekodéry jsou pro receiver velmi důležitou položkou. Dvojice, která se velmi dlouho udržela na trhu, byly Dolby Digital a DTS. Původně pro 5.1 kanálů, později pro 6.1 kanalů v podobě Dolby Digital EX a DTS ES. Důležité je, že fungovala zpětná kompatibilita a na starším receiveru nebyl problém přehrát novější formát, byť s méně kanály.

S blu-ray formátem se objevily i nové zvukové standardy jako Dolby True HD, DTS HD Master Audio a další. Opět přidávají kanály, 8.1 (už trochu zbytečně), ale hlavně jde o kvalitativně lepší způsob ukládání zvuku. Podporu těchto nových formátů doporučujeme při výběru receiveru zohlednit. Přehled standardů multikanálového zvuku přikládáme v navazující kapitole.

HDMI vstupy a výstupy
Dobrý receiver by měl HDMI signál propouštět, i když je v režimu stand-by. Pokud jde o samotné HDMI vstupy, tak ty ještě nezajišťují, že bude prostorový zvuk dekódován. K tomu musí mít receiver zmiňované dekodéry. Dobré je mít moderní receiver i s těmito dekodéry. Nicméně pokud náhodou koupíte receiver, který nemá dekodér nejnovějších DTS Master Audio nebo Dolby TrueHD, neznamená to, že jste zcela nahraní. Některé receivery umí přijmout přes HDMI již dekódovaný signál např. z blu-ray přehrávače a ten zesílí.

DA převodníky
Pro mírně pokročilejší ještě zmíníme jednu část receiveru. To jsou převodníky z digitálu do analogu. Do značné míry ovlivňují kvalitu dekódovaného zvuku. Od věci tak není jejich rozlišení 192 kHz/24bitů a kvalita. Pokud je převodník kvalitní, výrobce se tím na obalu rád pochlubí (Burr-Brown, Wolfson aj.).

Kolik do receiveru investovat?
To je jednoduché. Tolik, kolik si můžete a chcete dovolit. Cena nového a docela moderního receiveru začíná na 5 tisících. Za 8-12 tisíc už máte velmi slušný přístroj a kategorie nad 12 tisíc je spíše pro nadšence. Pokud budete nahrazovat nějaké all-in-one kino, klidně si kupte nejlevnější „plnotučný“ AV receiver. Když k němu připojíte základní repro pro domácí kino (také do 5 tisíc), pořád budete o level výše, než dříve. A připojit můžete časem i kvalitnější repro, rozdíl opět vzroste. Pokud jste fandové elektroniky, přidejte několik tisícovek na lepší model receiveru. Bude vám sloužit opravdu dlouho.

Stereo receiver?

Existují i stereo AV receivery, které příliš neřeší prostorový zvuk. Dokáží přijmout a sdružit signály z více přístrojů a dekódovat je, stejně jako klasický AV receiver. Také mohou mít tuner a další funkce. Nicméně soustředí se na reprodukci do stereo výstupu (do dvou reproboxů) a tím pádem zaujmou hlavně ty, kteří preferují hudbu (nikoli až tak filmové fandy). Pokud ale opravdu patříte k milovníkům kvalitní hudební reprodukce, dá se rada v tomto ohledu zjednodušit a shrnout takto: Stereo receiver reprodukuje při stejné ceně hudbu lépe, než klasický AV receiver. Stereo zesilovač pak hraje vždy lépe, než jakýkoli stejně drahý vícekanálový AV receiver nebo stereo receiver! Jednoduše proto, že mohou být použity kvalitnější součástky specializované na jednu činnost. 

Má receiver nevýhody?

Ano, dalo by se to tak říci. Ti, kteří šetří a ti, kteří nemají čas nic řešit, nebudou receiverem nadšeni. To, co je ale pro jedny nevýhodou, je pro druhé skvělou vlastností.

K receiveru potřebujete reproduktory. Vybrat je není snadné, ani levné. Ale i s levným receiverem a levnými reproduktory na tom budete skoro vždy kvalitativně a funkčně lépe, než s all-in-one řešením. S výběrem receiveru a repro vám poradí v základu na internetu, zbytek si ověříte sami v obchodě. Tam vám samozřejmě také rádi poradí (tím ale nemyslíme jakýkoli velký obchodní dům, musíte ke specialistům).

S AV receiverem na věčné časy

Investice do receiveru se vám může zdát zpočátku nákladná a zbytečná. Ale s časem zjistíte, že jste si pořídili zařízení, které se skoro vždy přizpůsobí situacím, které svými nákupy a změnami elektroniky vyvoláváte.

V další kapitole najdete přehled standardů prostorového zvuku.

Přehled dekodérů prostorového zvuku

Dolby Pro Logic (DPL)

Jeden z prvních rozšířených prostorových zvukových standardů. Navazoval na Dolby Surround, přičemž pro přenos vícekanálového zvuku stále stačil jeden pár kabelů. Standard tedy byl zpětně kompatibilní s analogovým Stereo signálem. Dolby Pro Logic uměl reprodukovat přední stereo kanály, centrální kanál a do dvou zadních kanálů posílal stejný, tedy mono signál. Na moderních nosičích jako DVD se skoro nevyskytuje, jeho érou bylo VHS. 

Dolby Digital (DD)

Představoval velký pokrok v domácím multikanálovém zvuku. I když na první pohled se zdá, že pouze dvěma zadním kanálům byl dodáván separátní signál. Celkem tedy šlo o konfiguraci 5.1. Dolby Digital ale již bylo možné přenášet do receiveru digitální cestou, tedy jedním optickým nebo koaxiálním kabelem. Zvuk byl komprimován, což bylo občas patrné na jeho kvalitě. Maximální datový tok je 448 kbps na DVD-Videu a 640 kbps na blu-ray disku. Rozlišení je 48 kHz/16bitů.

DTS

Úhlavní konkurent Dolby Digital byl standard DTS. Ten měl stejný počet kanálů 5.1, ale měl vyšší datový tok a poskytoval kvalitnější zvukový výstup. Také podporoval digitální přenos. Maximální datový tok je 1 500 kbps, na DVD-Videu potom 768 kbps. Rozlišení může být až 96 kHz/24 bitů.

Dolby Digital EX (DD EX)

Rozšíření Dolby Digital z 5.1 na 6.1 kanálů. Přidaný kanál našel umístění vzadu uprostřed.

DTS ES

Rozšíření DTS z 5.1 na 6.1 kanálů. Přidaný kanál našel umístění vzadu uprostřed.

Dolby Digital Plus

Vylepšení formátu Dolby Digital pro blu-ray přehrávače. Není ale zpětně kompatibilní. Maximální datový tok je 6 Mbps. Rozlišení je 48 kHz/24 bitů. Jde tedy logicky o horší variantu, než je následující Dolby TrueHD.

Dolby TrueHD

Moderní formát, který přišel s blu-ray nosiči. Komprese zvuku je bezeztrátová, tzn. po dekódování se neliší od svého zdroje (v rámci mantinelů formátu Dolby TrueHD). Pro digitální přenos je potřeba HDMI rozhraní. Datový tok je až 18 Mbit. Formát je zpětně kompatibilní s Dolby Digital a pouze ten dostanete v případě využití optického nebo koaxiálního přenosu. Do počtu kanálů 5.1 zvládá rozlišení 192 kHz/24 bit, u až 8.1 je to 96 kHz/24bit.

DTS-HD High Resolution Audio

Maximálně 7.1 kanálový standard o rozlišení 96 kHz / 24 bit. Datový tok je do 6 Mbps. DTS-HD High Resolution Audio se využívá na blu-ray nosičích v případě, že není prostor pro kvalitnější DTS-HD MA.

DTS-HD Master Audio (DTS-HD MA)

Opět konkurenční formát k Dolby TrueHD, který stejně jako on je zpětně kompatibilní se svým předchůdcem, tedy s DTS. Kompatibilita je zajištěna přítomností kompletní separátní DTS stopy (která ale bude hrát lépe, než z DVD, protože má 1,5 Mbps). Datový tok může být až 24,5 Mbps a použita je bezeztrátová komprese. Nezávislých kanálů může být až tisíc, nicméně využívá se jen konfigurace 7.1. Stereo kanál může být proveden v rozlišení 192 kHz/24bit, multikanál potom 96 kHz/24bit.

DSP – dodatečné zpracování zvuku

Dolby Pro Logic II (DPL II)

Reinkarnace starého názvu pro odlišnou technologii. DPL II je technologií, která si vymýšlí další kanály ze stereo signálu a posílá je do více, než dvou reproduktorů. Maximálně do 5.1 sestavy.

Dolby Pro Logic IIx (DPL IIx)

Ze stereo nebo 5.1 zvuku vytváří 6.1 nebo 7.1 zvuk. Chybějící kanály si pomocí různých algoritmů domýšlí.

Dolby Pro Logic IIz (DPL IIz)

Ze stereo nebo 5.1 zvuku vytváří až 9.1 zvuk. K 7.1 přidává 2 další kanály, které se umisťují vlevo a vpravo nahoře u stropu v přední části prostoru (nad obrazovkou).

DTS Neo:6

Převádí stereo signál na 5.1 nebo 6.1 prostorový zvuk.